Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
4) Hybnost padajícího kamene
11. 10. 2012
Dotaz: Jak velkou hybnost má kámen o hmotnosti 0.5kg po 3s volného pádu ? (Honza Zakopal)
Odpověď:
Dobrý den,
Hybnost p tělesa je definována jako součin jeho hmotnosti m a rychlosti v, čili jediná překážka, kterou máme na cestě ke zdárnému vyřešení úlohy, je určit okamžitou rychlost volně padajícího kamene po 3 sekundách. To ale také není problém: Volný pád je přímočarý rovnoměrně zrychlený pohyb se zrychlením, které značíme g (tzv. tíhové zrychlení) a jeho hodnota je přibližně 10 ms-2. Pro takovýto pohyb platí vztah v= gt, kde t značí čas. Pomocí této rovnice jsme tedy schopni spočíst okamžitou rychlost padajícího kamene po čase t = 3s. Celkově tedy
Dotaz: Jak lze vysvětlit, že elektromagnetické vlny se šíří ve vakuu? (Jiřina)
Odpověď:
Dobrý den,
to, že elektromagnetické (EM) vlny nepotřebují ke svému šíření žádné nosné médium, je jejich "specialita". Dříve se myslelo, že celý prostor (i vakuum) je vyplněno tzv. éterem, což by bylo právě ono vlnící se prostředí, které bychom vnímali jako EM vlny. Časem se ukázalo, že by onen éter musel mít natolik zvláštní vlastnosti, že byla tato myšlenka zavržena.
Dnes víme, že to, co se vlní, jsou vektory elektrické intenzity, resp. magnetické indukce. A přítomnost EM pole není podmíněna přítomností jakéhokoliv nosného prostředí.
Dobrý den. Poslední dobou se na internetu objevují zprávy o objevu Higgsova bosonu. Co by znamenalo pro fyziku, kdyby tato částice byla opravdu nalezena?
(Petra)
Odpověď:
Dobrý den,
objevení Higgsova bosonu by znamenalo potvrzení v současné době široce uznávaného teoretického modelu částic a interakcí (tzv. Standardní model), naopak pokud by se nenašel, byla by to pro tento model citelná rána. Jelikož všechny ostatní částice ze Standardního modelu již objeveny byly, navíc teorie již několikrát dokázala předpovědět existenci jistých částic ještě předtím, než byly reálně objeveny, věří se, že lov na higgse bude úspěšný. Nicméně příroda se může nakonec zachovat i jinak. Tak se nechme překvapit :-)
Dotaz: Dobrý den. Četl jsem článek, ve kterém umývač oken přežil pád z velké
výšky tím, že se těsně nad zemí odrazil od plošiny, která padala s
ním. Mohl byste mi to nějak fyzikálně osvětlit? (Tomáš)
Odpověď:
Dobrý den,
fyzikálně je velmi složité odrazit se od předmětu, "se kterým padáte". Pokud by onen umývač oken před pádem stál na plošině na váze, naměřil by na ní svou hmotnost. V momentě, kdy by se plošina utrhla, váha pod umývačem nenaměří nic - mluvíme o stavu beztíže. Jelikož padajícího netlačí žádná síla do podložky (padají stejně rychle) nelze se od ní standardně odrazit, tj. přikrčit se a "vyskočit". V reálu budeme sice uvažovat tření vzduchu, čímž stav beztíže nebude úplně stoprocentní (váha by při pádu přeci jen něco naměřila), ale to, o kolik si při případném pádu takto pomůžete, je velmi zanedbatelné, zejména na škálách desítek pater výškových budov. Hlavní roli zde nejspíš sehrál obrovský díl štěstí.
8) Střídavý a stejnosměrný proud a vliv na lidské tělo
27. 11. 2011
Dotaz: Dobrý den, hledám stále články jak vysvětlit dětem hlavní rozdíly mezi
střídavým a stejnosměrným proudem. Proč, když se dotknou el. ohradníku,
kopne je to, ale nezabije. Jak je to s vedením v drátech vysokého napětí,
zabíjí, nebo né třeba ptactvo a takové podobné zajímavosti. Nemůžu
najít vhodný článek. Děkuji (Petr)
Odpověď:
Dobrý den,
pokud obvodem protéká stejnosměrný proud (časté označení DC - direct current), přesně podle jeho názvu teče jen jedním směrem, tj. nedochází v čase k přepólování na zdroji. Typickým zdrojem takovéhoto proudu jsou např. tužkové baterie. Naproti tomu v případě střídavého proudu (AC - alternating current) se směr tečení proudu v obvodu periodicky střídá. Takovýto proud nám "teče" doma do zásuvek s frekvencí střídání 50 Hz, tj. jeho směr se mění každých 10 milisekund.
Pokud chceme, aby vodičem protékal elektrický proud, musíme na jeho konce přiložit na různé hodnoty potenciálů. Jejich rozdíl se nazývá napětí. Nemám-li napětí, neteče proud. Této úvahy lze využít i při objasnění toho, proč ptáci vesele vysedávají na drátech vysokého napětí. Pokud pták usedne na drát, je to jako když připojíte vodič k nulovému napětím. Jeho jeden konec a druhý je na stejném potenciálu. Stejné je to v mechanice, když na vodorovnou desku položíte kouli, nikam se nebude samovolně pohybovat. Jakmile desku nakloníte, koule se pohybovat začne.
Existují ale smutné zprávy o mladících, kteří se bavili tím, že na nádražích vylézali na vagóny, a tím se dostali nebezpečně blízko k trolejovému vedení. Elektrony v něm ucítily možnost, jak se rychle dostat na co nejnižší potenciál, došlo k výboji a přes chlapcovo tělo a pod ním stojící vagón byly elektrony tzv. uzemněny.
Když se dotknete elektrického ohradníku, taky uzemníte elektrický pulz v něm, což vnímáte jako ono štípnutí. Rozdíl je však v tom, že v tomto případě jde o mnohem menší přenesenou energii vaším tělem.