Elektřina z citrónu

Použitím dvou pásků kovu můžete opravdu získat z citrónu (a několika dalších kyselých druhů ovoce a zeleniny) elektřinu! Nejdostupnější kombinací kovů je měď a zinek. Pásek zinku můžete získat třeba ze staré uhlíkové baterie. Velice dobře fungují také kousky pozinkovaného plechu. Měď najdete v podobě elektroinstalačního drátu nebo například odřezku materiálu pro výrobu plošných spojů. Kovové pásky zasuňte do citrónu a připojte na ně drátky. Když pak jejich konce připojíte na malou žárovku, měl by jimi procházet dostatečný proud na to, aby ji rozsvítil. Nezapomeňte, že kovové pásky musí být čisté a nesmí být do citrónu zastrčeny úplně.

Elektrický proud vzniká při chemické reakci mezi kyselinou citrónovou a zinkem. Kladně nabitý vodík v kyselině způsobí oxidaci zinku, ze kterého se pak uvolňují elektrony do kyseliny. Během této chemické reakce se část vodíku přemění na vodík v plynné podobě. Měď doplňuje obvod.

Problémy

Podle připomínek, které jsem dostal k této stránce, usuzuji, že ačkoli je tento pokus velice jednoduchý, nepodaří se vždy, aby fungoval. Uvědomte si, že z jednoho nebo několika citrónů zapojených do série získáte jen velmi malé napětí. Jeho velikost se nedá předem přesně určit, protože záleží na mnoha faktorech, včetně kyselosti použitého ovoce. Jeden citrón může rozstvítit malou žárovku, ale podruhé se to podařit nemusí. Zkuste změřit napětí voltmetrem. Když se ručička měřáku alespoň trošku pohne, víte že funguje. Proveďte pokus se zapojením několika citrónů do série (žárovka-měď-citrón-zinek-spojovací drát-měď-citrón-zinek-žárovka). Pokud se vám nepodaří rozsvítit žárovku, improvizujte a ukažte napětí alespoň na galvanometru. Udělejte si cívku tak, že tenký izolovaný drát obtočíte asi desetkrát okolo malého magnetického kompasu. Potom odizolujte konce drátu a připojte je na zinkový a měděný pásek v citrónu. Proud by měl být dostatečně velký na vytvoření slabého magnetického pole v cívce, které způsobí vychýlení ručičky kompasu.

Míšina poznámka

Vzala jsem si šest různých materiálů - zinek, měď, hliník, zlato, uhlík a železo a multimetrem jsem proměřila napětí a proudy pro různé kombinace těchto kovů. Z nejlepší kombinace (uhlík-zinek) jsem udělala článek, sériově jsem spojila dva citróny, a povedlo se mi tak rozsvítit červenou ledku, která potřebuje ke svému rozsvícení nejnižší napětí, asi 1,5 V. Žárovku se vám ale takto určitě nepodaří rozsvítit. Jiná otázka je, zda se nepodaří rozsvítit malou žárovku, když citrónovou šťávu rozkapeme na velkou plochu a použijeme větší elektrody. Stejné měření jsem udělala i pro ocet a coca-colu(!!!) a i pomocí těchto elektrolytů se mi podařilo rozsvítit malou červenou ledku, když jsem z nejvhodnější kombinace udělala článek.

Citrónová napětí ve voltech

Octová napětí ve voltech

Coca-colová napětí ve voltech

Autorovo vysvětlení chemické stránky věci mi připadá neúplné. Ponoříme-li nějaký kov do elektrolytu, ustaví se rovnováha mezi kovem a elektrolytem, kterou můžeme charakterizovat napětím, které má kov vůči elektrolytu. Tomu říkáme elektrochemické napětí. Ponoříme-li do elektrolytu dvě elektrody, je jejich vzájemné napětí dáno rozdílem elektrochemických napětí jednotlivých elektrod.

Tyto stránky byly přeloženy z originálu Bizarre Stuff You Can Make in Your Kitchen s laskavým souhlasem Briana Carusella.

