, 
Předpokládejme, že automobil jede při 3000 o/min rychlostí například v1 = 15 m.s-1 (to odpovídá 54 km/h) a může při těchto otáčkách vyvinout zrychlení o velikosti a1 = 2 m.s-2. Jestliže se při 3000 o/min pohybuje rychlostí 15 m.s-1, pak při 5000 o/min bude na stejný převodový stupesahovat rychlosti v2 = 25 m.s-1 (90 km/h) a předpokládejme, že maximální možné zrychlení při těchto otáčkách má menší velikost a2 = 1,2 m.s-2. Nyní spočítáme dráhy s1, s2 uražené za stejný čas t = 1 s při nižších a vyšších otáčkách. Půjde vždy o rovnoměrně zrychlený pohyb s počáteční rychlostí, pro jehož uražené dráhy platí vztahy:
,
Pro zadané hodnoty vychází uražené vzdálenosti s1 = 16 m, s2 = 25,6 m. Pokud bychom uvažovali jiný časový interval - například t = 5 s, vyjde s1 = 100 m, s2 = 140 m. Vidíme tedy, že vyšší počáteční rychlost při vyšších otáčkách má na celkovou uraženou vzdálenost za určitý čas větší vliv, než nižší hodnota zrychlení.