Běžným pomocníkem v domácnosti je žehlička. Je to poměrně jednoduchý přístroj. Na to, abychom látku hezky vyhladili, potřebujeme, aby žehlička byla těžká a měla hladkou žehlící plochu. Důležité přitom také je, že žehlička hřeje. Bez zahřátí bychom toho mnoho nevyžehlili. Žehlení se také velmi usnadní, když je prádlo vlhké. Některé materiály bez navlhčení ani pořádně vyžehlit nejdou, proto se také používají napařovací žehličky. Vysvětlení toho, co se s látkou při žehlení děje , není jednoduché.

Dříve byly žehličky z masivního železa a nahřívaly se na plotně. Dnes je zahříváme elektrickým proudem. Hlavní součástí žehličky je topná spirála. Je to vodič, kterým prochází proud a tím se zahřívá a uvolňuje teplo (Joulovo teplo).

Protože chceme, aby byly ztráty na přívodních vodičích malé a zahřívalo se především topné těleso, musí být jeho odpor mnohem větší než odpor přívodních vodičů (viz vzorec výše - protékající elektrický proud je stejný, ale odpor je větší, a je tedy větší i uvolněné teplo). Teplo z topného tělesa je přenášeno na žehlící desku. Ta bývá obyčejně kovová kvůli lepší tepelné vodivosti, aby se teplo převedlo na celou plochu desky. Povrch desky musí být dobře uhlazen, případně je pokryt keramickou, či teflonovou vrstvou, aby se nemohla žehlená látka k desce přilepit a aby žehlička po látce hezky klouzala. Je jasné, že topná spirála musí být izolována, aby proud neprocházel i žehlící deskou, a žehlička tak pro nás nebyla nebezpečná.

Obr. 1 - žehlička zevnitř

Regulace teploty

Potřebujeme regulovat teplotu žehličky, neboť pro každý materiál je vhodná jiná. Můžeme ji nastavit otočením kroužku. Regulaci řeší jednoduché zařízení zvané termostat.

Žehličku zapojujeme do zásuvky, tedy na napětí 230 V. Žehlící deska je vodivě připojena na ochranný vodič (na kolík zásuvky). Topná spirála je sice izolována, ale takto jsme chráněni pro případ, že by došlo k porušení této izolace a dostala se tak fáze na žehlící desku.

Podle značení na žehličce, by měla být fáze připojena na žárovku a na rezistor a střední vodič by měl tedy být na druhém konci obvodu (na obr. 1 to znamená připojení fáze na vidlici a střední vodič na vodič nejvíce vlevo). Toto zapojení však nemusí být nutně dodrženo. Pokud připojíme žehličku do zásuvky, která má přehozen fázový a střední vodič, na jejím chodu to nijak nepoznáme.

Obr. 2 - Připojení žehličky k zásuvce

Žárovka na žehličce signalizuje, že je zapnuta a zahřívá se. Žárovka je zapojena sériově k termostatu, když termostat přeruší obvod, ani žárovka nesvítí. Paralelně k žárovce je rezistor z několika závitů drátu, který zvětšuje jeho odpor. Způsobuje tak dostatečný úbytek napětí, který je nutný na rozsvícení žárovky. (viz obr. 3).

Obr. 3 - Připojení signalizační žárovky

Dnes používáme spíše napařovací žehličku. Ta se příliš neliší od běžné žehličky. Z vodní nádržky při stisku knoflíku odtéká voda labyrintem do spodní části žehličky, která je zahřívána. Tam se voda vypaří a proudí otvory na žehlící plochu.