Dobrý den,

jádro mé původní odpovědi jsem opíral o to, že ve vakuu padají všechny předměty, byť s rozdílnou hmotností, stejně rychle, tj. se stejným zrychlením. Toto zrychlení (tzv. tíhové) je asi g=10 m/s² , přičemž jeho přesná hodnota se lehce mění s různými geografickými šířkami (důsledek ne úplně dokonalé kulatosti Země). Platí též vzorec v=g⋅t , který říká, jaká bude okamžitá rychlost padajícího tělesa v po době pádu t a opravdu zde nevystupuje hmotnost (která souvisí s nechutí měnit pohybový stav, což je setrvačnost, o které se zmiňujete). Tudíž tank i pírko ve vakuu budou padat stejně rychle.

Dále bych už jen opakoval svou původní odpověď. Lze vytvářet různé bizardní myšlenkové konstrukce, jak se od plošiny i tak odrazit, a tak jí "trochu urychlit" a sebe "trochu zpomalit" (například pokud by jedinec byl před počátkem pádu ve dřepu, při napřímení končetin během samotného padání by k požadovanému efektu došlo), nicméně klasický výskok založen na tom, že podřepnete (své těžiště přiblížíte blíže k zemi-což jde proto, že jste ve stavu tíže), a pak se odrazíte, při beztížném stavu nemůže fungovat. :-)

Dobrý den,

to, že elektromagnetické (EM) vlny nepotřebují ke svému šíření žádné nosné médium, je jejich "specialita". Dříve se myslelo, že celý prostor (i vakuum) je vyplněno tzv. éterem, což by bylo právě ono vlnící se prostředí, které bychom vnímali jako EM vlny. Časem se ukázalo, že by onen éter musel mít natolik zvláštní vlastnosti, že byla tato myšlenka zavržena.

Dnes víme, že to, co se vlní, jsou vektory elektrické intenzity, resp. magnetické indukce. A přítomnost EM pole není podmíněna přítomností jakéhokoliv nosného prostředí.

Dobrý den.

Jak dlouho trvá světlu, než dorazí od Slunce k nám na Zemi, lze přibližně spočítat jednoduchým vztahem pro rychlost v = s/t.
Nyní se podívejme na vzdálenosti Země od Slunce. V nejvzdálenějším bodě (v aféliu) jsme od Slunce asi 152 099 000 km daleko, v nejbližším bodě (perihéliu) asi 147 097 000 km, přitom rychlost světla ve vakuu (vakuum je pro pohyb ve vesmíru dobrým přiblížením) je jednou ze základních fyzikálních konstant a činí 299 792 458 m/s. Odtud už stačí pouze převést na správné jednotky, upravit vztah a dosadit. Čas, který potřebuje světlo, aby dorazilo na povrch Země, se pohybuje někde mezi 8 min 10 s a 8 min 27 s v závislosti na aktuální poloze planety a hvězdy.