Discovery a program Space Shuttle

Snad všichni jsme s napětím sledovali obnovení startů raketoplánů poprvé od katastrofy Columbie 1.2.2003. Start Discovery se nakonec po několika odkladech povedl. Šlo oficiálně jen o testovací let, který měl prověřit nová bezpečnostní opatření jako například prohlídka povrchu raketoplánu z Mezinárodní kosmické stanice (ISS) a jeho historicky první oprava samotnými astronauty při výstupu mimo loď. Další úkol výpravy byla servisní návštěva ISS, která byla doposud zásobována pouze lety z Bajkonuru.

Čtrnáctidenní mise byla úspěšná a pro nepřízeň počasí raketoplán bezpečně přistál v Kalifornii, odkud byl speciálně upraveným Boeingem 747 přepraven zpět do Kennedyho kosmického střediska na Floridě. Stále však přetrvává problém s odpadajícími kusy pěnové izolace pomocné palivové nádrže při startu. Další start raketoplánu (opět Discovery) je plánován na březen 2006.

Článek na IAN... (česky)
Return to flight...(anglicky)
Galerie...

Deep Impact

Sonda Deep Impact vyslaná ke kometě Tempel 1 se do ní 4. července 2005 úspěšně trefila rychlostí 37000 km/h (přes 10 km/s) a ze vzniklého kráteru vyvrhla oblak prachu, z jehož spektra vědci získali cenné informace o složení komety a nepřímo tak i o tom, z jakého materiálu se skládal disk, který dal vznik naší Sluneční soustavě. Komety jsou totiž jakési “nedovařené zbytky” z doby utváření Slunce a planet, neboť se za asi 4,5 miliardy let téměř nezměnily. Původní složení Sluneční soustavy (zejména existence organických molekul) má význam i pro porozumění vzniku života na Zemi. Sonda se skládala ze dvou částí, jedna o velikosti ledničky sloužila jako projektil, zatímco druhá vše pozorovala a analyzovala z povzdálí.

Objev desáté planety Sluneční soustavy?

Nebojte se, planet je zatím oficiálně stále devět, a zda budeme muset přepisovat učebnice, ještě není jisté. Zatím víme, že nové těleso je asi dvakrát dále od Slunce než Pluto, přesněji 97 Astronomických jednotek (1AU = vzdálenost Země - Slunce). Objekt označovaný jako 2003 UB313 (poprvé pozorován už v roce 2003) se nachází v tzv. Kuiperově pásu, oblasti malých těles za dráhou Neptuna. Liší se však svou velikostí s průměrem 2300-3000 km (Pluto má průměr 2390 km). Také spektrum naznačuje podobný povrch tvořený zmrzlým metanem, který neroztál od vzniku Sluneční soustavy.

Otázkou je, co ještě označovat za planetu, někteří astronomové neuznávají dokonce ani Pluto. Mezitím byl navíc objeven další objekt velikosti asi dvou třetin Pluta a ve vzdálenosti 51 AU. A tak raději ještě vyčkejme. Zatím je jisté, že vzdálené končiny Sluneční soustavy stále skrývají překvapení.

Článek na IAN...
Více informací... (anglicky)

Zpracoval Jiří Kvita.