Další poznámky a komentáře
Závislost průhybu špejlí na jejich délce, výšce a šířce lze samozřejmě předvádět také jednodušeji,
například jako demonstrační pokus: Ukážeme kolikrát větší síla je
potřebná na prohnutí poloviční (třetinové atd...) délky špejle, nebo
kolikrát větší síla je potřebná na prohnutí slepených špejlí
zatěžovaných "nastojato", než stejných špejlí zatěžovaných "naplocho".
Skupinky studentů, mohou také sami frontálně ověřovat tyto závislosti a
společně pak diskutovat své závěry a možné zdroje nepřesností.
Modul pružnosti dřeva klasických kulatých špejlí vychází jak
metodou ohybu, tak metodou měření kmitů přibližně
5 - 8 GPa, což je v souladu s různými tabulkovými údaji,
které udávají pro jehličnaté dřevo namáhané ve směru vláken hodnoty
přibližně 1 - 10 GPa. Přesnost měření bude zřejmě
nejvíce závislá na přesnosti změření výšky nosníku (průměru špejle), u
metody měření kmitů bude záviset také na správném určení počtu kmitů.
Místo klasických kulatých špejlí lze také využít hranaté špejle
pro přípravu špízů, které se vyrábějí z lipového dřeva a jsou k dostání
v obchodech s kuchyňskými potřebami. Oproti kulatým špejlím mají při
slepení k sobě obdélníkový průřez a při kvalitním slepení by pro ně
tedy uváděné závislosti ohybu na výšce a šířce měli platit přesně. Pro
jejich ohýbání budeme potřebovat o něco těžší závaží, pro určení modulu
pružnosti metodou ohybu i metodou měření kmitů je samozřejmě potřeba
použít příslušně upravené vztahy pro nosník obdélníkového průřezu.
Verze pro tisk
|