FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 1493 dotazů

1008) "Červí díry"06. 05. 2003

Dotaz: Co to jsou "červí díry". Mluvilo se o nich v seriálu BBC Vesmír. (Jana Danišková)

Odpověď: Červí díry, pokud existují, jsou toplogické anomálie ve vesmíru. Jejich teoretická možnost plyne z Einsteinovy obecné teorie relativity. Zjednodušeně jde o to, že vnitřek černé díry by byl přímo propojen "hrdlem" s bílou dírou, takže by v principu bylo možné vletět do jejího ústí (skrze černou díru) a vyletět jinde ve vesmíru na druhém konci bílou dírou. Vzdálenost "skrze" červí díru by přitom mohla být kratší, než odpovídající vzdálenost mezi jejími konci, měřeno ve vnějším ("normálním") vesmíru. Kdybychom našli vhodnou červí díru, tak by se v principu dalo cestovat rychle hodně daleko, třeba až na druhý konec vesmíru. Nedávné práce dokonce ukazují, že vhodnou manipulací s červí dírou by bylo možné sestrojit i stroj času.
Zatím to vše vypadá spíše jako sci-fi, ale teoreticky to vyloučit nelze. Žádná skutečná červí díra zatím ovšem objevena nebyla, je to jen hypotetická možnost. Také tu je problém stability hrdla: zdá se, že při pokusu proletět jím se nutně červí díra zhroutí. Úplně jasno v tom ale prozatím není, takže klidně lze červí díru používat jako vhodnou rekvizitu ve Star Treku.
(Doc. RNDr. Jiří Podolský, CSc.)   >>>  

1009) Sluchátko funguje i jako mikrofon05. 05. 2003

Dotaz: Jak je možné, že levé sluchátko téměř vždy funguje zároveň jako mikrofon, když sluchátka strčím do vstupu místo normálního mikrofonu? (Vítězslav Žurek)

Odpověď: To bude asi tím, že sluchátko, podobně jako třeba reproduktor, je sice primárně určené k tomu, aby procházející střídavý proud konvertovalo na hluk, ale funguje díky svému principu i obráceně (hlukem rozechvívaná membrána hýbe cívkou, v té se indukuje napětí). Mikrofonní vstup je často jednokanálový, další drát přivádí pracovní napětí pro mikrofon. Proto vám funguje jako mikrofon jen jedno sluchátko.
(J.Dolejší)   >>>  

1010) Jiskřiště transformátoru05. 05. 2003

Dotaz: Zajímalo by mě, z jakého typu železa mám udělat šroubky u rotačního jiskřiště u Teslova transformátoru. Bojím se, aby se časem neroztavily. Jde tam 25 KV. (Jirka Doležel)

Odpověď: Jiskřiště můžete udělat ze dvou ložiskových kuliček (průměr asi 12-15 mm), na šroubech, kterými budete regulovat vzdálenost. Šrouby na druhém konci budou mít držadla z izolátoru, např. můžete je udělat ze dvou elektrotechnických šroubováků, na kterých uděláte závity.
IIIIIIIIIII===H==O O==H===IIIIIIIIIII H je matka. Materiál kuliček vůbec není kritický, je mezi nimi jen jiskrový výboj, to snese jakýkoli kov.
(M.Rojko)   >>>  

1011) "Čáry" za letadlem05. 05. 2003

Dotaz: Rád bych navázal na otázku - Od čeho jsou "čáry" za letadlem? (ze 17.02.2003) a sice: Většinou se "čáry" za letadly tvoří, ale kolikrát jsem již pozoroval, obzvláště za velmi jasného počasí, že za letadlem není žádná "stopa". Letí a leskne se na obloze a na první pohled by člověk řekl, že to není možné. Že, by UFO :-)) Co myslíte, čím to je ? (Michal Resler)

Odpověď: Zřejmě se ještě projeví vliv stavu atmosféry, speciálně vlhkost. Na té závisí doba přežití stopy a případně její vytvoření. Sledujte korelaci vytváření stop na obloze a existenci vysokých mraků. Nebo příští zimu pilně fuňte v různých podmínkách a sledujte, kdy vám půjde pára od úst a jak dlouho obláček přežije.
(J.Dolejší)   >>>  

1012) Efektivní hodnota střídavého proudu05. 05. 2003

Dotaz: Zkusíte mi, prosím, vysvětlit, co je to efektivní hodnota střídavého proudu? (Kamila Lorková)

Odpověď: Představte si, že máte dvě naprosto stejné elektrické plotýnky. Jednu připojíte na střídavé napětí a druhou na stejnosměrné regulovatelné napětí. Pak naštelujete to stejnosměrné napětí tak, aby obě plotýnky hřály úplně stejně. Když změříte stejnosměrný proud druhou plotýnkou, je to, co naměříte, efektivní hodnota střídavého proudu první plotýnkou.
Učeně řečeno: Efektivní hodnota střídavého proudu je hodnota stejnosměrného proudu, který má stejné tepelné účinky jako daný proud střídavý.
(M.Rojko)   >>>