FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 1493 dotazů

1044) Monitor16. 04. 2003

Dotaz: Chci se zeptat, jak funguje monitor od počítače. (Honza)

Odpověď: Velmi podobně jako televize - po obrazovce se honí elektronový paprsek s proměnnou intenzitou, který vysvěcuje jednotlivé body. Potřebný signál generuje grafická karta v počítači.
(J.Dolejší)   >>>  

1045) Přeskok elektronu16. 04. 2003

Dotaz: Chtěl bych vědět, co přinutí elektron, kterému předtím byla dodána energie a on přeskočil na vyšší kvantovou dráhu, vrátit se zpět. Jaké síly na něj působí?
2. Kam se ztratila antihmota, když se nynější vesmír zkláda z hmoty? Existuje jiný vesmír složený z antihmoty? (Lubomír Šerý)

Odpověď: Jako nejjednodušší vysvětlení mi připadá to, že v přírodě probíhají všechny děje, které jsou možné. Elektron v exciovaném stavu může skočit dolů, takže to dříve nebo později udělá. Při popisu mnoha dějů v mikrosvětě neumíme mluvit o silách, máme jiné prostředky popisu (raději mluvíme o pravděpodobnostech přechodu) - nevím, jaká síla pudí neutron rozpadnout se na proton, elektron a neutrino.
Antihmota anihilovala s hmotou, takže dnešní hmota je výsledek asymetrie mezi hmotou a antihmotou někdy dávno. Možná jo, nevím, jak se o tom přesvědčit...
(J.Dolejší)   >>>  

1046) Proč stoupne voda?15. 04. 2003

Dotaz: Proč když ponoříme závaží do vody stoupne voda? (David Ščislák)

Odpověď: Závaží má určitý objem (zabírá část prostoru), proto když ho ponoříme do vody zaujme objem, který byl obsazen vodou a vytlačí vodu nad sebe. Objem vystouplé vody je stejný, jako je objem ponořeného závaží. Když ponoříme něco porézního, co v sobě má dírky naplněné vzduchem stoupne voda o trochu méně, protože voda naplní dírky a vzduch uteče (vybublinkuje) ven.
(M.Rojko)   >>>  

1047) Hod mincí14. 04. 2003

Dotaz: Chtěl bych znát váš názor na tento pokus v hodu s jednou mincí. Při x pokusech padne určité maximum, které se v dalších pokusech opakuje. Např. 10x za sebou padne panna nebo orel tzn. stejná řada nikdy nepřesáhne 10 hodů. Dejme tomu, že řada 10-ti orlů (maximum) padne v 1000 pokusech 50x. Na konci každé řady se zastavíme a minci půjčíme osobě, která o našem pokusu nic neví s tím, že zapíše výsledek svého hodu po každém půjčení. Tzn. druhá osoba má vždy jen jeden hod, výsledných 50 hodů tvoří řada 50-ti orlů! Druhá osoba má při prvním pokusu 50% šanci že padne to či ono tzn. že by se mělo jednat o normální průběh, ovšem výsledek tomu neodpovídá. Pokud se v pokusu vyskytují dvě mince, výsledek je pro mně ještě nepochopitelnější. (Tomáš)

Odpověď: Vycházejme z toho, že při házení mincí jde opravdu o náhodný proces: stejně snadno padne "panna" anebo "orel" (je podivuhodné, jakou trvanlivost v úslovích mají reálie z doby více než před sto lety!) Náhodnost (s rovnoměrným rozložením) znamená, že pravděpodobnost je při každém hodu právě 1/2, a to NEZÁVISLE na tom, co padlo kdykoli před tím. Jestliže tedy předáte minci k házení kamarádovi v pečlivě vybraném okamžiku, kdy právě padla po desáté "panna" , pak váš kamarád má stále přesně stejnou šanci hodit "pannu" nebo "orla". Můžete namítnout, že hodí-li pannu, nastal jev s pravděpodobností 1/2048 = 1/211. Ale hodí-li orla, nastane jev se stejnou pravděpodobností: 1/2048=1/1024 . 1/2, kde 1/1024 je pravděpodobnost, že mu padla 10 krát po sobě panna a 1/2 je pravděpodobnost, že padne orel. V obou případech ovšem do pravděpodobnosti započítáváte svůj příspěvek - výběr série 10 panen (která má onu pravděpodobnost 1/1024). Situace s dvěma mincemi je v principu opravdu přesně stejná, neuvažujte o ní, dokud si nerozeberete tento příklad.
Možná to lze stáhnot asi takto: Pokud by váš přítel svým hodem dovršil věc velmi nepravděpodobnou, ale pokud vy jste se před tím postaral o zajištění hlavní části té nepravděpodbnosti, pak to není nic tak zvláštního. Taky ještě uvažte, která z uvedených posloupností je pravděpodobnější:
P P P P P P P P P P P
P P P P P P P P P P O
P P O P O O P O P P O
Samozřejmě, všechny tři jsou přesně stejně nepravděpodobné - 1/2048. Myslí-li si někdo, že poslední posloupnost je pravděpodobnější, pak se mýlí.
Mýlí se nejspíš tím, že vyhodnocuje nikoli dané posloupnosti, ale obecnější formulace, totiž že z jedenácti hodů je 11 panen (1 možná posloupnost)
10 panen, 1 orel (11 možných posloupností)
6 panen, 5 orlů (462 možných posloupností).
(J.Obdržálek)   >>>  

1048) Anomálie látek14. 04. 2003

Dotaz: Vykazuje ještě jiná látka než voda anomálii? (René Vokřínek)

Odpověď: Voda vykazuje řadu anomálií, takže nevím, kterou z nich máte ma mysli. Např. větší hustotu ve fázi kapalné než tuhé při tání má i bizmut, zápornou teplotní roztažnost má guma a látky podobné, silné vodíkové můstky má i fluoran HF - proto raději (HF)2 a organické karbonové kyseliny (např. mravenčí, octová) zpravidla také ve formě dimerů. Ale tak pěkně všechno pohromadě má asi opravdu jenom voda.
(J.Obdržálek)   >>>