Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 18 dotazů obsahujících »protony«
17) Měření teploty v astronomii
13. 05. 2002
Dotaz: Moc by mě zajímalo, jak by se dala v astronomii měřit teplota vzdáleného tělesa.... (Petr Stohwasser)
Odpověď: Každé
těleso se skládá z nabitých částic (protony, elektrony,
...). Ty kolem sebe budí elektromagnetické pole. Pohybují-li
se částice, mění se jejich pole, a obecně řečeno, čím
rychleji se pohybují, tím více elmg. pole "vyrábějí"
(přesněji: tím více změn...) Tyto změny vnímáme jako
elektromagnetické vlny všech možných vlnových délek;
světlo jsou vlny s délkou mezi 0,4 až 0,7 mikrometru.
(Naopak, nacházejí-li se nabité částice tvořící látku
v elmg. poli, pohybují se a přebírají tedy od pole část
energie a zahřívají se). Rozložení vln různých vlnových
délek ve spektru (teplem) vyzařující látky je příznačné
jednak pro složení látky (tím víme, z čeho hvězdy jsou),
jednak spolu s amplitudami pro teplotu látky (tím víme, jakou
mají teplotu). "Prázdný prostor" ve Vesmíru má teplotu
cca 3 K (tedy cca --270 stupňů Celsia), fotosféra Slunce asi
6000 K, jádra hvězd pak teploty stamilionů K.
Dotaz: Zajimá mě, co vysvětluje Einsteinova teorie relativity a jeho rovnice E=mc2.
(Lukáš Valenta)
Odpověď: To je na celé knihy, velmi stručně a povrchně řečeno, předpovídá a
vysvětluje spoustu jevů souvisejících s tím, že se objekty pohybují
rychlostmi blízkými rychlosti světla (tzv. speciální teorie relativity),
resp. předpovídá a vysvětluje gravitaci a její souvislost s geometrií
prostoru (tzv. obecná teorie relativity).
Speciálně rovnice E=mc2 říká, jak celková energie objektů souvisí s
jeho hmotností. Je to například jasně vidět na současných urychlovačích
částic, kde např. urychlené protony mohou mít energii a hmotnost tisíckrát
větší než protony v klidu a pozná se to na jejich ochotě nechat se zahnout
magnetickým polem. Zrovna o tomhle je v současnosti výstava v NTM, viz.
http://fyzweb.mff.cuni.cz/zajimavosti/cern_ntm/
