FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 16 dotazů obsahujících »plamen«

10) Entalpie25. 02. 2003

Dotaz: Dočetla jsem se, že energie potřebná k rozkladu vody na kyslík a vodík je 241,9 kJ/mol, ale našla jsem i jiné hodnoty. Ráda bych věděla, zda je tato hodnota spávná a které aktivity člověka by tomu energeticky odpovídaly. (Jindřiška Drozenová)

Odpověď: V tabulkách lze najít "slučovací teplo", tedy entalpii*/ vztaženou na 1 mol látky za pokojové teploty (298,15 K) a atmosférického tlaku (101 325 Pa), pro nejrůznější látky - pozor ovšem na jejich stav, případně krystalovou modifikaci apod. Tak kapalná voda má slučovací teplo -285,830 kJ/mol, vodní pára téže teploty jiné, totiž -241,826 kJ/mol. Rozdíl mezi nimi připadá na výparné teplo, které musíme dodat kapalné vodě, aby se proměnila v páru téže teploty. Pro srovnání: uvádí se, že při spánku, trvajícím 1 hodinu vydají ženy 280 kJ, muži 310 kJ.
        Mimochodem právě velmi vysoké výparné teplo vody a její velká tepelná kapacita jsou odpovědné za to, že acetylenový plamen je teplejší než plamen etanový, i když má etam větší výhřevnost; při shoření 1 molu obou plynů vznikne z etanu (C2H6) mnohem víc vody než z acetylenu (C2H2).
*/   Pokud nevíte, co je to entalpie, tak zcela laicky: V systému s neproměnným objemem V (autokláv) zvyšuje dodané teplo vnitřní energii U, v systému s neproměnným tlakem p (otevřená zkumavka) zvyšuje dodané teplo entalpii H. Platí H=U+pV .
(J.Obdržálek)   >>>  

11) Vodiče tepla22. 01. 2003

Dotaz: Potřebovala bych zjistit nějaké zajímavosti o vodičích tepla. (Michaela)

Odpověď: Milá Michaelo, tak jako jistě znáte elektrické vodiče a izolanty, jsou i tepelné vodiče a izolanty. Pro porovnání různých materiálů z hlediska jejich tepelné vodivosti, používáme jednu fyzikální veličinu tzv. tepelnou vodivost. V následující tabulce ji máte uvedenu pro několik materiálů. Čím vyšší je číslo u tep. vodivosti, tím lépe vedou materiály teplo.

materiál tep. vodivost [W/m.K]
beton 1,5
cihla 0,7
dřevo 0,2
měď 395
mosaz 106
ocel 50
olej 0,16
oxid uhličitý 0,014
pěnový polystyrén 0,06
sklo 0,8
voda 0,6
vodík 0,174
vzduch 0,024

Nebo si můžete sama vyzkoušet tepelné vodivosti některých materiálů. Vezměte si kus měděného nebo ocelového drátu, kousek hliníku (např. lžičku) a skleněnou trubičku. Jeden konec vemte do ruky a druhý strčte do plamene svíčky. Co Vás začne hřát do prstů nejdřív?
Na webu můžete najít spoustu zajímavých článků, stačí do vyhledávače napsat příslušné heslo, které Vás zajímá. Nebo mi upřesněte, co Vás zajímá.
(M.Urbanová)   >>>  

12) Tlumič24. 10. 2002

Dotaz: Chtěl bych se zeptat na jakém principu pracuje tlumič na střelných zbraních. (Šerý Luboš)

Odpověď: Na hlavních střelných zbraní bývají "vylepšení" jako chladiče a tlumiče. Chladič je děrovaný válec souosý s hlavní a prostě zahraňuje tomu, abyste se spálil neopatrným sáhnutím na (souvislou střelbou rozežhavenou) hlaveň. Tlumiče ohně a hluku se nasazují na ústí a usměrňují rozpínání žhavých plynů tak, aby nebylo náhlé a nepravidelné. Náhlé rozepnutí vytváří dodatečný hluk a umožňuje sekundární zapálení a tím dodatečné hoření plynů vzniklých explozí - u ústí zbraně se objeví plamen, který zbytečně střelce prozrazuje. Nepravidelný únik spalných plynů by mohl ovlivnit směr letu střely.
(J.Obdržálek)   >>>  

