Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1033) Princip televize
24. 04. 2003
Dotaz: Chtěl bych vědět jak funguje televize. (Jakub Sembol)
Odpověď: Milý Jakube,
princip televize spočívá v přeměně optického obrazu v elektrický obrazový
signál, který se přenese na dálku a poté se opět přemění na optický
signál.
Využívá se vlastnosti lidského oka, které vnímá dílčí podněty jako celek,
probíhají-li v dostatečně rychlém sledu za sebou. V televizním snímacím
zařízení se obraz rychle rozloží na velký počet bodů různého jasu a barvy.
Tomu odpovídají určité elektrické signály, které se přenesou do
televizního přijímače a tam se synchronně opět složí v původní obraz.
Tento proces se neustále opakuje. Obraz se rozkládá určitým počtem řádků v
jednom snímku, a to lineárně. Evropské soustavy používají pro rozklad 625
řádků. Přenos barevného obrazu je umožněn přenosem barevné informace
současně s přenosem jasu. V principu se přenáší informace o červené,
modré a zelené složce v obraze, která dává po smíchání původní barevný
obraz.
Podívejte se na následující stránky, je tam ve zkratce vysvětlen princip
televize. http://stoplusjedna.newtonit.cz/stare/200009/so09a14a.asp ,
http://mujweb.atlas.cz/www/greatfour/download/Princip%20televize.doc ,
http://lucy.troja.mff.cuni.cz/~tichy/
- pod kapitolou Aplikace analogové
techniky najdete informace o televizním přenosu.
Dotaz: V jedné úloze jsem potřebovala použít hustotu kapalného kyslíku a v
žádných tabulkách jsem ji nenalezla. Můžete mi pomoci? (Aneta Petrová)
Odpověď: Milá Aneto,
hustota kapalného kyslíku se mění s teplotou i tlakem. Pro Vaši
orientaci například:
při teplotě 90,7 K je hustota kap. kyslíku 1 141 kg/m3
při 100,0 K ... 1 090 kg/m3
při 110,0 K ... 1 036 kg/m3
Pokud Vám tyto hodnoty nebudou stačit, dejte mi vědět, při jakém
tlaku a teplotě potřebujete znát hustotu kapalného kyslíku, nebo se
obraťte například na firmu Linde Technoplyn a.s., kde Vám odborníci jistě
rádi poradí.
Dotaz: Má teplota nějaký vliv na rychlost přirozeného radioaktivního rozpadu?
Došlo by ke zvětšení poločasu rozpadu při ochlazení radioaktivního materiálu
na teplotu blízkou absolutní nule? (Vladimír Sommer)
Odpověď: Ne. Teplota se týká zcela jiných stupňů volnosti - hemžení atomů, co se
děje uvnitř atomu a speciálně jader na teplotě nezávisí.
Dotaz: Zajímalo by mě, když je ve vesmíru tolik vodíku, proč na to nelítají
rakety? Mohly by si doplnit kdykoli palivo. (Jiří Doležel)
Odpověď: Protože když někde něco je, neznamená to ještě, že je to (snadno)
využitelné. Ve vodě je kyslík jednak rozpuštěný, jednak vázaný v
molekulách H2O. Kdybyste byl kapr, tak byste dokázal využít
alespoň ten
rozpuštěný. I kdybyste byl kapr, tak byste nedokázal využít ten z H2O. To
leda že byste byl kapitán Nemo. Takže na tom začněte pracovat, ať už to
lidstvo umí.
Dotaz: V učebnici pro ZŠ je otázka: Na jaká tělesa působí elektrická a na
jaká tělesa působí magnetická síla?
Zajímá mě, jak by na tuto otázku měla znít správná odpověď podaná tak,
aby tomu žáci porozuměli. (Lucie Pelikánová)
Odpověď: Víte, když se někdo takhle kategoricky ptá, obvykle očekává nějakou
jednoduchou odpověď, obvykle tu, kterou má tazatel právě na mysli. Já bych
řekl s velkým rizikem, že to přesně nevystihuji, že
elektrická síla působí na tělesa, která nesou nějaký elektrický náboj
(no ono skoro všechna tělesa nesou velké náboje obou znamének, ale tyto
náboje jsou vykompenzované a projeví se jen přebytky, také může působit
síla v nehomogenním poli na dielektrikum, které je sice navenek neutrální,
ale díky polarizaci se jeden náboj projeví na jedné straně a druhý na
druhé a tak může být výsledná síla nenulová ....)
Magnetická síla nejsnáze pozorovatelná působí na tělesa z materiálu jako
železo, kobalt, nikl a jejich různých sloučenin, tzv. ferromagnetik.
Slabší leč pozorovatelná síla působí i na jiné materiály, na smyčky s
proudem atd.
Na ZŠ by podle mého názoru mělo jít především o získání jistých
zkušeností a jejich vcelku elementární shrnutí - když budu třít PET láhev
o svetr, tak se může přitahovat nebo odpuzovat s jinou lahví, říkáme tomu,
že jsme třením láhev nabili ... Když si vezmu do ruky magnet z chňapky,
tak ovlivní blízký kompas a udrží se na ocelovém plechu ...
Tohle všechno se dá těžko srovnat do jedoduché odpovědi, jde-li o
konkrétní školní problém, pak je třeba odseparovat dva aspekty: 1) co mají
děti pochopit a 2) co asi chce slyšet příslušný pedagog.
