Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
683) Mikrovlnné záření
08. 02. 2006
Dotaz: Jaky je rozdil mezi vlnami z mikrovlne trouby (2.45 GHz) a vlnami z bezdratoveho
vysilace (2.4 GHz) na tvorbu bezdratove pocitacove site? Neco jako Lan/Wan,
pouze s tim rozdilem, ze jde vse pres mikrovlnne zareni z bezdratoveho routeru.
Je bezdratovy vysilac, pouzivany misto kabelu a routeru pro pocitacove site,
nebezpecny pro zdravi? (Petr Svoboda)
Odpověď: Z pohledu fyziky se jedná o elektromagnetické záření s velice podobnou frekvencí (a tedy vlnovou délkou). Podstatné však je, že frekvence není zcela stejná - zatímco bezdrátové počítačové sítě využívají relativně neškodné frekvence okolo 2.40 GHz (a samozřejmě i spoutu jiných, záleží na technologiích a standardech), záření v mikrovlnné troubě je schválně naladěno na frekvenci 2.45 Ghz, která odpovídá vlastním kmitům molekul vody... a tedy s molekulami vody také snadno interaguje, nutí je kmitat intenzivněji a tím vodu zahřívá.
Nutno ještě dodat, že zatímco typická domácí bezdrátová počítačová síť bude mít vysílací výkon určitě menší než 1 watt, v mikrovlnné troubě půjde minimálně o stovky wattů.
Dotaz: chtěla bych se zeptat kdy byla vynalezena první lednička na světě a kdo ji
sestrojil. díky (jana kábrtová)
Odpověď: První fungující model lednice údajně demonstroval už v roce 1748 William Cullen na univerzitě v Glasgowě. První lednici prý navrhl Oliver Evans (USA) v roce 1805. První skutečný mrazicí stroj postavil v roce 1834 další Američan - Jakob Perkins. Mnoho studií se shoduje v tom, že za vynálezce lednice lze považovat Němce Carla von Lindeho, jenž si dal v roce 1876 (některé zdroje uvádějí rok 1874) patentovat kompresorovou čpavkovou lednici. První domácí chladnici začala v roce 1911 vyrábět firma General Electric. Stojí ještě za povšimnutí, že až do roku 1929 se jako refrigeranty používaly jedovaté plyny NH3, CH3Cl a SO2.
Dotaz: Dobrý den. Při čtení dotazů jsem si vzpomněl, jak jsem se jednou s kamarádem přel
o to, jestli, když vyskočím uvnitř vlaku jedoucího konstantní rychlostí svisle
vzhůru, zdali dopadnu na stejné místo, nebo zpomalím a dopadnu směrem dozadu o
kus vedle. Myslím že neztratím svou rychlost a dopadnu na stejné místo, avšak
kamarád si to nemyslí. Děkuji za odpověď (matousek)
Odpověď: Pokud vlak nebude zrychlovat, zpomalovat či zatáčet, dopadnete na stejné místo. Vzpomeňte si na znění prvního Newtonova zákona "těleso setrvává v klidu nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu ... ". Vy ve vlaku jste takové těleso pohybující se rovnoměrně přímočaře (odmysleme nyní vertikální pohyb a gravitační sílu, která vás nutí zase dopadnou na podlahu). Pokud tedy vlak pod váma nezačne zrychlovat, zpomalovat či zatáčet (= uhýbat vám do strany), pak se vy i vlak pohybujete společně rovnoměrně přímočaře a musíte tedy dopadnout na stejné místo, odkud jste vyskakoval (vzhledem k vlaku). Ostatně zkuste si to!
Dotaz: Dobrý den. V podniku se nám stává, že nám zamrzá vodovodní talkové potrubí. Rád
bych se zeptal jestli existuje nějaká grafická závislost bodů tuhnutí vody na
tlaku vody. Uvažujeme tlak vody max. od 1 atm do 200 atm a teploty od cca -20°C
do 0°C. (Petr Menšík)
Odpověď: Bod tuhnutí vody/tání ledu se s tlakem mění daleko méně výrazně než
například bod varu. Při tlaku 20 MPa se sníží bod tuhnutí vody jen na -1,52 °C.
Zdroj: Wagner, W., Saul, A., and Pruss, A., J. Phys. Chem. Ref. Data, 23,
515, 1994.
Dotaz: Dobry den. Ako funguje magicke oko (3D obrazky na papiery)? (Lucas)
Odpověď: Oči dospělého člověka jsou od sebe vzdáleny přibližně 7 cm, takže má každá zornice trochu rozdílný úhel pohledu a vidí proto poněkud jiný obraz (zkuste střídavě zavíra levé a pravé oko). V mozku se oba obrazy spojí v jeden a z malých odchylek mozek "vypočítá" trojrozměrný dojem. Stereogramy toho využívají. Obsahují stále se opakující vzorek. Pokud takový vzorek pozorujete, přičemž však zaostřujete na imaginární bod za obrázkem, vzniká dojem, že obrázek má hloubku. Je to tím, že levé a pravé oko pozoruje různá opakování téhož vzorku. Mozek mylně spojí oba vzorky do jednoho, a ten se ve srovnání s okolními obrazovými informacemi zdá být posunut dozadu.
Výše uvedený text byl převzat (a poupraven) z webové stránky http://marek.jikos.cz/ster/, kde se rovněž nacházejí dva pěkné obrázky:
