FyzWeb  odpovědna
Novinky Kalendář Články Odpovědna Pokusy a materiály Exkurze Výročí Odkazy Kontakty
 


Licence Creative Commons (Uveďte autora - Nevyužívejte komerčně - Zachovejte licenci)

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 13 dotazů obsahujících »«

1) Závislost bodu varu vody na tlaku aneb jak změřit výšku hory?12.03.2011

Dotaz: dobrý en chtěla bych se zeptat na tuhle otázku:Dokázali byste změřit výšku hory pomocí hrnce s vodou,vařiče,tabulek a teploměru??potřebovala bych trochu obsáhlejší odpověd děkuju předem za odpoved:) (Katy)

Odpověď: V podstatě by to šlo. Jak jistě víš ze školy, teplota varu vody je závislá na tlaku. S rostoucím tlakem roste také teplota varu (lineárně). Pokud by sis vylezla na vrchol kopce, dala hrnec s vodou na vařič a počkala, až voda bude vřít, mohla bys teploměrem změřit její teplotu (pozor, skoro jistě by nebyla 100 stupňů Celsia!) a z tabulek pak snadno zjistit, jakému atmosferickému tlaku to odpovídá. Z toho by se pak dala určit nadmořská výška (zase z patřičných tabulek). Takovéto určení je ale velice nepraktické a hlavně, bude zatíženo velikou chybou - například neuvažujeme vliv teploty okolí, kolísání tlaku díky cirkulaci vzduchu, ...
(Ivana Víšová)   >>>  

2) Hydrostatický tlak a nadmořská výška25.02.2009

Dotaz: Dobrý den,pokud se potápěč potopí do hloubky třeba 10m pociťuje větší tlak vody než třeba ve 2 metrech. Velikost tohoto tlaku je způsobená vodou "nad potápěčem". voda je k zemi přitahována gravitací, ale gravitační síla slábne s čtvercem vzdálenosti od pomyslného středu země. zajímalo by mě zda je tlak menší např. v 6000m.n.m. než v 0m.n.m.(potopím-li se do stejné hloubky vůči hladině, ale v nestejné nadmořské výšce) a pokud ano zda jde o měřitelné, případně pocititelné hodnoty tlaku (Jakub)

Odpověď: Máte pravdu v tom, že hydrostatický tlak závisí na místním gravitačním zrychlení (p=h·ρ·g) a gravitační zrychlení g zase na vzdálenosti od tělesa, které ono gravitační pole budí (tedy v našem případě od středu Země; g=κ·M/). Z výše uvedených vzorců pak lze snadno dopočítat, že pokud zvětšíme vzdálenost od středu Země o 6 km, zmenší se gravitační zrychlení o zhruba 2 promile (0,2 %). Stejně tak se změní i hydrostatický tlak (jde o přímou úměrnost). Změna je tedy měřitelná, z hlediska potápěče ale v podstatě nepocítitelná.

(Jakub Jermář)   >>>  

3) Závislost tlaku na nadmořské výšce08.04.2008

Dotaz: Pěkný den Chtěl bych se zeptat jak bude vypadat závislost atmosferického tlaku na nadmořské výšce při adiabatickém chování. Pokud možno uveďte prosím i nějaké vysvětlivky z jakých zákonů a vztahů se vycházý. Díky moc (Marek Hušek)

Odpověď: Pod adiabatickým chováním neboli procesu nedochází k výměně tepla mezi vzduchovou částicí (pomyšlený malý objem vzduchu s homogenní teplotou, tlakem, hustotou i vlhkostí) a okolním vzduchem. Při vertikálním pohybu takové částice tedy platí zjednodušená podoba I. Termodynamického zákona: dU = -pdV, kde dU znamená změnu vnitřní energie, p je tlak vzduchu a dV odpovídá změně objemu vzduchové částice. Z tohoto vztahu lze po úpravě využitím stavové rovnice ideálního plynu (za jaký lze vzduch považovat): pV = mRT (m je hmotnost vzduchové částice, R je měrná plynová konstanta vzduchu při obvyklém složení a T je teplota), odvodit tzv. Poissonův zákon

(1)   

kde představuje poměr molární tepelní kapacity při stálém tlaku a molární tepelní kapacity při stálém objemu. Další často používaný tvar Poissonova zákona vyjadřující vztah mezi tlakem p a teplotou T:

(2)   

Dále využijeme rovnice hydrostatické rovnováhy

(3)    dp = -ρgdz

kde ρ značí hustotu vzduchu, g je gravitační konstanta, dp a dz představují změnu tlaku a výšky. Tato rovnice platí s dobrou přesností při běžných meteorologických podmínkách a přestává pouze za intenzivních vertikálních pohybů s vyššími hodnotami zrychlení.

Derivací vztahu (2), kombinací se vztahem (3) a následnou integrací podle tlaku a výšky lze dospět k rovnici vyjadřující závislost tlaku na nadmořské výšce v adiabatické atmosféře.

(4)   

kde a odpovídají tlaku a teplotě na zemském povrchu, je plynová konstanta pro suchý vzduch ( = 2.870×102 J/(kg*K)), cpd je měrná tepelná kapacita suchého vzduchu při stálém tlaku ( = 1005.7±2.5 J/(kg*K)) a g značí gravitační konstantu.

(Peter Huszár)   >>>  

4) Var vody ve vysokých horách22.01.2008

Dotaz: Nemôžem nikde nájsť presnú tabulku závislosti bodu varu vody od nadmorskej výšky. Konkrétne potrebujem túto hodnotu pre výšku 6200 m. n. m. Ďakujem. (Ján Borovský)

Odpověď: Na http://hyperphysics.phy-astr.gsu.edu/hbase/kinetic/vappre.html je kalkulátor (v dolní části stránky pod heslem Boiling Point Variation), který po dosazení nadmořské výšky vypočítá přibližnou hodnotu bodu varu vody. Myslím, že v toleranci několika málo stupňů Celsia se dá tomuto kalkulátoru věřit.

Ve výšce 6200 metrů nad mořem je teplota varu vody díky sníženému tlaku přibližně 80 °C.

(Pavel Böhm)   >>>  

5) Nadmořská výška05.11.2007

Dotaz: které moře skouží k určení nulové hladiny,od které se mněří nadmořská výška na celé naší planetě? (Monika)

Odpověď: Nadmořská výška se obvykle měří ke střední (průměrné) hladině nejbližšího moře. v České republice (tedy vlastně v Rakousku-Uhersku a následně v Československu) se vycházelo až do roku 1955 ze střední výšky Jaderského moře v Terstu, od roku 1955 vycházíme ze střední hladiny Baltského moře. Zde je třeba poznamenat, že Baltské moře má hladinu o zhruba 46 cm níže - můžete se tedy setkat s tím, že nejvyšší česká hora Sněžka má buď 1602 nebo 1603 m. n. m. v závislosti na tom, vůči kterému moři měříme (a jak výsledek zaokrouhlíme na celé metry).

Poznámka: Moderní navigační přístroje systému GPS neměří nadmořskou výšku vůči nejbližšímu moři, ale vůči matematickému zjednodušenému modelu povrchu Země - geoidu.

(Jakub Jermář)   >>>