Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1046) Proč stoupne voda?
15. 04. 2003
Dotaz: Proč když ponoříme závaží do vody stoupne voda? (David Ščislák)
Odpověď: Závaží má určitý objem (zabírá část prostoru), proto když ho ponoříme
do vody zaujme objem, který byl obsazen vodou a vytlačí vodu nad
sebe. Objem vystouplé vody je stejný, jako je objem ponořeného
závaží. Když ponoříme něco porézního, co v sobě má dírky naplněné
vzduchem stoupne voda o trochu méně, protože voda naplní dírky a
vzduch uteče (vybublinkuje) ven.
Dotaz: Chtěl bych znát váš názor na tento pokus v hodu s jednou mincí.
Při x pokusech padne určité maximum, které se v dalších pokusech opakuje.
Např. 10x za sebou padne panna nebo orel tzn. stejná řada nikdy nepřesáhne
10 hodů. Dejme tomu, že řada 10-ti orlů (maximum) padne v 1000 pokusech 50x.
Na konci každé řady se zastavíme a minci půjčíme osobě, která o našem
pokusu nic neví s tím, že zapíše výsledek svého hodu po každém půjčení.
Tzn. druhá osoba má vždy jen jeden hod, výsledných 50 hodů tvoří řada 50-ti
orlů! Druhá osoba má při prvním pokusu 50% šanci že padne to či ono tzn.
že by se mělo jednat o normální průběh, ovšem výsledek tomu neodpovídá.
Pokud se v pokusu vyskytují dvě mince, výsledek je pro mně ještě
nepochopitelnější. (Tomáš)
Odpověď: Vycházejme z toho, že při házení mincí jde opravdu o náhodný
proces: stejně snadno padne "panna" anebo "orel" (je podivuhodné, jakou
trvanlivost v úslovích mají reálie z doby více než před sto lety!)
Náhodnost (s rovnoměrným rozložením) znamená, že pravděpodobnost je při
každém hodu právě 1/2, a to NEZÁVISLE na tom, co padlo kdykoli před tím.
Jestliže tedy předáte minci k házení kamarádovi v pečlivě vybraném
okamžiku, kdy právě padla po desáté "panna" , pak váš kamarád má stále
přesně stejnou šanci hodit "pannu" nebo "orla". Můžete namítnout, že
hodí-li pannu, nastal jev s pravděpodobností 1/2048 = 1/211.
Ale hodí-li
orla, nastane jev se stejnou pravděpodobností: 1/2048=1/1024 . 1/2, kde
1/1024 je pravděpodobnost, že mu padla 10 krát po sobě panna a 1/2 je
pravděpodobnost, že padne orel. V obou případech ovšem do pravděpodobnosti
započítáváte svůj příspěvek - výběr série 10 panen (která má onu
pravděpodobnost 1/1024). Situace s dvěma mincemi je v principu opravdu
přesně stejná, neuvažujte o ní, dokud si nerozeberete tento příklad.
Možná to lze stáhnot asi takto: Pokud by váš přítel svým hodem
dovršil věc velmi nepravděpodobnou, ale pokud vy jste se před tím postaral
o zajištění hlavní části té nepravděpodbnosti, pak to není nic tak
zvláštního.
Taky ještě uvažte, která z uvedených posloupností je
pravděpodobnější:
P P P P P P P P P P P
P P P P P P P P P P O
P P O P O O P O P P O
Samozřejmě, všechny tři jsou přesně stejně nepravděpodobné - 1/2048.
Myslí-li si někdo, že poslední posloupnost je pravděpodobnější, pak se
mýlí.
Mýlí se nejspíš tím, že vyhodnocuje nikoli dané posloupnosti, ale obecnější
formulace, totiž že z jedenácti hodů je
11 panen (1 možná posloupnost)
10 panen, 1 orel (11 možných posloupností)
6 panen, 5 orlů (462 možných posloupností).
Dotaz: Vykazuje ještě jiná látka než voda anomálii? (René Vokřínek)
Odpověď: Voda vykazuje řadu anomálií, takže nevím, kterou z nich máte ma mysli.
Např. větší hustotu ve fázi kapalné než tuhé při tání má i bizmut, zápornou
teplotní roztažnost má guma a látky podobné, silné vodíkové můstky má i
fluoran HF - proto raději (HF)2 a organické karbonové kyseliny (např.
mravenčí, octová) zpravidla také ve formě dimerů. Ale tak pěkně všechno
pohromadě má asi opravdu jenom voda.
Odpověď: Bronz byl vynalezen kolem roku 3000 př. n.l. v Mezopotámii jako slitina 75-95% mědi a
5-25% cínu. Bronz měl lepší tavitelnost než čistá měď. Poměř cínu (později
arzénu) ovlivňoval tvárnost a tvrdost při dalším zpracování.
Dotaz: Chtěl bych se zeptat: Když z kanónu vyletí střela, tak se pohybuje
1) dopředu 2) k zemi 3) rotuje kolem vlastní osy. Má rotace kolem vlastní
osy i jiný vliv než stabilizační, například prodlužuje se tím (rotací)
dolet střely? (Jan Schrenk)
Odpověď: Rotací se udržuje optimální orintace střely vůči obtékajícímu vzduchu
(t.j. minimální odpor vzduchu) a tím se i maximalizuje dolet
střely.