FyzWeb  odpovědna
Novinky Kalendář Články Odpovědna Pokusy a materiály Exkurze Výročí Odkazy Kontakty
 


Licence Creative Commons (Uveďte autora - Nevyužívejte komerčně - Zachovejte licenci)

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 18 dotazů obsahujících »protony«

15) Proton10.10.2002

Dotaz: Při obědě u nás vypukl spor o protony. Je vodíkové jádro to samé jako proton? Ve škole nás učili, že kyselina odštěpuje vodíkový proton H+, otec tvrdí, že to je proton jako proton, tedy každý volný proton je zároveň vodíkové jádro.Já tvrdím, že to je rozdíl. (Šárka Nováková)

Odpověď: Proton je jako proton a jako vodíkové jádro, navíc jsou všechny stejné a dva vedle sebe se od sebe nepoznaj.
(J.Dolejší)   >>>  

16) Studená fúze09.07.2002

Dotaz: Včera byl na kanálu Spectrum odvysílán dokument o tzv. Studené fúzi. Pojednával o pokusu fyziků Pondse a Fleischmanna (snad jsem pochytil ta jména O.K.) z roku 1989, kdy se při reakci uvolnilo zajímavé množství "zbytkového" tepla. Při ověřování však nebylo dosaženo pokaždé stejného výsledku a na popud prezidenta Busche (staršího) byla ustavena vyšetřovací komise, která pokus vyvrátila. V průběhu 90. Let pak docházelo ke střetnutí mezi přívrženci a odpůrci této metody, přičemž vždy měli navrch odpůrci. Dokument však naznačuje, že odpůrci nikdy nejednali zcela nezaujatě. Můžete to prosím nějak nezávisle komentovat? (Jan Rechnovský)

Odpověď: Nevylučuji v principu, že by šla najít nějaká ta "studená fúze", tj. že by šlo nějakým trikem nechat k sobě přiblížit např. dvě jádra vodíku, tedy protony, aby z nich vzniklo jádro deuteria (p+n+e+neutrino). Toto splynutí se nazývá fúze. Je ale nutno dodat oběma jádrům velikou energii (420 keV, tedy urychlit je napětím 420 000 V a strefit se čelně), protože se na dálku odpuzují (tak, jak bychom taky čekali od elektricky stejně nabitých částic). Pravda je, že po překonání této energiové bariéry se nám všechna dodaná práce nejenom vrátí, ale ještě kus přibyde - ale kde si půjčit na ten začátek?
Klasická "horká fúze" spočívá prostě v tom, že vodík dostatečně zahřejeme. Spočítáte-li si ale teplotu, která odpovídá oné energiové bariéře, dostanete nesmírně vysokou teplotu, překračující podstatně teplotu ve Slunci (asi 15 milionů stupňů, což je jen 1,3 keV). Jeden trik je ale v tom, že má-li látka nějakou teplotu, pak odpovídající střední kinetická energie je opravdu jen STŘEDNÍ, tedy některé částečky (molekuly, atomy, ionty, podle toho, o co jde) budou v daném okamžiku mít energii menší, jiné větší. Nepatrná část může mít i energii podstatně větší, takže jí to stačí na fúzi - a to je případ Slunce, které taky spíše "doutná" než "hoří".
Další trik je v tom, najít nějaký šikovný mezistupeň, přes který by se dala bariéra přelézt třeba tím, že by se menší dávky energie složily dohromady - asi jako přelezete zeď, bude-li u ní žebřík. Nalezení takového žebříku by bylo právě onou studenou fúzí. Objektivně vzato se to zatím nepodařilo, i když takový jev není vyloučen. (Není také tak docela snadné poznat, zda na pár atomech k tomu došlo a zda by to v takovém případě mělo vůbec význam.) Ovšem to, že někdo bude zarputile hájit tézi, které věří, i když nebyla pokusem ověřena - to už je otázka spíše psychologická, ne-li psychiatrická.
(J.Obdržálek)   >>>  

17) Měření teploty v astronomii13.05.2002

Dotaz: Moc by mě zajímalo, jak by se dala v astronomii měřit teplota vzdáleného tělesa.... (Petr Stohwasser)

Odpověď: Každé těleso se skládá z nabitých částic (protony, elektrony, ...). Ty kolem sebe budí elektromagnetické pole. Pohybují-li se částice, mění se jejich pole, a obecně řečeno, čím rychleji se pohybují, tím více elmg. pole "vyrábějí" (přesněji: tím více změn...) Tyto změny vnímáme jako elektromagnetické vlny všech možných vlnových délek; světlo jsou vlny s délkou mezi 0,4 až 0,7 mikrometru. (Naopak, nacházejí-li se nabité částice tvořící látku v elmg. poli, pohybují se a přebírají tedy od pole část energie a zahřívají se). Rozložení vln různých vlnových délek ve spektru (teplem) vyzařující látky je příznačné jednak pro složení látky (tím víme, z čeho hvězdy jsou), jednak spolu s amplitudami pro teplotu látky (tím víme, jakou mají teplotu). "Prázdný prostor" ve Vesmíru má teplotu cca 3 K (tedy cca --270 stupňů Celsia), fotosféra Slunce asi 6000 K, jádra hvězd pak teploty stamilionů K.
(J. Obdržálek)   >>>  

18) Einsteinova teorie relativity31.01.2002

Dotaz: Zajimá mě, co vysvětluje Einsteinova teorie relativity a jeho rovnice E=mc2. (Lukáš Valenta)

Odpověď: To je na celé knihy, velmi stručně a povrchně řečeno, předpovídá a vysvětluje spoustu jevů souvisejících s tím, že se objekty pohybují rychlostmi blízkými rychlosti světla (tzv. speciální teorie relativity), resp. předpovídá a vysvětluje gravitaci a její souvislost s geometrií prostoru (tzv. obecná teorie relativity).
Speciálně rovnice E=mc2 říká, jak celková energie objektů souvisí s jeho hmotností. Je to například jasně vidět na současných urychlovačích částic, kde např. urychlené protony mohou mít energii a hmotnost tisíckrát větší než protony v klidu a pozná se to na jejich ochotě nechat se zahnout magnetickým polem. Zrovna o tomhle je v současnosti výstava v NTM, viz. http://fyzweb.mff.cuni.cz/zajimavosti/cern_ntm/
(J.Dolejší)   >>>