Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1004) Mezony pi0 a eta
10. 05. 2003
Dotaz: 1. Zajímalo by mě, jaký je rozdíl mezi částicí pí0 a částicí éta. Je možné
říct, že pí0 je složeno z kvarků u a anti-u, a éta je složeno z kvarků d a
anti-d? 2. Existuje nějaký veřejně přístupný fyzikální server, kde by bylo
uvedeno, z jakých kvarků se jednotlivé mezony a baryony skládají? (Pavel Bednář)
Odpověď: Mezony pi0 a eta jsou OBA 'namíchány' z kvarků u a anti-u, d a anti-d,
a eta dokonce i z s a anti-s, ale každý JINÝM ZPŮSOBEM. Pouhý kvarkový obsah
totiž plně nevystihuje danou částici, takže to není tak jednoduché, jak
jste si možná představoval. Namíchání vypadá přibližně takhle:
Pi0 = u anti-u - (d anti-d)
Eta = kombinace (u anti-u) + (d anti-d) + (s anti-s)
a
(u anti-u) + (d anti-d) -2(s anti-s)
Tvar namíchání hlouběji souvisí s jistou symetrií, která se za vším
skrývá. Jde tak o odlišné fyzikální stavy, což se projevuje jako odlišné
částice (různé hmotnosti).
Dalším rozdílem je, že pion se vyskytuje ve třech různých nábojových variantách
(pi+, pi0, pi-), kdežto eta pouze v jedné neutrální.
Dotaz: Zajímalo by mě, z čeho se skládá a na jakém principu funguje polarimter. (Michal)
Odpověď: Polarimetr je optický přístroj, kterým se měří optická stáčivost látek jako např. sacharidů, bílkovin nebo olejů.
Skládá se ze dvou polarizátorů umístěných na společné optické ose.
Jeden polarizátor můžeme natáčet proti druhému a úhel pootočení
pak odečíst na stupnici. Když jsou polarizátory křížem, neprochází žádné světlo.
Jsou-li jejich roviny shodné, světlo prochází v maximální intenzitě.
Mezi polarizátory se vkládá opticky aktivní látka, která stočí rovinu polarizace, čímž se změní intenzita procházejícího světla.
Jedním z polarizátorů potom otáčíme tak dlouho, až je pohltivost
procházejícího světla opět minimální. V této poloze změříme
úhel vzájemného pootočení obou polarizátorů, ten odpovídá hodnotě optické
aktivity dané látky.
Dotaz: Rád bych věděl, jak je možné, že vakuum (tedy prázdnota) má nějaké vlastnosti:
permitivitu a permeabilitu. Prázdnota by přece měla být bez charakteristik.
Nebo je permitivita vakua spíš vlastnost elektromagnetického pole, které se
vakuem šíří? (Honza)
Odpověď: Souhlasím s názorem, že permitivita a permeabilita vakua jsou vlastnosti
elektromagnetického pole, které se nějak modifikuji v
přítomnosti látky. Jinak jedna věc je fyzikální realita, druhá naše pojmy
a chápání skutečnosti, obvykle s pomocí nějaké teorie. V kvantové teorii
pole se například pohled na vakuum poněkud zkomplikuje, protože se např.
objeví možnost, aby foton na chvilku přešel na virtuální
elektron-pozitronový pár a za chvilku se zase vrátil. Tak máte najednou v
"prázdnotě", kterou se šíří elektromagnetické pole, další částice...
Dotaz: Řešily jsme doma následující problém: Raketa letí max. možnou rychlostí(tj.
rychlost světla) a 1. posvítí si před sebe, co se stane? 2. Vystřelí před sebe
projektil 1/2 rychlostí světla (prakticky 1 + 0,5 je 1,5, teoreticky 1+0,5 je
1)jakou rychlostí poletí projektil oproti pevnému bodu za raketou? (Standa)
Odpověď: 1a) c je maximální možná rychlost jen pro nehmotné objekty, takže hmotná
raketa poletí rychlostí sice libovolně blizkou c (podle toho, jak schopný
pohon budete mít), ale stále menší než c.
1b) Když si posvítí před sebe, tak ono světlo poletí rychlostí c
vzhledem k raketě a kupodivu i vzhledem ke klidnému pozorovateli.
2) Když poletí rychlostí např. 0,999 c a vystřelí před sebe projektil
rychlostí 0,5 c, klidný pozorovatel změří rychlost projektilu =
(0,999c + 0,5c)/(1 + 0,999 . 0.5)= 1,499c/1,4995= 0,99967c, viz.
libovolná knížka o speciální teorii relativity a skládání rychlostí.
Dotaz: Co to jsou "červí díry". Mluvilo se o nich v seriálu BBC Vesmír. (Jana Danišková)
Odpověď: Červí díry, pokud existují, jsou toplogické anomálie ve vesmíru. Jejich
teoretická možnost plyne z Einsteinovy obecné teorie relativity.
Zjednodušeně jde o to, že vnitřek černé díry by byl přímo propojen
"hrdlem" s bílou dírou, takže by v principu bylo možné vletět do jejího
ústí (skrze černou díru) a vyletět jinde ve vesmíru na druhém konci
bílou dírou. Vzdálenost "skrze" červí díru by přitom mohla být kratší,
než odpovídající vzdálenost mezi jejími konci, měřeno ve vnějším
("normálním") vesmíru. Kdybychom našli vhodnou červí díru, tak by se v
principu dalo cestovat rychle hodně daleko, třeba až na druhý konec
vesmíru. Nedávné práce dokonce ukazují, že vhodnou manipulací s červí
dírou by bylo možné sestrojit i stroj času.
Zatím to vše vypadá spíše jako sci-fi, ale teoreticky to vyloučit nelze.
Žádná skutečná červí díra zatím ovšem objevena nebyla, je to jen
hypotetická možnost. Také tu je problém stability hrdla: zdá se, že při
pokusu proletět jím se nutně červí díra zhroutí. Úplně jasno v tom ale
prozatím není, takže klidně lze červí díru používat jako vhodnou
rekvizitu ve Star Treku.
