Odpověď: Vlastnost čoček a zrcadel zvětšovat a zmenšovat předměty znali učenci už
ve starověku, ale první dalekohled objevil až holandský optik - mistr
brýlařský Jan Lippershey. Jednou se úplnou náhodou podíval u okna
jednou čočkou na druhou a s úžasem zjistil, že se k němu kovový kohout,
kterého uviděl za oběma čočkami na věži kostela, přiblížil.
Rychle upevnil skla do trubky a 2. listopadu 1608 oznámil svůj vynález.
O objevu holandského optika se náhodou dozvěděl Galileo Galilei a den
nato navrhl konstrukci dalekohledu. Jeho první dalekohled z roku 1609
zvětšoval pouze třikrát, dalekohled sestrojený o rok později už
23 krát. S jeho pomocí objevil Galilei Jupiterovy měsíce, skvrny na
Slunci a hory na Měsíci a podepřel správnost heliocentrického systému.
Protože se o vynález dalekohledu mimo Lippersheye hlásí i další
Holanďané říká se mu většinou holandský nebo taky Galileův.
Dotaz: Chtěla bych se zeptat, jestli byste mi mohli napsat, z čeho se skládá
plochá baterie. (Pavla)
Odpověď:
Milá Pavlo, když roztrhnete papírový obal na ploché barerii,
je pod ním zinkový obal,
který slouží jako záporná elektroda. Uvnitř baterie jsou tři uhlíkové tyčinky,
které slouží jako kladné elektrody. Okolo nich je černá hmota - elktrolyt
salmiak.
Zkuste si jednu takovou baterii "rozpitvat" a uvidíte.
Dotaz: Zajímalo by mě, co je přesně problém zvaný "kvadratura kruhu".
Někde jsem se doslechl, že se jedná o úlohu, kdy se má pouze za pomoci
pravítka a kružítka narýsovat kruh o stejném obsahu jako zadaný čtverec.
Pokud to tak je, má vůbec tato úloha řešení? (Strnad)
Odpověď: Jedná se skutečně o problém, jak pomocí eukleidovských konstrukcí (tj. pouze
pravítkem (ovšem bez jakýchkoliv rysek a měřítek) a kružítkem) narýsovat
čtverec o
stejném obsahu jako je zadaný kruh.
Problém je v tom, že hledáme takové A, pro než platí A2 = 2.Pi.r
O řešení se snažila celá řada matematiků, avšak bezúspěšně. Teprve roku 1882
dokázal německý matematik K.L.F.Lindemann (1852-1939), že číslo Pi je
transcendentní (tj. není kořenem žádné algebraické rovnice). Z čehož plyne
neřešitelnost tohoto problému. Tj. nemožnost najít takové A, které
by šlo eukleidovsky zkonstruovat.
S tím souvisí i nemožnost rektifikace kružnice (tj. nalézt úsečku o stejné
délce jako je délka kružnice).
Dotaz: Mohli bysme mi doporučit nějaké stránky nebo literatutu, která se
zabývá kalorimetrií a kapitolami s ní souvisejícími? (Radim)
Odpověď: Milý Radime,
kalorimetrie je "částí" termodynamiky, tedy oboru fyziky, který se
zabývá zkoumáním tepelných vlastností látek, zákony zachování a přeměnami
energie při tepelných dějích atd. Vysvětluje pojmy jako vnitřní energie
tělesa, teplo, teplota, měrná tepelná kapacita tělesa apod. Nevím, jak
podrobně potřebujete toto téma nastudovat. Jako základní literatura by Vám
mohl postačit jakýkoli přehled fyziky pro střední školy, pro hlubší
pochopení si pročtěte například Feynmanovy přednášky z fyziky, D. Halliday,
R. Resnick, J.Walker: Fyzika, nebo skriptum - R. Bakule, J. Brož:
Molekulová fyzika.
Můžete se také podívat například na následující stránky, snad v nich
najdete informace, které Vás budou zajímat. Nebo se mrkněte do Odpovědny
do sekce Termodynamika na starší dotazy a odpovědi na
ně. http://www.aldebaran.cz/studium/fyzika/termodynamika.html ,
http://home.tiscali.cz:8080/~cz382002/Prvky/termo.html ,
http://www.cchem.berkeley.edu/~chem130a/sauer/outline/firstlaw.html .
Dotaz: Chtěl bych vědět jak funguje televize. (Jakub Sembol)
Odpověď: Milý Jakube,
princip televize spočívá v přeměně optického obrazu v elektrický obrazový
signál, který se přenese na dálku a poté se opět přemění na optický
signál.
Využívá se vlastnosti lidského oka, které vnímá dílčí podněty jako celek,
probíhají-li v dostatečně rychlém sledu za sebou. V televizním snímacím
zařízení se obraz rychle rozloží na velký počet bodů různého jasu a barvy.
Tomu odpovídají určité elektrické signály, které se přenesou do
televizního přijímače a tam se synchronně opět složí v původní obraz.
Tento proces se neustále opakuje. Obraz se rozkládá určitým počtem řádků v
jednom snímku, a to lineárně. Evropské soustavy používají pro rozklad 625
řádků. Přenos barevného obrazu je umožněn přenosem barevné informace
současně s přenosem jasu. V principu se přenáší informace o červené,
modré a zelené složce v obraze, která dává po smíchání původní barevný
obraz.
Podívejte se na následující stránky, je tam ve zkratce vysvětlen princip
televize. http://stoplusjedna.newtonit.cz/stare/200009/so09a14a.asp ,
http://mujweb.atlas.cz/www/greatfour/download/Princip%20televize.doc ,
http://lucy.troja.mff.cuni.cz/~tichy/
- pod kapitolou Aplikace analogové
techniky najdete informace o televizním přenosu.
