Smeták položený vodorovně na natažené prsty se při vzájemném přibližování rukou chová zajímavým způsobem. Posunují se pod ním střídavě jeden a druhý prst, aniž by se smeták překlopil na jednu nebo druhou stranu. Prsty se nakonec sejdou v jednom stejném místě, které je blíže těžší části smetáku, a kterému budeme říkat těžiště. Výsledek pokusu přitom nezávisí na tom, kterou rukou pohybujeme a kterou necháme v klidu.
Jak je možné, že smeták zůstane vždy vodorovný?
Na začátku je více zatížený prst u těžšího konce smetáku. Při přibližování rukou se proto nejdříve začne posunovat druhý, méně zatížený prst - protože je méně zatížený, působí mezi ním a smetákem menší tření. Jak se posunuje dál a dál, je postupně více zatěžován a v okamžiku, kdy je stejně zatížen jako druhý prst, začnou se pohybovat oba dva. Protože prsty o koště trochu zadrhávají, mohou se prsty pohybovat střídavě - vždy ten, který je o něco méně zatížen. Koště se tak na prstech neustále vyrovnává, až se prsty dostanou k sobě do jednoho místa, ve kterém drží smeták vyvážený i na jednom prstu.