FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 16 dotazů obsahujících »plamen«

1) Kov barvící plamen06. 02. 2011

Dotaz: Dobrý den, nevim jestli sem píšu správně, ale opravdu už nevim kam jinam bych napsala. Nevíte který prvek (patří mezi kovy alkalických zemin) má sloučeniny, které barví plamen do zelena? Děkuju za jakoukoliv odpověď (Barca)

Odpověď: Dobrý den, mělo by se jednat o soli barya, konzultoval jsem to s kolegou chemikem :o)
(Michal Kloc)   >>>  

2) Pokus se svíčkou12. 10. 2009

Dotaz: P.T. Prosím o vysvětlení pokusu, který se běžně dělá v hodinách fyziky základní školy. Do širší nádoby s vodou se umístí hořící svíčka, a přiklopí se jinou skleněnou nádobou, pod kterou potom stoupne hladina. Dětem se tím demonstruje, že hořením se spotřebuje kyslík. Ten ale nemůže zmizet, pravděpodobně zreaguje na kysličník uhličitý, který má tentýž objem jako kyslík. Co je tedy příčinou stoupnutí hladiny? Moje vysvětlení je, že plamen svíčky ohřeje vzduch pod vrchní nádobou, ten se po zhasnutí svíčky ochladí a smrští. Stoprocentně jist si ale nejsem. Děkuji předem za odpověď. (Tomáš Brož)

Odpověď: Ano, máte pravdu. Při hoření svíčky se vzduch ohřeje, rozepne a část jej zpod sklenice vybublá pryč. Při následném ochlazení (když svíčka zhasne) se vzduch opět smršťuje na původní objem, ale je jej méně (o tu vybublanou část), takže se do sklenice nasaje o voda z nádoby pod ní.



(Jakub Jermář)   >>>  

3) Co je to kouř?12. 10. 2009

Dotaz: Co je to kouř? Co je to vidět při nedokonalém spalovaní dřeva na ohništi (bez plamene) a jak je možné, že "to" zmizí při lepším spalovaní (s plamenem). Poddotaz: jsou některé běžné plyny viditelné, nebo se jedná vždy o aerosol (pevná či kapalná látka rozptýlená v plynu)? (Ludvík Trnka)

Odpověď: Kouř jsou pevné částečky rozptýlené v plynu, takže při nedokonalém spalování při táboráčku jde o saze, popel a další pevné zbytky unášené vznikajícími plyny. Při vyšší teplotě a lepším přístupu kyslíku se řada nespálených zbytků zoxiduje až na plyny a nepřispívá tedy ke vzniku kouře. Další možností vzniku kouře je reakce dvou plynů, při které vzniká pevná látka - například setkají-li se (neviditelné) páry chlorovodíku a amoniaku, reagují za vzniku pevného chloridu amonného, což se projeví jako vznik bílého kouře. Video této reakce je například na serveru YouTube: http://www.youtube.com/watch?v=pSarGx8Uank&feature=related V baňce vzniká reakcí chloridu se silnou kyselinou plynný chlorovodík, ten je postanní trubičkou odváděn nad kádinku s roztokem amoniaku, z níž se uvolňuje plynný amoniak. Jakmile se oba plyny u ústí kádinky setkají, vzniká bílý kouř, tedy mikroskopické částečky pevného chloridu amonného rozptýlené ve vzduchu.

Některé plyny jsou barevné a můžeme je vidět (při dostatečné koncentraci). Běžným příkladem je červenohnědý oxid dusičitý, vznikající při některých reakcích z kyseliny dusičné. Skutečně se může jevit jako "hnědý kouř", ale narozdíl od pravého kouře neobsahuje žádné pevné částečky, které by se např. mohly usazovat na filtru. Podobně zbarvený je i brom v plynném skupenství, chlor je při vyšší koncentraci pozorovatelný jako žlutozelený.

(Hanka Böhmová)   >>>  

4) Teplota planeme zápalky20. 05. 2008

Dotaz: Dobrý den, chtěl jsem se Vás zeptat, jaká je teplota plamene u hořící zápalky? Děkuji za odpověď. (Jirka)

Odpověď: Nejvyšší teplota plamene hořící zápalky, kterou se mi podařilo naměřit, byla něco málo přes 800 °C.

(Jakub Jermář)   >>>  

5) Barevně hořící svíčky20. 03. 2007

Dotaz: Dobrý den, známý si na dovolené v Itálii koupil sadu svíček. Jsou zajímavé tím, že mohou hořet různými barvami. Jednu z nich zapálil a hořela zeleným plamenem. Bylo to hodně zajímavé, ale nedokážu si vysvětlit, v čem je rozdíl od obyčejných svíček. Jaký materiál mohl být použitý? Předem děkuji za odpověď. S pozdravem Jan Feilhert. (Jan Feilhert)

Odpověď: Barvu plamene ovlivňuje nejčastěji přítomnost iontů kovů, které dodáním energie ve formě tepla přecházejí do stavu o vyšší energii. Při návratu zpět do stavu o nižší energii se přebytečná energie vyzáří ve formě charakteristicky zbarveného světla. S tímto jevem se obvykle setkáváme při ohňostrojích, využívá se též v chemii jako tzv. plamenové zkoušky k důkazu přítomnosti některých kationtů kovů.

Prakticky jde zřejmě o to, že knot svíčky na nasycen nejčastěji chloridy (ale v rachejtlích například i dusičnany) příslušných kovů - k červenému zbarvení se využívají sloučeniny lithia, vápníku či stroncia, k žlutému zbarvení chlorid sodný, k zelenému zbarvení chlorid měďnatý či dusičnan barnatý, následně i jejich kombinace. Přítomnost strontnatých a barnatých sloučenin může naznačit (pokud nemáte k dispozici přímo informace o složení) varování před jedovatostí výrobku, rozpustné sloučeniny strontnaté a barnaté jsou totiž silně toxické a zbytky po Sivestrovských ohňostrojích dokonce měřitelně kontaminují sníh, který následně může způsobit lehké otravy například u psů.

(Hanka Böhmová)   >>>