FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 26 dotazů obsahujících »vlnovou«

3) Lom světla, slyšitelná frekvence27. 03. 2008

Dotaz: Dobrý den, chtěla jsem se zeptat jaká barva se láme na spektrálním hranolu nejvíce.A která z frekvencí ttónu bude zdravým uchem vnímána jako nejvyšší. Děkuji mnohokrát za odpověď (petra)

Odpověď: Obecně se na hranolu více láme světlo s kratší vlnovou délkou (tedy fialové a modré více nž oranžové a červené).

Uvádí se, že průměrná hodnota nejvyšší slyšitelné frekvence u dvacetiletého až třicetiletého člověka se zdravým sluchem při 90 dB je 14-17 kHz.

(Jakub Jermář)   >>>  

4) Absorbční a emisní čáry12. 03. 2008

Dotaz: Atom z procházejícího záření absorbuje určitou vlnovou délku, tím se vybudí a po chvílí sám vyzáří odpovídající kvantum. Jaktože tedy v procházejícím světle pozorujeme tedy absorpční čáry? (Boris Rychta)

Odpověď: Správně jste poznamenal, že zatímco ostatní vlnové délky procházejí, některé atom pohlcuje, čímž přechází do bvyššího energetického stavu. Ten je méně stabilní, takže po nějakém čase (obvykle dosti krátkém) se atom zase "vybije" - přejde do svého původního stabilnějšího stavu tak, že se zbaví přebytečné energie vyzářením světla/fotonu dané vlnové délky (pomiňme nyní možnost, že by existoval metastabilní mezistav a bylo postupně vyzářeno více méněenergetických fotonů), ovšem ne nutně v původním směru. Ve směru prozařování vzorku (plynu, mlhoviny, ...) tedy prochází méně světla daných délek. V ostatních směrech pak můžeme na téže vlnové délce pozorovat naopak emisní čáry.

(Jakub Jermář)   >>>  

5) Změny světla v materálu a chromatická vada13. 11. 2007

Dotaz: Dobrý den, měl bych takový malý dotaz. Pokud se mluví o barvě světla, většinou se uvádí určitá vlnová délka jako její určující faktor. Jenže jelikož prostředí ovlivňuje rychlost světla a zároveň i jeho vlnovou délku, znamená to, že bych měl v opticky hustším prostředí, např. ve vodě, vidět barvy zkresleně. Proč tomu tak není? (Petr)

Odpověď: Především si ujasněme, že prostředí sice mění vlnovou délku světla, nemění však jeho frekvenci. A pravě frekvence (a s ní spojené množství energie připadající na jeden foton) je to, co vnímá neše oko i naprostá většina přístrojů detekujících světlo. Pokud mluvíme o vlnové délce, obvykle tím myslíme vlnovou délku daného světla ve vakuu (a tedy i ve vzduchu, neboť ve vzduchu se od vakua liší jen nepatrně).

Dále je třeba se zmínit o disperzi světla. Prostředí totiž ovlivní rychlost světla různých barev různě. To se projeví především při použítí některých optických prvků, například čoček. Různá rychlost světla různých barev uvnitř čočky totiž znamená i různý index lomu pro různé barvy. A jelikož na indexu lomu záleži, jak moc ke kolmici (resp. od kolmice) se bude světlo lámat, bude výsledným efektem to, že čočka bude lámat červené světlo jinak než modré. Opravdu tedy uvidíte obraz zkreslený. Tuto nepříjemnost nazýváme "chromatická vada" či "chromatická aberace" (z řeckého χρώμα [chróma] = barva a latinského aberrare = odchylovat se). Optická soustava (tedy obvykle několik vhodně volených a zkombinovaných čoček) odstraňující chromatickou vadu se pak nazývá "achromát".

(Jakub Jermář)   >>>  

6) Délka 1 metr a oranžové světlo29. 01. 2007

Dotaz: Délka 1m je definována jako 1650763,73 vlnových délek oranžové čáry izotopu 86. Jaká je vlnová délka oranžové čáry a její frekvence? (Libuše Weinerová)

Odpověď: Nemáte tak úplně pravdu. Délka jeden metr byla původně definována jako jedna desetimilióntina části zemského kvadrantu. O trochu později se za definici metru začala považovat vzdálenost mezi 2 vrypy na platinoiridiové tyči uložené v archívu Mezinárodního úřadu pro váhy a míry v Sévres (Francie). Další změna nastala roku 1960, kdy bylo ustanoveno, že jeden metr je "délka rovnající se 1 650 763,73 násobku vlnové délky záření šířícího se ve vakuu, která přísluší přechodu mezi energetickými hladinami 2p10 a 5d5 atomu kryptonu 86". Ani to však není aktuálně platná definice. Od roku 1983 platí, že jeden metr je "délka dráhy světla ve vakuu během časového intervalu 1/299 792 458 sekundy." Důvod pro poslední změnu je ryze praktický - čas umíme měřit nejpřeněji ze všech fyzikálních veličin a odměřit 1/299 792 458 sekundy je snadnější (a tím i přesnější) než měřit 1 650 763,73 násobku vlnové délky nějakého záření.

Ale zpět k původní otázce: vlnová délka oranžového světla je okolo 600 nm, frekvence pak okolo 5·1014Hz. Přesnou vlnovou délku a frekvenci světla odpovídajícímu přechodu mezi energetickými hladinami 2p10 a 5d5 atomu kryptonu 86 se mi nepodařilo zjistit, nebude však výše uvedeným hodnotám vzdálená.

(Jakub Jermář)   >>>  

7) Délka antény GSM04. 09. 2006

Dotaz: Dobrý den. Viděl jsem v seriálu Brainiac (Discovery channel), jak za pomocí kousku drátu a alobalu sestrojili fungující externí anténu na mobil. Chci si tento experiment také vyzkoušet. Bohužel si pamatuji pouze kusé informace a na číslo dílu si nevzpomenu vůbec. Pokud se nepletu, délka drátu (anténty) musí mít přesně nějaký násobek vlnové délky "chytaného" záření. Vyčetl jsem, že se běžně používají antény velikostí 1/2, 1/4, 1/8, 1/16 lambda. Za pomoci vzorce vlnová délka = rychlost záření / frekvence jsem vypočítal vlnovou délku 900MHz záření (pro mobilní telefony se v Evropě používá 900 a 1800MHz), která činí 0,333102, ale nevím jednotky. Jestli metru nebo milimetru. V pořadu mu to vyšlo nějak nad tři centimetry. Mohl bych Vás poprosit o pomoc s výpočtem délky drátu (tedy antény)? Mnohokrát děkuji! (Ondřej Vaverka)

Odpověď: Počítáte správně - stačí vydělit rychlost šíření elektromagnetického vlnění (neboli rychlost světla) jeho frekvencí a vyjde vám vlnová délka. Pokud počítáte v základních jednotkách, tedy rychlost v m/s a frekvenci v Hz, pak vám výsledná vlnová délka vyjde v metrech.

Je dost pravděpodobné, že při výpočtech byla použita frekvence 1900MHz obvyklá u mobilních sítí v USA, potom by totiž vycházelo:

299 792 458 m/s děleno 1 900 000 000 Hz = 0,15778 m

čtvrtvlna s frekvencí 1900MHz by pak měla délku 3,944 cm. Pro evropské frekvence 900MHz a 1800MHz pak vychází délka čtvrtvlny na 8,324 a 4,164 centimetru.

(Jakub Jermář)   >>>