FyzWeb - srážky a rotace

Podrobnosti k pokusu se setrvačníkem

Potřeby: setrvačník (školní demonstrační, občas jsou setrvačníky také k dostání v různých hračkářstvích, eventuelně vyrobený setrvačník), silnější nit na zavěšení, provázek nebo struna na roztáčení (eventuelně vrtačka)

Provedení: Jeden konec osy setrvačníku přivážeme na nit, setrvačník roztočíme ve vodorovné poloze a podržíme ho pověšený za nit (nit můžeme také přivázat na vhodný stojan.

Poznámky: Většinou se demonstrační setrvačníky roztáčejí táhnutím za provázek nebo strunu namotanou na osu setrvačníku. K rychlejšímu roztočení setrvačníku můžeme použít například vrtačku s regulovatelnými otáčkami tak, že hlavu vrtačky olepenou textilní páskou přikládáme k setrvačníku, který se vlivem tření roztočí. Pro častější používání je také možné upravit si k roztáčení například motorek z šicího stroje.

Pokud nemáme k dispozici kovový setrvačník, můžeme si vyrobit jednoduchou náhradu z vyřazeného „cédéčka“, do jehož otvoru těsně strčíme (event. zalepíme) příslušně oříznutou korkovou zátku a špejli jako osu. Osa musí procházet přesně středem kolmo na CD.

Pokus potom provedeme tak, že na jednu stranu špejle navineme přibližně 0,5 m dlouhý provázek, jeho konec držíme v ruce (nebo ho uvážeme na stojan) a setrvačník roztočíme rychle mezi prsty tak, že se začne odvíjet od provázku směrem dolů a chová se jako jo-jo zavěšené nesymetricky za jeden konec osy. Takovýto setrvačník si mohou studenti udělat sami a zkoumat jeho pohyb každý zvlášť.

Velmi pěkně je chování setrvačníku vidět také na vymontovaném kole od bicyklu. Na jeden konec osičky kola narazíme asi 20 cm dlouhou kovovou trubičku a k té přivážeme provázek. Kolo potom podržíme za osičku, prsty jej roztočíme a necháme viset na provázku.