Zpět na úvodní stránku

FyzWeb Bizarní krámy
Novinky Kalendář Články Odpovědna Pokusy a materiály Exkurze Výročí Odkazy Kontakty		Elektřina z citrónu Použitím dvou pásků kovu můžete opravdu získat z citrónu (a několika dalších kyselých druhů ovoce a zeleniny) elektřinu! Nejdostupnější kombinací kovů je měď a zinek. Pásek zinku můžete získat třeba ze staré uhlíkové baterie. Velice dobře fungují také kousky pozinkovaného plechu. Měď najdete v podobě elektroinstalačního drátu nebo například odřezku materiálu pro výrobu plošných spojů. Kovové pásky zasuňte do citrónu a připojte na ně drátky. Když pak jejich konce připojíte na malou žárovku, měl by jimi procházet dostatečný proud na to, aby ji rozsvítil. Nezapomeňte, že kovové pásky musí být čisté a nesmí být do citrónu zastrčeny úplně. Elektrický proud vzniká při chemické reakci mezi kyselinou citrónovou a zinkem. Kladně nabitý vodík v kyselině způsobí oxidaci zinku, ze kterého se pak uvolňují elektrony do kyseliny. Během této chemické reakce se část vodíku přemění na vodík v plynné podobě. Měď doplňuje obvod. Problémy Podle připomínek, které jsem dostal k této stránce, usuzuji, že ačkoli je tento pokus velice jednoduchý, nepodaří se vždy, aby fungoval. Uvědomte si, že z jednoho nebo několika citrónů zapojených do série získáte jen velmi malé napětí. Jeho velikost se nedá předem přesně určit, protože záleží na mnoha faktorech, včetně kyselosti použitého ovoce. Jeden citrón může rozstvítit malou žárovku, ale podruhé se to podařit nemusí. Zkuste změřit napětí voltmetrem. Když se ručička měřáku alespoň trošku pohne, víte že funguje. Proveďte pokus se zapojením několika citrónů do série (žárovka-měď-citrón-zinek-spojovací drát-měď-citrón-zinek-žárovka). Pokud se vám nepodaří rozsvítit žárovku, improvizujte a ukažte napětí alespoň na galvanometru. Udělejte si cívku tak, že tenký izolovaný drát obtočíte asi desetkrát okolo malého magnetického kompasu. Potom odizolujte konce drátu a připojte je na zinkový a měděný pásek v citrónu. Proud by měl být dostatečně velký na vytvoření slabého magnetického pole v cívce, které způsobí vychýlení ručičky kompasu. Míšina poznámka Vzala jsem si šest různých materiálů - zinek, měď, hliník, zlato, uhlík a železo a multimetrem jsem proměřila napětí a proudy pro různé kombinace těchto kovů. Z nejlepší kombinace (uhlík-zinek) jsem udělala článek, sériově jsem spojila dva citróny, a povedlo se mi tak rozsvítit červenou ledku, která potřebuje ke svému rozsvícení nejnižší napětí, asi 1,5 V. Žárovku se vám ale takto určitě nepodaří rozsvítit. Jiná otázka je, zda se nepodaří rozsvítit malou žárovku, když citrónovou šťávu rozkapeme na velkou plochu a použijeme větší elektrody. Stejné měření jsem udělala i pro ocet a coca-colu(!!!) a i pomocí těchto elektrolytů se mi podařilo rozsvítit malou červenou ledku, když jsem z nejvhodnější kombinace udělala článek. Citrónová napětí ve voltech Octová napětí ve voltech Coca-colová napětí ve voltech Autorovo vysvětlení chemické stránky věci mi připadá neúplné. Ponoříme-li nějaký kov do elektrolytu, ustaví se rovnováha mezi kovem a elektrolytem, kterou můžeme charakterizovat napětím, které má kov vůči elektrolytu. Tomu říkáme elektrochemické napětí. Ponoříme-li do elektrolytu dvě elektrody, je jejich vzájemné napětí dáno rozdílem elektrochemických napětí jednotlivých elektrod. Tyto stránky byly přeloženy z originálu Bizarre Stuff You Can Make in Your Kitchen s laskavým souhlasem Briana Carusella. Zpět na úvodní stránku