13) Fyzikální podstata plamene,...09. 07. 2002

Dotaz: 1. Co je to z fyzikálního hlediska vlastně plamen. 2. četl jsem o zrychlení světa je to pravda, a jak se dá zrychlit? 3. a dále jsem nedávno četl, že se povedlo přenést jakousi hmotnou věc laserovým paprskem.-něco jako ze star trek je to možné,pokud ano,na jakém principu 4. prý existuje kyslík O4 jaké má vlastnosti, jak vzniká, dá se dýchat,způsobuje nějaké jevy? (marek)

Odpověď: 1. Podstatou plamene je  plasma (nízkoteplotní), tedy částečně ionizovaný plyn. Vzniká tím, že chemickou reakcí (hořením) se vzniklé plyny (proto hořící hliník nemá plamen, Al2O3 je při dosažených teplotách stále tuhý) dostatečně zahřejí natolik, aby došlo k ionizaci - tj. roztržení molekuly (jako celek neutrální) na nabité částice.
2. Nejspíš jste četl o světelných jevech v hmotném prostředí, kde se světlo šíří rychlostí menší než (legendárních) c=299 792 458 m/s. Cokoliv by mohlo přenést informaci, se nemůže pohybovat rychlostí větší než c, ledaže bychom přispustili, že příčina může nastat později, než důsledek. "Nepřekročitelnost rychlosti světla" je totiž nikoli vlastnost světla, ale vlastnost prostoročasu, ve kterém žijeme.
3. Těžko říci, nevím, co máte na mysli. Ale: 1) Světlo můžete nahlížet jako proud fotonů, majících svou energii a tedy i hmotnost. 2) "Laserová pinseta" je známa a používá se i v praxi.
4. Pokud je mi známo z mých chlapeckých let, vedle obyčejného kyslíku O2 a ozonu O3 byla za vysokých tlaků zjištěna i spektra poukazující na molekuly O4. Ani bych se tomu nedivil, ale moc velký význam bych tomu zase nepřikládal. Dýchat se nedá ani ozon (alespoň ne dlouho :-((( ) , jistě by to bylo silné oxidační činidlo.
(J.Obdržálek)   >>>  

14) Komínový efekt27. 05. 2002

Dotaz: Jak funguje komínový efekt? Proč komín táhne vzduch vzhůru, i když není (třeba v kamnech) zatopeno? Proč nefunguje normální cirkulace vzduchu jako je to mimo komínů, resp. proč je to tak markantní? (Dave Čandra)

Odpověď: Vyzkoušejte si to na jednoduchém pokusu: Vezměte alobal a naviňte ho ve dvou nebo třech vrstvách například na trubku od vysavače. Vzniklou trubici vytvarujte opatrně podle obrázku. Potom zapalte svíčku a vnitřek trubice zahřejte plamenem svíčky, jak vidíte na obrázku. Asi po 10 sekundách dejte trubici spodním otvorem vedle plamene svíčky. Pozorujte, co se s ním děje.
Dokud byla uvnitř komína teplota vzduchu stejná jako všude kolem, plamen svíčky směřoval nahoru. Jakmile se vzduch uvnitř ohřál a začal proudit komínem, strhával plamen svíčky s sebou. Tím se v komínu udržovala vyšší teplota a proudění vzduchu.
Pokud je vzduch v komínu zahřátý, strhává plamen. Proto krb i kamna správně fungují teprve tehdy, když je komín již zahřátý! Ucpěte komín nahoře rukou a pozorujte, co dělá plamen. Zkuste nyní na okamžik vzdálit komín od plamene a pak ho zase přibližte zpět. Co pozorujete? Jakmile ucpete komín nebo ho vzdálíte od svíčky, plamen se zase srovná a míří směrem vzhůru. Když potom otvor uvolníte nebo dáte komín zase zpět, plamen opět zamíří dovnitř.
(MU - 27.5.2002)

Je-li v kamnech zatopeno, pak horký vzduch (při stejném množství) zaujímá větší objem, a je tedy lehčí, porovnává-li se to na objem. Proto stoupá vzhůru. I když není zatopeno, ale když je ve výšce ústí komína vítr, pak se nasává vzduch z komína podle Bernoulliho rovnice: v proudové trubici rovnoběžné se Zemí a dotýkající se ústí komína je vyšší vodorovná složka rychlosti vzduchu (oproti nulové v komíně) spjata s menším tlakem, a tím se z komína vzduch vysává. Není-li právě vítr, pak ještě chvilku proudí vzduch setrvačností, ale přestane, a komín "netáhne".(JO - 27.5.2002)

(M. Urbanová, J. Obdržálek)   >>>