Dnes jsem se rozhodl, že cestou do Tesca proměřím hladinu hluku na našem sídlišti. Cílem bylo vyzkoušet, jak se dá mapovat rozložení nějaké veličiny podél trasy. Vzal jsem si tedy hlukoměr Vernier SLM-BTA a datalogger LabQuest. Aby se výsledky měření mohly rovnou zaznamenávat i s polohou, kde k měření došlo, připojil jsem k LabQuestu ještě GPS senzor (novější LabQuest 2 již má v sobě GPS modul přímo zabudovaný a je tedy pro tuto aktivitu vhodnější).

GPS senzor nemá smysl aktivovat dříve, než vyjdete ze dveří - pokouší se vyhledat signál z družic, k čemuž potřebuje přímou viditelnost směrem nahoru. Měření jsem spustil tedy až venku. Vyhledání družic zabere pár desítek sekund, které jsem využil k přemýšlení, kudy dnes vlastně půjdu, aby to bylo zajímavé. Trochu neobvykle jsem se tak dnes prošel jak vnitroblokem, tak podél rušné silnice a nakonec kousek parčíkem před vstupem do garáží Obchodního centra Letňany. U vstupu do podzemí nákupního centra jsem měření ukončil a uložil data.

Přeskočím zcela nezajímavé nakupování a návrat domů, pojďme se podívat rovnou na zpracování. Po návratu domů jsem tedy připojil datalogger LabQuest ke svému notebooku pomocí USB kabelu a na notebooku spustil program Logger Pro.

V programu Logger Pro pak již stačí naimportovat data z LabQuestu do počítače a následně je vyexportovat do Google Maps. Vzhledem k rozumně přednastaveným hodnotám (program sám předvídá veličiny, které chceme vynést do mapy a spočítá si i rozsah hodnot), stačí dialog při exportu potvrdit tak, jak se nabízí.

A pak už stačí jen chvíli počkat na výslednou mapu. Úroveň hluku je znázorměna pomocí barevné škály - nízké hladiny zde značí fialová barva, se zvyšujícím se hlukem pak škála prochází barvami duhy/spektra až k červené, značící nejvyšší hodnoty.

Z mapy je vidět, že největším zdrojem hluku při cestě byla automobilová doprava, přičemž nejhorší situace byla u přechodu na křižovatce Tupolevova-Rýmařovská.

Smyslem tohoto článku není hlubší rozbor naměřených dat, ale spíše ukázat, že měření v terénu může být zajímavým doplněním výletu, procházky či exkurze. Jak měření, tak následná tvorba mapy jsou přitom nenáročné aktivity posilující mezipředmětové vazby (v tomto případě mezi fyzikou, environmentální výchovou a ICT).

Autorem článku je Jakub Jermář.