FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 19 dotazů obsahujících »pokusy«

1) Lecherovo vedení25. 01. 2010

Dotaz: Dobrý den, v literatuře jsem našel zmínku o "Lecherově vedení", mohli byste mi, prosím, říci k čemu slouží a jaké je jeho využití? (Karel Krotnik)

Odpověď: Lecherovo vedení se ve školství využívá k demonstraci elektromagnetického vlnění ve vodiči a v okolním prostoru. konkrétnější představu si lze udětal z těchto stránek:
(Jakub Jermář)   >>>  

2) Magnet a monitory CRT24. 07. 2008

Dotaz: Dobrý den, chtěl jsem se Vás zeptat proč když přiblížim ke starému monitoru magnet tak ztmavne? (Petr Lepič)

Odpověď: Starší monitory (resp. monitory typu CRT = Cathode Ray Tube) fungují tak, že "vystřelují" elektrony zezadu/zevnitř na obrazovku. Na její vnitřní straně je nanesena vrstva luminoforu - sloučeniny, která při dopadu elektronu zasvítí. Kam na obrazovku se takto "vystřelené" elektrony trefí a jaké body následně budou na obrazovce svítit, to je určováno pomocí cívek (elektromagnetů) uvnitř monitoru. Letící elektron je pohybující se elektrický náboj a je tedy v magnetickém poli vychylován ze své dráhy tzv. Lorentzovou silou. Vykreslení obrazu je tedy prováděno změnou napětí přiváděného na cívky uvnitř monitoru.

Jestliže k takovémo monitoru přiblížíme libovolný další magnet, dojde k narušení (pozměnění) magnetického pole a v důsledku toho bude vykreslovaný obraz různě deformován. Mohou tak vznikat i místa, kam se žádné elektrony v důsledku deformace magnetického pole nedostanou - a ta budou tmavá.

Další informace o fungování monitoru typu CRT najdete na
Video ukazující chování svazku elektronů v magnetickém poli najdete na
(Jakub Jermář)   >>>  

3) Kmitání a vlnění ve vakuu17. 06. 2008

Dotaz: Dobrý den, měl bych dotaz týkající se akustiky. Pokud bude zdroj vlnění umístěn ve vakuu, tak co se stane se vzniklou energií (vlněním)? Je jasné, že vlnění se nebude šířit. Ale jak říkam, jak se bude chovat vlnění? Bude snad soustředěné v jednom bodu? Nebo snad dokonce se energie vlnění přemění na tepelnou energii? Předem děkuji za odpověď. S pozdravem Petr Jirásek (Petr Jirásek)

Odpověď: Pro jednoduchost si představme obyčejnou ladičku:


Když do jejího dvojitého konce ťukneme, bude vydávat zvuk. Co se vlastně děje? Ťuknutím jsme způsobili, že se kunce ladičky od sebe rychle vzdalují a přibližují (tak rychle, že to očima nepostřehneme - jde to ale ukázat buď na zpomaleném filmovém záběru nebo třeba jednoduchým pokusem). Ťuknutím jsme tedy ladičce dodali energii. Také ze zkušenosti víme, že ladička po chvíli přestane znít, ptejme se tedy, kam se ta energie ztrácí. Důležité jsou zejména dva jevy. První je asi jasný - ladička při svém chvění naráží na vzduch, periodicky jej ve smém okolí svým chvěním/pohybem stlačuje a takto se měnící hustota vzduchu má charakter podélného vlnění šířícího se od ladičky. Prostřednictvím vlnění je ladičce postupně odebírána její kinetická/potenciální (deformační) energie uložená v jejím chvění, kmitání. Když řeknu totéž více lidově, tak ladičku "brzdí" vzduch, do kterého při kmitání naráží.

