Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
302) Rozpustnost CO2 ve vodě
03. 10. 2007
Dotaz: Dobrý den. Chtěl bych Vás poprosit o vzorec pro závislost rozpustnosti plynu v
kapalině na vnějším tlaku. Konkrétně mi jde o rozpustnost CO2 ve vodě. Teplotní závislost znám, ale tlakovou nemohu najít. Děkuji a přeji pěkný den. (Standa Jakoubek)
Odpověď: O rozpustnosti CO2 ve vodě v závislosti na teplotě a tlaku si lze udělat představu dle této tabulky:
Dotaz: Dobrý den, na škole nás učili, že dnešní věda ještě stále neví jaká je vlastně
podstata magnetického pole (co to je). Z čeho vlastně vzniká a jakou má hmotnou
podstatu. Ví se o jeho vlastnostech hodně a i jednotek je hodně ale jádro věci
není objasněno. A já se tedy ptám jestli od roku 1992 někdo už zjistil hmotnou
podstatu magnetického pole. Děkuji (Richard)
Odpověď: Dobrý den,
na některé otázky musím čestně odpovědět, že nevím. Speciálně se to týká otázek typu, jaká je podstata skoro čehokoli, a velmi často otázek, proč se něco v přírodě děje tak a tak. Nevím jaká je podstata magnetického pole, lásky, života ... Když zůstanu u toho jednoduchého magnetického pole, pak coby standardně vzdělaný fyzik vím, jak probíhají některé specifické děje v přírodě, kterým se dá dát nálepka dějů magnetických, některé umím kvantitativně popsat a předpovídat jejich průběh. Mí kolegové, kteří jsou experti v magnetismu, toho umějí více. Asi všichni ale odlišujeme "zodpověditelné otázky" (resp. "povinně" zodpověditelné v duchu fyzikální profesionality) od otázek těžko zodpověditelných.
Samozřejmě se nabízí několik vyhýbavých odpovědí, např. že podstatou magnetického pole jsou fotony (a hned máte hmotnou podstatu). Z mého pohledu je to výmluva, fotony jsou podstatné z mikroskopického pohledu na magnetické (obecně elektromagnetické) pole v rámci kvantované teorie elektromagnetického pole, ale těžko říci, že jsou podstatou. Jiná vyhýbavá odpověď by mohla znít, že podstata magnetického pole je zakleta v Maxwellových rovnicích. Místo toho bych ale raději střízlivě a pokorně řekl, že Maxwellovy rovnice magnetické pole skvěle popisují. Mohu uvažovat o tom, zda by příroda mohla vypadat tak, jak vypadá, kdyby elektromagnetické zákonitosti vypadaly jinak, mohu vymýšlet alternativy, ale za podstatné považuji to, jak je to v přírodě.
Když jsem naznačil, že na některé otázky neumím odpovědět, nechtěl jsem tím říci, že takové otázky jsou nepřípustné, špatné, pitomé či falešné.
Dotaz: tíhové zrychlení (normální) 9,806 65 m.s-2 Gravitační konstanta, to jsem zjistil
na internetu , ale potřebuju ji upřesnit pro Prahu 9 - Prosek, co nejpřesněji.
Děkuji Mladějovský (František Mladějovský)
Odpověď: Nejbližší mně známou měřenou lokalitou je Karlovo námestí 13 (v Praze), kde se udává tíhové zrychlení g = 9,81040 m·s−2.
Dotaz: Dobrý deň, chcel by som sa spýtat, prečo cez deň vníma oko svetlo šíriace sa zo
slnka ako žlté a v noci svetlo šíriace sa z hviezd ako biele. Nechápem tomu
mechanizmu, kedze aj slnko je hviezda. Ďakujem (Julius Hodoň)
Odpověď: Je-li dostatek světla, vnímá oko světelné podněty pomocí tyčinek i čípků, přičemž čípky zjískávají informace o barvě. Když je šero nebo tma, tedy světlo není dostatečně intenzivní, aby dráždilo čípky, uplatňují se pouze citlivější tyčinky, které ale umožňují jen černobílé vidění. Za šera a tmy proto nerozeznáváme barvy. Nicméně u jasnějších hvězd někdy barvu ještě schopni rozlišit jsme, takže třeba hvězdy Antares nebo Betelgeuze se nám jeví červeně. Pomocí dalekohledu pak jsme schopni vidět barvy i slabších hvězd.
Dobrým příkladem je například dvojhvězda Albireo ze souhvězdí Labutě. Pouhým okem se nám jeví jako jedna bílá hvězda, dalekohledem však jasně rozlišíme, že jdo o dvě blízké hvězdy, přičemž každá má jinou barvu - viz foto.
Dvojhvězda Albireo v dalekohledu
(zdroj:http://cs.wikipedia.org/)
Dotaz: Takže rychlost světla je ve všech inerciálních soustavách konstantní a nemůže ji
ovlivnit žádné chemické složení prostoru.Když teda světla poletí v hustém
rosolovitém prostoru,bude se tam tedy více odrážet a lomit,může tedy i zvýšit
ohřev danného prostoru a tím vyvolat chemickou reakci.Může se taková atmosféra i
uměle připravit a jinak využít energeticky? (Ladislav Vondrášek)
Odpověď: Rychlost světla ve vakuu (!!!) je konstantní ve všech soustavách, rychlost světla v různých látkách obecně rozhodně konstantní není.
Druhou část otázky asi nechápu. Vhodně voleným světlem (resp. elektromagnetickým zářením o správné frekvenci) lze zahřát prostředí, kterým záření prochází. A ano, může tím dojít třeba k překročení zápalné teploty.
