Podrobnosti k pokusu jo-jo

Potřeby: ocelová (nebo jiná těžká) tyčka o hmotnosti přibližně 100 g, nit, siloměr (např. 2,5 N), (počítačový měřící systém Ises se siloměrem)

Příprava: Konce nitě dlouhé alespoň 5 m přivážeme ke koncům tyčky a nit navineme na tyčku tak, aby vinutí po obou stranách nebylo příliš daleko od konců tyčky.

Provedení: Nit s navinutou tyčkou pověsíme na siloměr, pustíme tyčku a sledujeme výchylku siloměru. Zaznamenanou hodnotu porovnáme s tíhou tyčky zavěšené v klidu na siloměru.

Poznámky: Nit musí být dostatečně dlouhá, abychom stihli během rychlého odvíjení tyčky zaznamenat výchylku siloměru, který může také chvilku kmitat.

         Dbáme na to, aby tyčka dopadala na měkkou podložku v okamžiku, kdy nit ještě není zcela odvinuta. V opačném případě by škubnutí nitě při plném odvinutí mohlo poškodit siloměr.

Při použití počítačového měřícího systému (např. Ises) postupujeme obdobně. V tomto případě není potřeba tak dlouhá nit – systém je schopen zaznamenat bez problémů i krátkodobou výchylku a výsledek je přesnější a průkaznější.

Pokus se siloměrem mohou studenti samozřejmě provádět samostatně a porovnávat své výsledky.

         Při použití elektronického siloměru s větším rozsahem by šlo z velikosti tahové síly v provázku v okamžiku plného odvinutí určovat prodloužení provázku.