Druhou příčinou ztráty energie je pak cosi, co by se dalo nazvat jakési "vnitřní tření" v ladičce. To, že se chvěje, vlastně znamená, že se opakovaně trošku deformuje. A tato deformace a následná relaxace do původního stavu se neobejde (jako prakticky nic v libovolném látkovém prostředí) bez ztráty energie - ladička se přitom bude velmi velmi nepatrně zahřívat. Velmi jednoduše řečeno i v ladičče uvnitř materiálu dochází ke tření a ladička se tak při své deformaci v důsledku toho nemřitelně maličko zahřívá.

A jak to bude ve vakuu? První možnost odvodu energie - vlněním, zvukovými vlnami - zde není možná, nebude tedy nastávat. Druhá možnost se bude realizovat i ve vakuu. Výsledkum bude, že ladička nebude vyvolávat žádný slyšitelný zvuk (nemá se čím šířit), bude se jí tedy snáze kmitat/chvět. V důsledku vnitního tření v jejím materálu se ale bude pomalu nepatrně ohřívat na úkor svého chvění, až se její pohyb úplně zastaví. Kinetická/potenciální energie jejího chvěníse tedy plně přemění na vnitřní energii (laicky řečeno na teplo).

(Jakub Jermář)   >>>  

4) Demonstrace povrchového napětí06. 05. 2008

Dotaz: Nalezl jsem v kabinetě soupravu pro povrchové napětí. Sestává se ze skleněných trubiček zakončených trychtýřkem nebo kulickou s malou dirkou, dále tam je jeden kohout trojcesták. Nevíte prosím co a jak. Mám ještě také k tomu vodní vývěvu. Děkuji Miloš(učím na ZŠ) (Miloš Milner)

Odpověď: Funkci této pomůcky asi nejsnáze objasní videonahrávka pokusu, který jsme s ní prováděli


http://fyzweb.cz/materialy/videopokusy/POKUSY/BUBLINY/dvebubliny1.avi


Popis pokusu naleznete na
Záznamy dalších asi 50 pokusů si pak pro inspiraci můžete prohlédnout na

(Jakub Jermář)   >>>  

5) Rázostroj aneb Newtonova kolébka05. 11. 2007

Dotaz: Dcera mě zaskočila dotazem k pokusu, který jim pro navození zájmu o fyziku předvedl učitel na ZS. Jedná se o známou soustavu kuliček na závěsech. Kuličku na kraji vykloním, pustím... předávaná energie a hybnost se přenese přes ostatní kuličky a dojde k odskočení poslední... a tak pořád dokola (samozřejmě dochází ke ztrátám, po čase se soustava zastaví). Dcera se mě však ptala, proč, když vychýlím na jedné straně třeba 2 kuličky, přenese se "vzruch" přes ostatní a na konci se opět "odtrhnou" 2 kuličky a ne jedna, která by vyletěla výš, díky tomu, že by získala energii od 2 kuliček. Její odpověď zněla přesně jinak... Doslova se mě ptala: "Mami, jak můžou ty kuličky na konci vědět, že jsem pouštěla 2 kuličky a mají teda taky 2 vyskočit". Přišlo mi to úsměvné, ale jen do okamžiku, než jsem vlastně zjistila, že ji nedokážu odpovědět. (Jana)

Odpověď: Vámi popsaná hračka se obvykle označuje jako rázostroj nebo jako Newtonova kolébka či houpačka. V podstatě jste si odpověděla sama, ačkoli si to neuvědomujete - správně jste zmínila, že si kuličky předávají energii a hybnost. Kdyby vyletěl jiný počet kupiček, něž kolik jich na druhé straně kolébky dopadlo, nebyl by dodržen buď zákon zachování energie nebo zákon zachování hybnosti. Například kdybychom pustli 2 kuličky a na druhé straně odskočila jen jedna, musela by odskočit s rychlostí √2·v0 (dle zákona zachování energie) a zárověň s rychlostí 2v0 dle zákona zachování hybnosti - a to je spor, jedna kulička odskočit nemůže. Jediné řešení, které přírodní zákony umožňují (a které tedy nastane), je odskočení 2 kuliček.



Pokud jste tento pokus neviděli, podívejte se na tyto videonahrávky.

(Jakub Jermář)   >>>