Použit teploměr Vernier Go!Temp, možno použít i teploměr Vernier TMP-BTA.

(teploměr Go!Temp si mohou učitelé zdarma zapůjčit zde - pozn. red.)

Před měřením je užitečné s žáky probrat očekávané výsledky. Teplota periferních částí těla je nižší než 37 °C. Také je dobré v divočejších třídách upozornit žáky na cenu teploměru, jeho zlomení či ohnutí není příliš žádoucí.

Připojíme teploměr Go!Temp přes USB rozhraní k počítači a spustíme software Logger Lite 1.5. Parametry měření nastavíme v sekci Experiment / Sběr dat.

Počkáme, než teploměr dosáhne teploty okolí. Po měření, pro rychlejší návrat na výchozí teplotu, můžeme použít proud vzduchu z ventilátoru, voda se příliš neosvědčila. Je dobré začínat měření, pokud možno, při stejné teplotě. Naměřenou křivku uchováme pro další měření Experiment / Uchovat poslední měření. Křivky jsou barevně odlišeny automaticky, přidáme jen popisek pro pozdější identifikaci pomocí Vložit / Textová poznámka. Po napsání jména žáka přetáhneme myší konec čáry na příslušnou křivku a pole s poznámkou umístíme tak, aby nepřekáželo dalšímu měření. Barvu nastavíme na shodnou s barvou příslušné křivky. Teploměr je nutno držet tak, aby co největší část nerezové trubice byla ukryta ve dlani. Čas měření postačuje 120 s, pak již teplota stoupá jen nepatrně. Vzorkovací frekvence 2 Hz je lepší, křivka je pak „jemnější" Počet měření omezíme na přibližně deset. Při větším počtu křivek se stává graf nepřehledný. 

Je dobré střídat chlapce a dívky, na závěr v diskuzi pak provést rozbor získaných údajů. Většinou potvrdíme známou skutečnost, že ženy mají chladnější ruce než muži. Žáci obvykle sami navrhnou rozumné vysvětlení tohoto jevu. Výjimky však existují, jak je patrné z přiloženého grafu. Zajímaví jsou také jedinci, u kterých teplota ruky nestoupá nad teplotu okolí, ale naopak klesá pod tuto hodnotu. Měření je jako celek jednoduché a snadno realizovatelné. Z hygienických důvodu je ve školním prostředí tato forma asi nejvhodnější. Mírné „hrbolky" na křivkách (Lucka) jsou většinou způsobeny drobnou změnou v držení teploměru, který je velmi citlivý.

Autorem článku je Mgr. Milan Hampl, ZŠ Heyrovského v Olomouci.