Každou zimu se v médiích objevují zprávy, že silničářům dochází posypová sůl. Proč se vlastně silnice solí? Podívejme se, co se stane se sněhem, pokud ho posolíme.

Co budeme potřebovat?

Sníh a sůl, teploměr (pro pohodlí jsme použili teploměr Go!Temp firmy Vernier) a vlastní oči pro pozorování.

Postup

Teploměr připojíme k počítači a vložíme do nádoby se sněhem. Protože sníh byl před experimentováním už nějakou dobu v místnosti, má teplotu přibližně 0 °C (to, že teploměr neukazuje přesně 0 °C může být způsobeno tím, že je umístěn u kraje, kde je sníh ve styku i s teplejším vzduchem).

Když do sněhu přidáme sůl, zjistíme, že teplota výrazně klesla. I kádinka je na dotek mnohem studenější, na vnější straně se vytvořila námraza.

Při pohledu dovnitř kádinky je vidět, že sníh taje:

Teplota tání ledu za normálních podmínek je 0 °C. Pokud do něj ale přidáme nějakou vhodnou příměs (v tomto případě sůl), jeho teplota tání klesne, podle množství přidané soli, až na přibližně -21 °C. Směs sněhu a soli je tedy při teplotě 0 °C nad svou teplotou tání – sníh začne tát. Na tento děj se spotřebovává teplo a to se projeví snížením teploty směsi.

Výsledkem je směs, která má sice teplotou nižší než 0 °C, ale je z velké části roztátá – na chodnících není uklouzaný sníh, ale „břečka“, kterou lze snáz uklidit.

V praxi silničáři na sníh nesypou tolik soli, aby dosáhli teploty tání -20 °C, metoda je proto použitelná do venkovní teploty vzduchu přibližně -6 °C.

Autorkou článku je Věra Koudelková.