Název váhy pro zařízení k připojování tažných zvířat k povozům nesouvisí pouze s jeho vzhledem. Pomocí dlouhého příčného břevna upevněného ve středu volně k vozu se totiž vyvažují tahové síly koní. Oba koně musí táhnout vždy stejně velkou silou a zabrat ve stejný okamžik, jinak se poruší rovnováha a břevno se začne otáčet (silněji táhnoucí kůň by šel dopředu, druhý by byl strháván dozadu). Pokud by byli koně uvázáni přímo k vozu, nic by je nenutilo aby táhli společně oba stejně silně, jeden z nich by zaostával, a nevyužívali bychom tak jejich výkon rovnoměrně.
Podobnou funkci jako dlouhé břevno rozdělující sílu rovnoměrně na oba koně mají i krátká břevna, do nichž jsou koně bezprostředně zapřaženi. Slouží k tomu, aby byl koňský postroj namáhán rovnoměrně (stejně velkými silami) z obou stran a kůň se tak nekřivil a nepřepínal na jedné straně. Je to analogické situaci, kdy je mnohem pohodlnější nést těžký náklad v dobře seřízené krosně než v tašce přes jedno rameno.
Drobná nevýhoda popisovaných vah spočívala v tom, že se koně museli naučit při rozjezdu na pobídku zatáhnout ve stejný okamžik, což u mladých koní někdy chvíli trvalo.