Ke konci minulého týdne položil pan profesor Malý studentům ze semináře fyziky jednoduchou otázku: „Máte zájem zúčastnit se mezinárodního projektu „Sáhněte si na částice", který se bude konat 22. března v Praze?". Většina studentů odpověděla téměř okamžitě ano.
Přiznám se, že jsem váhal. Při představě trmácení se do Prahy, jsem zvažoval, zda by pro mě mohla být tato exkurze nějakým přínosem. Nejspíš jsem se obával přílišné odbornosti přednášek a následného vyhodnocování údajů o srážkách částic v urychlovači. Nicméně jsem také přikývnul, že se zúčastním.

Do Prahy jsme odjížděli před pátou hodinou ranní vlakem. Osobně jsem skoro celou cestu prospal, čímž jsem alespoň částečně minimalizoval svou obavu z možného dohánění chybějících hodin spánku během přednášek. Po příjezdu jsme se vydali ke Gymnáziu Špitálská, kde se měl 7. ročník projektu „Hands on Particle Physics", kterého se každým rokem zúčastňuje okolo 24 zemí po celém světě, konat. Mě samotného překvapilo, že „tým" reprezentující Českou republiku byl tvořen asi padesáti studenty z Prahy a asi dvanácti studenty z Jeseníku.

Úvodní přednášky, týkající se systematiky a kvalifikace částic, se chopil RNDr. Stanislav Gottwald z Gymnázia Špitálská, který poté předal slovo doc. RNDr. Jiřímu Dolejšímu, CSc. z MFF UK Praha, zasvěcenému popularizátorovi částicové fyziky. I přes fakt, že oba příspěvky byly zajímavé, se nemohu zbavit pocitu, že jsem se místy mírně ztrácel v souvislostech. K mému potěšení jsem posléze zjistil, že jsem ani zdaleka nebyl sám.

Po obědě nadešel čas usednout do počítačové učebny a zužitkovat část našich nově získaných znalostí při vyhodnocování skutečných dat o srážkách částic získaných na detektoru ATLAS v urychlovači LHC v CERNu. Poté, co jsme byli rozděleni do skupin, byl každé dvojici přiřazen jeden datový soubor obsahující informace o určitých srážkách. Našim úkolem bylo třídit částice do dvojic elektron-pozitron a mion-antimion, u kterých jsme sledovali velikost hmotností a energií, a údaje přenášeli do tabulek a do grafů. Asi po dvou hodinách práce jsme výsledky odeslali do hlavního počítače, kde byly naše grafy zkombinovány. Z výsledného rozložení grafu pro hmotnost jsme poté mohli vyčíst, že většina dvojic částic, které jsme třídili, vznikla rozpadem částice, jejíž přítomnost v detektoru nepatrný zlomek sekundy po srážce jsme měli dokázat. Projekt měl být zakončen videokonferencí se studenty v partnerských zemích, z technických důvodů však nemohla proběhnout.

Až několik dní po návratu z Prahy jsem si uvědomil, že mi účast na projektu dala víc, než jsem si myslel, že by mi mohla dát, a že ve mě vzbudila o trochu větší zájem o částicovou fyziku. Především z tohoto důvodu jsem vděčný za to, že jsem měl příležitost se projektu zúčastnit a něco si z něj odnést.

Autorem reportáže je Martin Liptay, Gymnázium Jeseník.