Dotaz: Ja mam dotaz ohladne tienenia elmg. pola vo Faradayovej klietke.
Možetě mi prosím vysletliť, ako to suvisí s mobilným telefonom?
Ak totiž zabalím telefon poriadně do alobalu, signál sa stratí, je teda
tieneny. Ale ak ho zavriem do kovového hrnca a zakryjem, signál je sice slabší,
ale je... Suvisí to nějako s rozmermi štrbin a vln dlžkou žiarenia? (Jan)
Odpověď: Nejsem vůbec expert na podobné záležitosti,
takže má odpověď bude jen částečná: Aby Faradayova klec fungovala tak,
jak se očekává, musí být ideální - kompletně obklopovat chráněný prostor a
mít nekonečnou vodivost. Pokud ideální není, pak nefunguje ideálně. Asi
není úplně triviální odhadnout, jak je daný obal blízko ideální Faradayově
kleci - já jsem teď zavřel mobil do hliníkové krabice na jídlo, signál se
zcela ztratil. Obecně by asi mělo platit, že dírky podstatně menší než
vlnová délka by neměly moc vadit, ale nemám kvantitativní odhady, pokusím
se najít nějaké experty. Jinak na webu na heslo "Faraday cage" je nespočet
odkazů...
Dotaz: Zajímalo by mě, proč dochází při západu Slunce ke změně jeho barvy.
Je to v rámci optiky, lom světla, poloha Země, apod.? (Pavlína)
Odpověď: Je to především tím, že světlo od Slunce nad obzorem Země prochází
podstatně tlustší vrstvou vzduchu. Počítejte se mnou: Země má poloměr cca
6400 km, atmosféra (která stojí za řeč), je cca 10 km nad Zemí. Namalujte
si náčrtek: představte si dvě soustředné kružnice s poloměry 640 a 641.
Paprsek kolmý k vnitřní kružnici (povrch Země) projde 1 dílek, zatímco
paprsek tečný projde x, kde podle Pythagorovy věty 6402 + x2 = 6412. Z
toho dostanete odhadem x = 36. Při západu Slunce se tedy podstatně více
projeví rozptyl a pohlcování, které je pro modré světlo větší, než pro
červené. (Naopak obloha, kde právě není Slunce, je modrá - to je to světlo
rozptýlené na prachu a hlavně na fluktuacích hustoty ve vyšších vrstvách
atmosféry.) To, že Slunce při západu vidíte placaté, je dáno ohybem světla.
(Udělejte si zase obrázek.)
Dotaz: Zajímalo by mne, jak je možné, že sluchátka od walkmanu mohou sloužit
zároveň jako anténa. (Ondra Zara)
Odpověď: Vodiče mají tu pěknou vlastnost, že mohou vést signály
různých frekvencí současně a že signály jimi mohou postupovat různými
směry. Třeba telefonní dráty vedou stejně dobře řeči plynoucí k vám, jako
řeči plynoucí z vás.. Vodiče z rádia ke sluchátkům vedou nízkofrekvenční
signály, které se ve sluchátkách přemění na zvuk, současně ale mohou
posloužit jako anténa pro vysokofrekvenční signály z vysílače.
Dotaz: Existuje nějaká přímá závislost mezi permitivitou a koncentrací roztoku?
(Peter Belica)
Odpověď: Ano. V prvním přiblížení je závislost lineární; permitivita je dána
dipólovým momentem, a ten roste s koncentrací. Je ovšem nutno započíst v
úvahu, že rozpouštěná látka se může v roztoku štěpit (na ionty), při
koncentrovanějších roztocích může naopak tvořit dimery apod.