ELEKTROSTATICKÝ MOTOR
Pomůcky: hrot a dva „hřebínky“ (kovové tyčky s hroty) na izolačním stojánku, plastová láhev (dole proděravěná tak, aby šla nasadit víčkem na hrot), indukční elektřinaa (zdroj vysokého napětí)
Plastová láhev je nasazená na hrot tak, aby se mohla volně otáčet. Hřebínky jsou umístěny po stranách lahve a jsou spojené s vybíječi indukční elektriky.
Demonstrátor začne otáčet klikou indukční elektriky, čímž se vytvoří na hřebínkách vysoké opačné potenciály (nabijí se opačnými náboji), a láhev se začne otáčet.
Proč?
(Před vysvětlením je dobré shlédnout a pochopit vysvětlení pokusu „Plamen svíčky v elektrickém poli“.)
Připomeňte si, jaká je plošná hustota náboje na hrotech.
Jaký je vztah mezi plošnou hustotou náboje a velikostí intenzity elektrického pole na vodiči?
Jaká je tedy intenzita elektrického pole v blízkosti hrotů hřebínku (narozdíl od ostatních částí vodiče)?
Co se děje v okolí záporně a kladně nabitého hrotu?
Kam se budou pohybovat kladné a záporné ionty?
Jaké síly zapříčiní, že se láhev s nabitými „fleky“ začne mezi opačně nabitými hřebínky otáčet?
Poznámka 1:
Směr otáčení láhve je způsoben nesymetrií v uspořádání láhve – hřebínky (hroty) nemíří přímo na láhev (přímo proti sobě), ale jsou nepatrně posunuty v tečném směru k povrchu láhve. Tam, kam jsou nasměrovány, tam se láhev otáčí.
Poznámka 2:
Uvedený pokus znázorňuje elektrostatický motor. Pokus znázorňující elektromotor fungující na principu elektromagnetické indukce je zařazen k trojfázovým generátorům.