Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
80) Indukční varné desky
14. 10. 2009
Dotaz: Všude se uvádí, že indukční varné desky fungují na principu vířivých
proudů, které jsou buzeny vysokofrekvenčním elmg. polem. Ale současně se
uvádí nutnost hrnců z magnetických materiálů (tedy ne např. hliníkové).
Vířivé proudy ale mohou vznikat v každém kovu, tady i v hliníkovém dnu
hrnce. Jak to tedy je? Nemám možnost si to ověřit. (Martin Sýkora)
Odpověď: I nás to zajímalo a tak jsme zhruba před rokem provedli několik experimentů. Výsledkem bylo zjištění, že není potřeba, aby materiál byl magnetický. Hliníkové nádobí však obvykle nelze použít, protože je příliš vodivé a indukční vařič se sám vypíná (ochrana před přetížením a zničením). Více se o pokusech s indukčními vařiči dozvíte v článku Petera Žilavého Zkoumání indukčního vařiče.
Dotaz: Nikde nemohu najít hodnotu 3. kosmické rychlosti.Z dávných přednášek
znám hodnotu této rychlosti 16,4 km/sec.Zajímal by mne alespoň nástin
výpočtu. Pokud to bude možné,děkuji předem. Pallich. (Adolf Pallich)
Odpověď: 3. kosmická rychlost je rychlost pořebná k vypuštění tělesa mimo gravitační pole Slunce, tj. mimo Sluneční soustavu. Tato rychlost má ve vzdálenosti Slunce-Země velikost 42,1 km/s. Na Zemi však můžeme využít oběžné rychlosti planety Země, která činí 29,8 km/s. Potřebná dodatečná rychlost pak je 12,4 km/s. Těleso by však muselo též překonat gravitační pole Země. Třetí kosmická rychlost je proto 16,7 km/s při startu ze zemského povrchu (tak se udává nejčastěji), případně 13,8 km/s pro odlet z vyčkávací dráhy kolem Země.
Prvními tělesy vyrobenými lidmi, které získaly třetí kosmickou rychlost a v budoucnu tak opustí Sluneční soustavu jsou sondy Pioneer 10 a 11. Pioneer 10 byl vypuštěn 3. března 1972 a brzy po startu získal rychlost 14,5 km/s. Pioneer 11 byl vypuštěn 6. dubna 1973 a po startu získal rychlost 14,3 km/s. Dalšími sondami, které opouštějí Sluneční 1 (vypuštěn 5. září 1977), Voyager 2 (vypuštěn 20. srpna 1977) a New Horizons (vypuštěn 19. ledna 2006). V praxi se pro dosažení 3. kosmické nebo vyšších rychlostí využívá gravitačního praku při průletu kolem planety Jupiter.
Dotaz: P.T. Prosím o vysvětlení pokusu, který se běžně dělá v hodinách fyziky
základní školy. Do širší nádoby s vodou se umístí hořící svíčka, a
přiklopí se jinou skleněnou nádobou, pod kterou potom stoupne hladina.
Dětem se tím demonstruje, že hořením se spotřebuje kyslík. Ten ale
nemůže zmizet, pravděpodobně zreaguje na kysličník uhličitý, který má
tentýž objem jako kyslík. Co je tedy příčinou stoupnutí hladiny? Moje
vysvětlení je, že plamen svíčky ohřeje vzduch pod vrchní nádobou, ten se
po zhasnutí svíčky ochladí a smrští. Stoprocentně jist si ale nejsem.
Děkuji předem za odpověď. (Tomáš Brož)
Odpověď: Ano, máte pravdu. Při hoření svíčky se vzduch ohřeje, rozepne a část jej zpod sklenice vybublá pryč. Při následném ochlazení (když svíčka zhasne) se vzduch opět smršťuje na původní objem, ale je jej méně (o tu vybublanou část), takže se do sklenice nasaje o voda z nádoby pod ní.
Dotaz: Co je to kouř? Co je to vidět při nedokonalém spalovaní dřeva na ohništi
(bez plamene) a jak je možné, že "to" zmizí při lepším
spalovaní (s plamenem). Poddotaz: jsou některé běžné plyny viditelné,
nebo se jedná vždy o aerosol (pevná či kapalná látka rozptýlená v
plynu)? (Ludvík Trnka)
Odpověď: Kouř jsou pevné částečky rozptýlené v plynu, takže při nedokonalém spalování
při táboráčku jde o saze, popel a další pevné zbytky unášené vznikajícími
plyny. Při vyšší teplotě a lepším přístupu kyslíku se řada nespálených
zbytků zoxiduje až na plyny a nepřispívá tedy ke vzniku kouře.
Další možností vzniku kouře je reakce dvou plynů, při které vzniká pevná
látka - například setkají-li se (neviditelné) páry chlorovodíku a amoniaku,
reagují za vzniku pevného chloridu amonného, což se projeví jako vznik
bílého kouře. Video této reakce je například na serveru YouTube:
http://www.youtube.com/watch?v=pSarGx8Uank&feature=related
V baňce vzniká reakcí chloridu se silnou kyselinou plynný chlorovodík, ten
je postanní trubičkou odváděn nad kádinku s roztokem amoniaku, z níž se
uvolňuje plynný amoniak. Jakmile se oba plyny u ústí kádinky setkají, vzniká
bílý kouř, tedy mikroskopické částečky pevného chloridu amonného rozptýlené
ve vzduchu.
Některé plyny jsou barevné a můžeme je vidět (při dostatečné koncentraci).
Běžným příkladem je červenohnědý oxid dusičitý, vznikající při některých
reakcích z kyseliny dusičné. Skutečně se může jevit jako "hnědý kouř", ale
narozdíl od pravého kouře neobsahuje žádné pevné částečky, které by se např.
mohly usazovat na filtru. Podobně zbarvený je i brom v plynném skupenství,
chlor je při vyšší koncentraci pozorovatelný jako žlutozelený.
Dotaz: Proč se v elektrických přenosných radiátorech používá jako náplň olej
a ne voda? (Luboš Mužík)
Odpověď: Domnívám se, že jedním z důvodů je menší tepelná kapacita oleje - radiátor tak spotřebuje méně energie na samotné zahřátí oleje a hřeje již dříve po zapnutí (ale také rychleji chladne po vypnutí).
