FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 26 dotazů obsahujících »vlnovou«


Deprecated: Function strftime() is deprecated in /srv/web/fyzweb.cz/odpovedna/index.php on line 129
8) Mikrovlnné záření08.02.2006

Dotaz: Jaky je rozdil mezi vlnami z mikrovlne trouby (2.45 GHz) a vlnami z bezdratoveho vysilace (2.4 GHz) na tvorbu bezdratove pocitacove site? Neco jako Lan/Wan, pouze s tim rozdilem, ze jde vse pres mikrovlnne zareni z bezdratoveho routeru. Je bezdratovy vysilac, pouzivany misto kabelu a routeru pro pocitacove site, nebezpecny pro zdravi? (Petr Svoboda)

Odpověď: Z pohledu fyziky se jedná o elektromagnetické záření s velice podobnou frekvencí (a tedy vlnovou délkou). Podstatné však je, že frekvence není zcela stejná - zatímco bezdrátové počítačové sítě využívají relativně neškodné frekvence okolo 2.40 GHz (a samozřejmě i spoutu jiných, záleží na technologiích a standardech), záření v mikrovlnné troubě je schválně naladěno na frekvenci 2.45 Ghz, která odpovídá vlastním kmitům molekul vody... a tedy s molekulami vody také snadno interaguje, nutí je kmitat intenzivněji a tím vodu zahřívá.

Nutno ještě dodat, že zatímco typická domácí bezdrátová počítačová síť bude mít vysílací výkon určitě menší než 1 watt, v mikrovlnné troubě půjde minimálně o stovky wattů.

(Jakub Jermář)   >>>  


Deprecated: Function strftime() is deprecated in /srv/web/fyzweb.cz/odpovedna/index.php on line 129
9) Bosony a rychlost světla11.10.2005

Dotaz: Dobry vecer. Viditelne svetlo je proud fotonu, ktere se pohybuji konstantni rychlosti a specialni teorie relativity predpoklada, ze je tato rychlost konstantni ve vsech inercialnich soustavach. zajimalo by me, jestli se vsechny bozony pohybuji take nejakou konstantni rychlosti ve vztahu ke vsem inercialnim soustavam nebo nikoli. Zkratka jestli se konstantni rychlost tyka pouze fotonu nebo vsech bozonu. Predem diky za odpoved nebo nejake materialy. (johan hornof)

Odpověď: Z teorie relativity plyne, že rychlostí světla se mohou pohybovat pouze částice, jejichž klidová hmotnost je nulová. To fotony splňují. Mnohé bosony (částice s celočíselným spinem a symetrickou vlnovou funkcí) však mají klidovou hmotnost nenulovou a musí se tedy pohybovat vždy pomaleji, než je rychlost světla. Příkladem bosonu s nenulovou klidovou hmotností může být třeba α-částice, což je jádro atomu hélia.
(Jakub Jermář)   >>>  


Deprecated: Function strftime() is deprecated in /srv/web/fyzweb.cz/odpovedna/index.php on line 129
10) Dirakův operátor a K-teorie14.03.2004

Dotaz:

Dirakův operátor je, prosím, operátor čeho?

(Marcel Steiner)

Odpověď:


1.) Diracova rovnice popisuje chování relativistické bodové částice se spinem 1/2 (elektronu, mionu...). Jde o diferenciální rovnici pro čtyřkomponentovou vlnovou funkci (tj. jde vlastně o čtyři svázané rovnice). Rovnici je možné upravit do tvaru, kdy všechno vytkneme před hledanou funkci, a to, co stojí před ní, se nazývá Diracův operátor:

, kde

     

Jedná se tedy o velmi formální objekt, důležité však je, že rovnice (a tedy i tvar Diracova operátoru) určuje fyzikální chování volné částice, lze s ní i (v upravené formě) lépe popsat spektrum atomu vodíku (i když souhlasu s experimentem dosáhneme až s kvantovou teorií pole:), rovnice určuje možné stavy zkoumaného systému. Pro zajímavost můžeme uvést jeden z možných tvarů Diracových matic:

Pro hlubší pochopení je třeba přečíst si příslušnou kapitolu z relativistické kvantové mechaniky.

(Mgr. Jiří Kvita)   >>>  


Deprecated: Function strftime() is deprecated in /srv/web/fyzweb.cz/odpovedna/index.php on line 129
11) Fotony a elektromagnetické záření06.01.2004

Dotaz: Světlo má duální charakter - jeho nositelem je jak foton, tak elektromagnetické záření. Vlnová dálka el.mag. záření které považujeme za viditelné světlo, se pohybuje v rozmezí 700nm - 400nm. Rád bych se zeptal: 1) pokud bych dokázal vysílat na frekvenci o vlnové délce řekněme 500nm, svítila by anténa vysílače?
2) pokud ano, kde by se vzaly fotony? Vždyť jen vysílám el.mag. záření.
3) existuje foton i pro el.mag. záření které má nižší nebo vyšší vlnovou délku než viditelné světlo a to i třeba o několik řádů?
Děkuji (Tomáš Trojan)

Odpověď: 1) Pokud bys takový vysílač dokázal sestrojit, tak by zcela jistě svítil. Problém je v tom, že nikdo takovou anténu vyrobit neumí, a to zejména proto, že vlnová délka vysílaného záření odpovídá rozměrům vysílače.
2) Otázka "kde se v el.-mag. vlnění vezmou fotony" je zcela přirozená ale nikdo na ní neumí uspokojivě a jasně odpovědět. Jde o pochopení toho, čemu říkáme vlnově-částicová dualita. Bohužel (či bohudík?) pravda je taková, že názornou představu opírající se o nějakou běžnou zkušenost si v tomto případě udělat nejspíš nelze. Fyzikové se s tímto vyrovnávají většinou tak, že připustí, že elektromagnetické záření se může projevovat jako vlnění i jako tok energetických kvant (fotonů). V některých situacích (např. při interferneci či ohybu) se projeví vlnové vlastnosti, v jiných (fotoefekt) zase částicové. Na otázku, zda je to teď zrovna vlna nebo částice, také odpovedět nelze. Záření má totiž obě vlastnosti současně a je to pouze naše interpretace, že ho jednou vidíme jako vlnu a jindy jako částice.
3) Fotony pochopitelně existují pro záření všech vlnových délek. Pochopitelně proto, že teorie, která by tak fundamentální věc jako kvantování el.-mag. vln připouštěla jen pro nějaký konkrétní interval vlnových délek, by byla přinejmenším podivná. Viditelné světlo se od el.-mag. záření jiných vlnových délek skutečně ničím neliší.
Energie jednoho fotonu závisí na vlnové délce (určitě znáš vzorec E = hf = hc/λ). Čili čím kratší vlnová délka, tím energičtější (říká se také tvrdší) fotony. Takové fotony se budou projevovat velmi znatelně. Naproti tomu fotony odpovídající např. rádiovým vlnám budou tak měkké, že jen obtížně vymyslíme nějaký experiment, při kterém se "částicovost" záření projeví. Můžeš si snadno spočítat jejich energii a porovnat jí třeba s typickou energií chemických reakcí na jednu molekulu.
(J. Houštěk)   >>>  


Deprecated: Function strftime() is deprecated in /srv/web/fyzweb.cz/odpovedna/index.php on line 129
12) Vodivostní pás a vedení elektrického proudu14.11.2003

Dotaz: Zajímalo by mě, jakým způsobem se v kovu přenáší el. proud, nechápu pojem "vodivostní pás". Znamená to, že elektrony se pohybují jen z jednoho vodivostního pásu do druhého, kde "vyrazí" další elektron, a to je přenos proudu? (Jana Šupíková)

Odpověď: Elektrický proud v kovech vedou elektrony, které se téměř volně pohybují v mřížce atomů kmitajících kolem rovnovážných poloh. Tyto elektrony se oddělily od atomů, které mají tím pádem kladný náboj a elektronům znesnadňují pohyb. Kov má proto elektrický odpor. K tomu, aby tekl kovovým drátem elektrický proud, musí se na jeho konce přiložit elektrické napětí. Jak se s klesající teplotou zmenšují kmity atomů mřížky, klesá i elektrický odpor. Neklesne na nulu, protože elektronům stojí v cestě i nečistoty, nepravidelnosti a poruchy mřížky, které jsou vždycky přítomny. Tento zdroj odporu na teplotě nezávisí a projeví se tedy v nízkých teplotách. Čím je materiál čistší, tím lépe vede elektrický proud.
Toto je tedy klasický pohled na vedení proudu v kovech. Mnohé jevy v mikrosvětě vysvětlíme však jen s pomoci kvantové teorie. Elektron si nelze představovat jako přesně ohraničenou kuličku, popisuje se spíše vlnovou funkc9 a vyskytuje se tam, kde má vlnová funkce velkou hustotu. Podle kvantové teorie mohou mít elektrony v atomech jen určit0 hodnoty energie. Fermiho statistika, kterou se elektrony řídí, dovoluje, aby se na jisté hladině energie nacházely vždy jen dva elektrony a ještě s opačným vlastním mechanickým a magnetickým momentem (spinem). Přiblíží-li se atomy k sobě tak blízko, že vytvoří strukturu pevné látky, jejich energetické hladiny se posunou a promísí tak, že vytvoří pás energií. Volně elektrony opouštějí vlivem tepelné energie tento pás (nad tzv. Fermiho energií) a podílejí se na vedení proudu. Pás, o kterém se zmiňujete, není tedy žádná jízdní dráha nebo kanál, jimiž by elektrony proudily, nýbrž je to pás ve spektru energií. Vznikne-li přiblížením některých druhů atomů (kondenzací) místo kovů polovodič, je nad zmíněným valenčním pásem zakázaný pás energií, nad nímž se nachází vodivostní pás, kam se musí nositelé náboje (elektrony nebo díry po elektronech) dostat, aby mohly vést proud. Polovodič vede tedy tím lépe, čím více nositelů náboje může přeskočit z valenčního pásu do vodivostního pásu. Odpor polovodiče tedy s teplotou klesá.
Materiály, které mají široký zakázaný pás, přes který se elektrony už nemohou dostat, se chová jako izolátor.
V krátkosti jsem mohl podat jen takovéto hrubé vysvětlení. Nahlédněte do nějaké učebnice fyziky pevných látek. Dozvíte se tam i o takových zvláštních vodičích, jako jsou supravodiče.
(Doc. RNDr. Miloš Rotter, CSc.)   >>>