Dotaz: Stále mi vrtá hlavou, co je to vlastně oheň; jak by se dal fyzikálně
definovat? Je to něco jako forma plazmy? (Petr)
Odpověď: Ono je to v životě vždycky tak, že "běžné pojmy" jsou pěkně složité na
definování - a člověk si pak i říká, k čemu by taková definice byla,
abychom nesklouzli do nějakých formálních klasifikací namísto obsahu. Asi
máš na mysli plamen - to je přece jen užší, konkrétnější pojem. Je to
"obláček" plynu, na povrchu obláčku tak žhavého, že už zřetelně září, a je
na povrchu tvořen plynem už částečně ionizovaným, tedy plazmou (značně
nízkoteplotní). Energii ke vzniku a k záření mu dodává chemická reakce v
něm probíhající, tedy hoření u povrchu, v oblastech, kde je hořlavý
materiál už difuzí smíchán s okolním vzduchem v koncentraci dostatečné pro
zahájení a udržení chemické reakce. Že plamen je věc značně pomíjivá - to
je zřejmé už z toho, jak poskakuje, mihotá se, třepoce a já nevím, co ještě.
To, co svými pomalými smysly vnímáme, je zrakový vjem podpořený
setrvačností oka; mikrofotografie plamene jsou zajímavé a "nepodobné" tomu,
co známe.
Dotaz: Zajímalo by mě, jak vypočítat potřebný kroutící moment pro protočení
zamrzlé elektromagnetické brzdy. Brzda se skládá z rotoru a dvou třecích
desek s mezikruhovým stykem. Desky jsou k sobě v klidu tlačeny pružinami.
Při normálním startu se pružiny odlehčí elektromagneticky, ale při zamrznutí
je elektromagnet slabý a proto pružiny dále tlačí na desky. Protože se
jedná o přimrznutý vodní film nevím si s takovým výpočtem rady. (Roman Dostál)
Odpověď: Je to podobné, jako když máte pružnost v tahu a pružnost ve smyku; pokud
jde o kroucení, pak musíte uvážit, že namáhání je přímo úměrné vzdálenosti
od osy. Vám jde nikoli o pružnost, ale o pevnost ledu - tedy kdy namáhání
překročí pevnost materiálu. Princip je ale úplně stejný. Záleží taky
samozřejmě na síle vrstvy - vzpomeňte si, že pořádné lepidlo lepí tím líp,
čím míň ho mezi lepenými plochami je, takže tady máte navíc nejen "vnitřní"
pevnost (houževnatého) materiálu, ale i přechodové vlastnosti mezi oběma
materiály na styčné ploše. Ale skoro bych řekl, že experimentálně se oboje
(pevnost v kroucení i pevnost ve smyku) bude určovat prakticky stejně
obtížně či snadno.
Dotaz: Chtěl bych se zeptat, jestli nevíte něco o problematice měření el. náboje
a malých napětí. (Mirek Maroušek)
Odpověď: Milý Mirku,
velikost elektrického náboje poprvé změřil Millikan. Jeho pokus už je v
Odpovědně popsán (napište do vyhledávacího okénka heslo Millikan).
Millikan v letech 1913-1917 prokázal Thomsonův předpoklad, že hmotnost
vodíkového iontu je asi dvěstěkrát větší než hmotnost elektronu. Vyrobil
speciální Millikanův kondenzátor, kterým měřil elektrické náboje malých
olejových kapiček, a zjistil, že náboj elektronu je elementárním kvantem
jakéhokoliv elektrického náboje.
Věnoval se i měření Planckovy konstanty, kterou určil na základě měření
frekvence a energie elektronů, vycházel přitom z fotoelektrického efektu.
Na další informace se podívejte například na stránku:
http://www.pef.zcu.cz/pef/kof/cz/di/pks/PROGRAMY/millikan/millikan.doc .
O měření napětí se dočtete například tady:
http://lucy.troja.mff.cuni.cz/~tichy/kap4/4_1.html . Další spousty stránek
na toto téma najdete, když do googlu napíšete heslo "low voltage
measurements".
Malá napětí se nejlépe měří pomocí digitálních multimetrů, podrobnosti o
jejich vlastnostech se dozvíte na stránce:
http://www.sapro.cz/sorti/digimetr.html .
