FyzWeb srážky a rotace |
||||||||
Srážka drsných tělesMožná vás napadne ještě jedna důležitá
skutečnost, která může mít vliv na srážku předmětu se stěnou, ale také
na libovolný šikmý ráz. Doposud jsme mlčky
předpokládali, že srážející se tělesa jsou ideálně hladká, a že tedy během
srážky nehrají žádnou roli tečné třecí síly mezi tělesy. Díky těmto
silám se může při srážce předmětu se stěnou zmenšit složka rychlosti vx
a úhel odrazu pak může být dokonce menší než úhel dopadu.
Pokus:
Správnou odpověď si můžete snadno ověřit jednoduchým pokusem, při kterém
necháte na zem dopadnout roztočený například volejbalový nebo fotbalový míč. Výsledek pokusu překvapivě závisí na rychlosti rotace míče a na výšce, ze které ho necháme dopadnout. Dopadá-li míč z malé výšky s dostatečně velkou rotací, je jeho směr otáčení po odrazu stejný jako před dopadem. Při dopadu z větší výšky s menší rychlostí otáčení se směr rotace míče při srážce změní na opačný. Volbou vhodné výšky a rychlosti rotace můžeme dosáhnout také toho, že míč po odrazu nebude rotovat vůbec. ?
Jak vysvětlíme, že
mohou
nastat Srážka
míče se zemí není ideálně pružná a míč ani zem také nejsou ideálně
hladké. Během srážky působí roztočený míč na podložku tečnými
silami a podložka naopak brzdí rotaci míče reakcí na tyto síly. Při
dopadu z větší výšky pak má míč před dopadem větší rychlost, během
srážky se více deformuje a samotná srážka proto trvá déle. Třecí síly
během této doby stihnou zastavit rotaci míče, a protože je míč poněkud
zkroucený (torzně) ve směru rotace, roztočí se při odpružení na opačnou
stranu. Při dopadu z malé výšky s dostatečnou rotací je doba srážky
kratší a třecí síly pouze zpomalí rotaci míče. Samozřejmě existuje také
hraniční případ, kdy se míč během srážky právě zastaví.
Popsaný
vliv tečných sil při dopadu rotujícího drsného tělesa na zem je dokonce
jedním z důvodů, proč se například předtáčejí kola letadel před
přistáním. Pokud kola nejsou před přistáním roztočena, zvyšuje se
jejich zpětnou rotací po prvním dotyku se zemí točivý moment, který při
druhém dotyku klopí
letadlo dopředu (na nos). U kulečníku, který jsme několikrát
zmiňovali, se samozřejmě také projevují (i když třeba v malé míře)
výše zmiňované jevy, které způsobují, že srážky koulí s mantinely
i se sebou navzájem nejsou ideální.
Proto
se nemusíme trefit do druhé koule například odrazem od dvou mantinelů, i
když si dráhu koule předem velice pečlivě vyměříme – víme už totiž,
že například úhel odrazu koule od mantinelu nemusí být zcela stejný jako
úhel dopadu. Pokud ještě uvážíme, že koule nejsou ideálně hladké a pomocí správného šťouchu je lze roztočit, nedivíme se tolik, že kulečníkoví mistři dokáží předvádět na kulečníku kousky zdánlivě odporující zdravému rozumu. Samozřejmě, že sebelepší pochopení fyzikálních zákonitostí bez patřičného tréninku z nás takové mistry neudělá.
|