FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 4 dotazů obsahujících »nadmořská výška«

1) Hydrostatický tlak a nadmořská výška25. 02. 2009

Dotaz: Dobrý den,pokud se potápěč potopí do hloubky třeba 10m pociťuje větší tlak vody než třeba ve 2 metrech. Velikost tohoto tlaku je způsobená vodou "nad potápěčem". voda je k zemi přitahována gravitací, ale gravitační síla slábne s čtvercem vzdálenosti od pomyslného středu země. zajímalo by mě zda je tlak menší např. v 6000m.n.m. než v 0m.n.m.(potopím-li se do stejné hloubky vůči hladině, ale v nestejné nadmořské výšce) a pokud ano zda jde o měřitelné, případně pocititelné hodnoty tlaku (Jakub)

Odpověď: Máte pravdu v tom, že hydrostatický tlak závisí na místním gravitačním zrychlení (p=h·ρ·g) a gravitační zrychlení g zase na vzdálenosti od tělesa, které ono gravitační pole budí (tedy v našem případě od středu Země; g=κ·M/). Z výše uvedených vzorců pak lze snadno dopočítat, že pokud zvětšíme vzdálenost od středu Země o 6 km, zmenší se gravitační zrychlení o zhruba 2 promile (0,2 %). Stejně tak se změní i hydrostatický tlak (jde o přímou úměrnost). Změna je tedy měřitelná, z hlediska potápěče ale v podstatě nepocítitelná.

(Jakub Jermář)   >>>  

2) Nadmořská výška05. 11. 2007

Dotaz: které moře skouží k určení nulové hladiny,od které se mněří nadmořská výška na celé naší planetě? (Monika)

Odpověď: Nadmořská výška se obvykle měří ke střední (průměrné) hladině nejbližšího moře. v České republice (tedy vlastně v Rakousku-Uhersku a následně v Československu) se vycházelo až do roku 1955 ze střední výšky Jaderského moře v Terstu, od roku 1955 vycházíme ze střední hladiny Baltského moře. Zde je třeba poznamenat, že Baltské moře má hladinu o zhruba 46 cm níže - můžete se tedy setkat s tím, že nejvyšší česká hora Sněžka má buď 1602 nebo 1603 m. n. m. v závislosti na tom, vůči kterému moři měříme (a jak výsledek zaokrouhlíme na celé metry).

Poznámka: Moderní navigační přístroje systému GPS neměří nadmořskou výšku vůči nejbližšímu moři, ale vůči matematickému zjednodušenému modelu povrchu Země - geoidu.

(Jakub Jermář)   >>>  

3) Měření nadmořské výšky05. 09. 2006

Dotaz: Jakým způsobem a podle čeho se měří nadmořská výška? A jak mohou přístroje v letadle měřit výšku když letí nad pokaždé jinak vysokým terénem? Děkuji. (irena)

Odpověď: Nadmořskou výšku lze měřit více způsoby. Nejpřímočařejší je geodetické měření, kdy vyjdeme od hladiny moře a postupně měříme vzálenosti jednotlivých stanovišť a vertikální úhly, pod kterými je z ostatních stanovišť vidíme. Jednodušší a méně přesné (spíše orientační) je pak barometrické měření využívající rozdílů atmosférických tlaků - se vzrůstající nadmořskou výškou klesá tlak. Zde však měření značně komplikuje počasí, díky němuž není ani na jednom a tomtéž místě tlak stále stejný. Další a asi nejpohodlnější možností je pak použítí systému GPS (případně jiné družicové navigace), kdy měřící přístroj přijme signál z několika družic na obloze a z těchto signálů a z informací dodaných družicemi o jejich aktuální poloze pak vypočte svoji polohu a nadmořskou výšku. Předpokládám, že letadla využívají barometrické měření a družicovou navigaci.

(Jakub Jermář)   >>>  

4) Nadmořská výška19. 09. 2002

Dotaz: 1. a) budu-li znát nadmořskou výšku v lokalitě A, čas, teplotu, azimut slunce v tento čas a ve stejný okamžik nebo i později se přesunu do bodu B, kde budu znát tyto stejné informace nebo za b)v bodě A budu znát nadmořskou výšku, budu mít stopky a kyvadlo (s 26cm závěsem) a v bodě B jen to kyvadlo potom:dá se nějak vypočítat(odvodit vzorec) co nejpřesněji nadmořská výška v bodě B? Nejvíce by mě zajímala varianta b). 2. Nemohu najít vzorec (krom obecného) pro výpočet vzdálenosti mezi body A a B ze souřadnic WGS-84, S-42. Jaké jsou přesné rozměry pomyslného obdelníka 1 stupeň sev.š krát 1 stupeň vých.délky? (Honza)

Odpověď: Díky za komplimenty, první dotaz vypadá jak z nejakého kvízu pro mladé fyzikální génie. Ježto mám momentálne inteligenci na nule, nic duchaplného mne nenapadá, g meritelné kyvadlem sice na výšce závisí, ale ne tak dramaticky, abyste reálne neco zmeril (zkuste si to spocítat). Teplota také závisí na výšce, jiste víte, že v suchém vzduchu klesá zhruba o 1° na 100 m a ve vlhkém o 0,6°/100 m, ale to je na reálné merení výšky stejne nepraktické, nebot teplota je silne ovlivnena místem, kde ji meríte a konkrétním pocasím.
Pro výpocet vzdálenosti mužete mít bud obecný vzorec, který pocítá vzdálenost na kouli (délka úseku kružnice, který spojuje ony body), ten je ohavný. Nebo vám stací vzdálenost v menších merítkách, kde mužete zanedbat zakrivení zemského povrchu. Pak jednoduše podle Pythagorovy vety sectete vzdálenost po poledníku (polomer Zeme × rozdíl šírek v radiánech) a vzdálenost po rovnobežce (polomer Zeme × cos(šírky) × rozdíl délek v radiánech). Tohle je Vám jiste jasné jenom ze znalosti toho, co je zemepisná šírka a délka. Speciálne si mužete vzít jako rozdíl šírek i délek jeden stupen. V systému S-42 je to ješte jednodušší, protože systém je kilometrový a tak jen používáte Pythagorovu vetu (zase za predpokladu, že zakrivení Zeme nehraje podstatnou roli).
Další informace najdete i na webu, stací do hledace dát klícová slova jako souradnice, WGS84, S42...
(J.Dolejší)   >>>