V několika předchozích článcích jsem se zabýval měřením rychlovarné konvice. V článku Tichá domácnost aneb hluk okolo nás jsem měřil vývoj hluku způsobovaný rychlovarnou konvicí v čase, v článku Měření účinnosti rychlovarné konvice jsem zase měřil pomocí teploměru rychlost ohřívání vody. Rozhodl jsem se, že tato měření zkombinuju a zkusím proměřit hučení rychlovarné konvice v závislosti na teplotě vody v konvici.

Pokus jsem opět prováděl s hlukoměrem Vernier SLM-BTA, teploměrem Vernier Go!Temp a data z čidel jsem zaznamenával v dataloggeru Vernier LabQuest. K ohřevu vody jsem použil rychlovarnou konvici Sencor.

V LabQuestu jsem nastavil dobu měření 500 sekund a vzorkovací frekvenci 2 Hz (tedy měřím 2× za sekundu).

Spustil jsem měření, zapnul rychlovarnou konvici a tiše (abych neovlivňoval měření) čekal...

Závislost teploty na čase nás jistě nepřekvapí - dodáváme vodě konvicí stále stejné teplo (konvice má v podstatě konstantní výkon), takže teplota vody konstantně roste.

Závislost hluku na čase už je zajímavější, ale jelikož je dost podobná závislost hluku na teplotě vody (to je dáno jednoduchostí lineárního nárustu teploty vody v čase), okomentujeme pouze dva výrazné "píky" na začátku (cvaknutí spínače při zapnutí konvice) a v 255. sekundě (cvaknutí při samočinném vypnutí konvice).

V grafu závislosti hladiny hluku na teplotě jsou opět vidět výše zmíněné "píky". Zde si nyní ale okomentujeme i vývoj hladiny hluku. Se vzrustající teplotou vody postupně narůstá hučení konvice, přičemž maxima tento hluk dosahuje při teplotě okolo 80 °C (oblast a), načež mírně klesá. Jakmile voda začne mohutněji vřít, hlučnost opět naroste – oblast b. Pod touto oblastí v grafu je ještě vidět čára odpovídající utichání varu a chladnutí vody v konvici po jejím vypnutí.

Poznámka ke grafu: Voda v konvici vřela a konvice se vypnula při teplotě nižší než očekávaných 100 °C. Jednak teplota varu vody je 100 °C při tlaku vzduchu zhruba 101 kPa (a v době provádění měření byl tlak v Praze mírně pod 98 kPa, čemuž by odpovídala teplota varu okolo 99 °C). Druhým důvodem je pak skutečnost, že teplotu vody jsme měřili v horní části konvice, zatímco zahřívání vody obstarávalo topné těleso ve dně konvice, je tedy pravděpodobné, že teplota vody v různých místech konvice se drobně lišila. 

Zpracoval Jakub Jermář.