FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 1493 dotazů

1001) Proč vlákno žárovky svítí?12. 05. 2003

Dotaz: Docela by mě zajímalo, jak je možné, že vlákno žárovky svítí, roztavené železo vyzařuje světlo (ale kapalný kov při nižší teplotě ne) atd. i v naprosté tmě. Kde se tedy "berou" fotony v takových situacích? (Libor Tinka)

Odpověď: Již docela dávná pozorování ukázala, že všechna tělesa (včetně např. roztaveného kovu) v závislosti na své TEPLOTĚ vyzařují v širokém oboru vlnových délek, při nižších teplotách spíše na dlouhých vlnových délkách (naše tělo svítí v infračerveném oboru a proto je pomocí vhodné technologie - např. termovize - viditelné), při vyšších teplotách se intenzita zvětšuje a posunuje ke kratším vlnovým délkám (vlákno žárovky, Slunce). Drobnou komplikaci popisu znamená kvalita a barva povrchu (černá tělesa lépe pohlcují a stejně tak lépe vyzařují), proto si fyzici vymysleli dokonalou abstrakci -"absolutně černé těleso".
To je popsáno v mnoha knihách i na webových stránkách (hledejte pojem v uvozovkách), atomy zahřátého tělesa jsou naexcitované a tu a tam vyšlou nějaký foton. Nemusí být zahřáté moc, pak ale vysílají hodně málo energetické fotony, které sice neuvidíte, ale které se dají změřit. Příkladem takových hodně hubených fotonů jsou fotony reliktního záření, které odpovídá teplotě jen asi 2,7 K.
(J.Dolejší)   >>>  

1002) Pumpa12. 05. 2003

Dotaz: Mám dotaz ohledně sání vody. Je možné, abych mohl pomocí čerpadla umístěného více než 10 metrů nad hladinou i s pomocí nalití vody do čerpadla, sát vodu? (David Zaoral)

Odpověď: Není, pumpa totiž funguje tak, že vytváří prázdno, do kterého atmosferický tlak nažene vodu. Nanejvýš ji dokáže vyhnat do těch zmíněných deseti metrů, ale když pumpa nefunguje ideálně, tak ani to.
(J.Dolejší)   >>>  

1003) Výšková nemoc12. 05. 2003

Dotaz: Chtěla bych se zeptat, jak reaguje lidský organismus na pokles tlaku. (Jana Wernerová)

Odpověď: Asi nejpraktičtější informace o tom, co prakticky souvisí s poklesem tlaku při výstupu do výšky, najdete v materiálech, resp. webových stránkách pojednávajících o akutní horské nemoci, např. http://www.hkvysehrad.cz/ahn.html , (ale i mnoha dalších, použijte hledače, případně hledejte Acute Mountain Sickness, dojdete např. k http://www.princeton.edu/~oa/safety/altitude.html a mnoha jiným).
(J.Dolejší)   >>>  

1004) Mezony pi0 a eta10. 05. 2003

Dotaz: 1. Zajímalo by mě, jaký je rozdíl mezi částicí pí0 a částicí éta. Je možné říct, že pí0 je složeno z kvarků u a anti-u, a éta je složeno z kvarků d a anti-d? 2. Existuje nějaký veřejně přístupný fyzikální server, kde by bylo uvedeno, z jakých kvarků se jednotlivé mezony a baryony skládají? (Pavel Bednář)

Odpověď: Mezony pi0 a eta jsou OBA 'namíchány' z kvarků u a anti-u, d a anti-d, a eta dokonce i z s a anti-s, ale každý JINÝM ZPŮSOBEM. Pouhý kvarkový obsah totiž plně nevystihuje danou částici, takže to není tak jednoduché, jak jste si možná představoval. Namíchání vypadá přibližně takhle:
Pi0 = u anti-u - (d anti-d)
Eta = kombinace (u anti-u) + (d anti-d) + (s anti-s)
               a              (u anti-u) + (d anti-d) -2(s anti-s)
Tvar namíchání hlouběji souvisí s jistou symetrií, která se za vším skrývá. Jde tak o odlišné fyzikální stavy, což se projevuje jako odlišné částice (různé hmotnosti).
Dalším rozdílem je, že pion se vyskytuje ve třech různých nábojových variantách (pi+, pi0, pi-), kdežto eta pouze v jedné neutrální.

Pokud vás zajímá více, přečtěte si podrobnější odpověď... (pouze pro otrlé:)

Odkazy: Doporučuji zejména Text J. Chýly, str. 54-56, tam se skutečně dozvíte tvar vlnových funkcí protonů, neutronů...; dále str. 67: http://www-hep2.fzu.cz/Centrum/uc_texty.html
Text o mezonu eta a neutrálním pionu:(stránky 2,5) http://www.ph.ic.ac.uk/ug/course_materials/docs/nuclear_particle_phys_lecture07.pdf
Kvarkový model: http://pdg.lbl.gov/2002/quarkmodrpp.pdf
Hmoty kvarků, různé definice a současné hodnoty: http://pdg.lbl.gov/2002/quarks_q000.pdf
(Jiří Kvita)   >>>  

1005) Polarimetr09. 05. 2003

Dotaz: Zajímalo by mě, z čeho se skládá a na jakém principu funguje polarimter. (Michal)

Odpověď: Polarimetr je optický přístroj, kterým se měří optická stáčivost látek jako např. sacharidů, bílkovin nebo olejů. Skládá se ze dvou polarizátorů umístěných na společné optické ose. Jeden polarizátor můžeme natáčet proti druhému a úhel pootočení pak odečíst na stupnici. Když jsou polarizátory křížem, neprochází žádné světlo. Jsou-li jejich roviny shodné, světlo prochází v maximální intenzitě. Mezi polarizátory se vkládá opticky aktivní látka, která stočí rovinu polarizace, čímž se změní intenzita procházejícího světla. Jedním z polarizátorů potom otáčíme tak dlouho, až je pohltivost procházejícího světla opět minimální. V této poloze změříme úhel vzájemného pootočení obou polarizátorů, ten odpovídá hodnotě optické aktivity dané látky.
(M.Urbanová)   >>>