FyzWeb  články
Jarní bouřky v plné kráse2003-05-11 


Již odnepaměti vzhlížejí lidé s bázní, ale také v úžasu na oblohu, když se na ní odehrává bouřkové divadlo. Oslepující záře blesku a hromy hlučnější než cokoli jiného v přírodě vzbuzovaly již od pradávna v lidech strach. Nevíme, co si o blesku mysleli lidé v pravěku, ale staří Řekové jej považovali za projev zloby olympských bohů. Blesk však nemá s náladami bohů nic společného.

Podstatou vzniku blesku je elektrický výboj doprovázený praskotem, podobným jaký slyšíme při vyslékání huňatého svetru. Hrom je však o poznání intenzivnější a děje probíhající v oblacích komplikovanější. Přesný způsob vzniku náboje v mracích a následné výboje - blesky - jsou pro meteorology velkou otázkou dodnes. Zjednodušeně si však vznik blesků představujeme takto: kapičky vody tvořící mrak se vlivem vzdušných proudů a vírů nabíjí a to tak, že vnitřek kapky je kladně nabitý a záporný náboj je rozprostřen na povrchu kapky. Díky nárazům větru se kapičky dělí na menší části a tak dochází k oddělování elektrického náboje. Různé části mraku nesou různý náboj. Nejčastěji nastává situace, kdy je spodní část mraku nabitá záporně a na zemi se díky tomu indukuje ve vysoko položených předmětech kladný náboj.


Blesk je tedy výboj atmosférické elektřiny a můžeme jej pozorovat jako výboj mezi jednotlivými částmi mraku, mezi různě nabitými mraky, mrakem a zemí či zemí a mrakem.

Ke vzniku bleskového výboje musí mezi mraky nebo mezi mrakem a zemí vzniknout vodivá cesta. Ta se vytvoří pouze při napětí tak velkém, že překoná elektrický odpor vzduchu. Intenzita elektrického pole dosahuje hodnot 3-4kV/cm. Tehdy začnou z mraku velkou rychlostí vylétávat elektrony (velikost proudu je udávána jako několik desítek kA), které nárazem ionizují molekuly vzduchu a tím se stává cesta vodivou.

Blesk vidíme jako klikatý, protože vodivý kanál není přímý. Vzhledem k různému odporu vzduchu na různých místech, si elektrony "vybírají cestu nejmenšího odporu".

Přestože blesky mezi mraky nebo uvnitř jednoho mraku jsou nejčastější, nejvíce prozkoumané jsou blesky, které končí na zemi. Právě ty nás mohou nejvíce ovlivnit. Dokážou způsobit požár, zranění a také smrt.

Méně časté jsou blesky jdoucí ve směru ze země do mraků. Ovšem např. na Empire State Building tvoří právě tento typ většinu pozorovaných blesků.

Na celém světě probíhá v každém okamžiku v průměru 2000 bouřek a za jednu sekundu přeskočí mezi mraky a zemí 30 až 100 blesků, tzn. asi 5 000 000 blesků každý den.



Fotografie, které na této stránce vidíte, byly vyfoceny ve středních Čechách ve druhém květnovém týdnu roku 2003. K jejich zachycení jsme použili digitální fotoaparát s desetisekundovou dobou expozice. Na posledním snímku vidíte, jak to dopadlo, když blesk uhodil nedaleko stanoviště fotografa. Naštěstí však nestál ani pod stromem ani pod železnou konstrukcí, proto snad ještě nějaké fotografie časem zveřejníme.



Zajímavé stránky věnované bleskům - (do vyhledávače se vyplatí napsat heslo lightning):


Autorkou článku je Jana Bittnerová, foto Michal Kaska





Doporučit článek

Od:
Komu:
Antispam: