Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1053) Radiolokace
08. 04. 2003
Dotaz: Tento rok budu (snad) maturovat a jedna z otázek z předmětu elektronika je
radiolokace. Potřeboval bych alespoň základní údaje popřípadě odkazy na tuto
problematiku.
(Jakub)
Odpověď: Milý Jakube,
nejsem odborník na radiolokaci, proto Vás odkážu na nějaké www stránky,
kde snad najdete potřebné informace.
Základní pomocníkem při radiolokaci je radar. Zkratka RADAR
(RAdio Detection And Ranging)
už trochu napovídá, co to radiolokace je: Vysíláme úzký svazek radiových vln.
Dopadne-li na kovový povrch, odrazí se a tu část, která letí k nám,
můžeme detegovat. Podle doby, za jakou se paprsek vrátil od svého vyslání,
zjistíme vzdálenost, v jaké odrážející předmět je. (Rychlost radiových vln
je stejná jako rychlost světla.)
Podívejte se například na:
http://www.volny.cz/pjenicek/radio/index.htm - radioamatérská dílna,
najdete zde i zajímavé odkazy na anglické stránky,
http://www.crk.web4u.cz/CZ/MAINPAGECZ.HTM - český radioklub,
http://vinter.lantanet.cz/druhy.html - druhy antén
http://lucy.troja.mff.cuni.cz/~tichy/vfel/ - vysokofrekvenční
elektrotechnika
... a spousta dalších, stačí do googlu napsat příslušné heslo a vybrat si
z článků, které Vám "vypadnou".
Základem maturitní otázky by mělo asi být:
základy radiolokace (aktivní a pasivní)
, různé typy radarů a antén,
zpracování radiolokačního signálu,
šíření elmag. vln v zemské atmosféře.
Dotaz: Studuji Gymnázium a dostal jsem v semináři Fyziky zadaný referát na téma
"Fyzika a sport", avšak ať hledám jak hledám, nemůžu najít žádné informace.
Nemohli by jste mi prosím poradit, kde na webu či v knihovně bych k tomuto
tématu mohl něco najít? (Petr Knapo)
Odpověď: Milý Petře,
téma "Fyzika a sport" si vlastně musíte vymyslet sám. Do tohoto tématu se
hodí např. energetické tabulky - kolik toho sníme, jakou energii nám to
dodá, kolik práce můžeme vykonat, jaký přitom máme výkon,... Které svaly
jsou namáhány při různých sportovních aktivitách? Patří sem i rychlosti při
různých sportech, které je naše tělo
schopno vyvinout.
Naše úsilí o stále rychlejší tempo a kratší časy má ovšem své biologické
hranice. Při prvních novodobých olympijských hrách v roce 1896 proběhl
Američan T.E. Burke 100 m trať ve vítězném čase 12 s, dnes činí
světový rekord Maurice Greena 9,79 s (u žen F. Griffith-Joynerová 10,49 s)
. Robert Schutz z University of British Columbia spočetl přirozenou hranici
lidských možností a tvrdí, že do roku 2050 je ještě možné zlepšení na
9,51 s. Potom sportovci narazí na nepřekonatelnou přirozenou bariéru.
Ta je dána jednak množstvím energie, které je lidské tělo schopno v daném
čase vydat, jednak fyzickými možnostmi svalů, kostí, kloubů a šlach.
Špičkoví sprinteři již této hranice prakticky dosáhli. Biologické hranice
rychlosti se
netýkají jen sportu. Špičkovým výkonem v hraní na klavír je 650 úderů za
minutu. Docílil jich Švýcar Silvan Zingg při hře boogiewoogie. Ještě vyšší
frekvence je možná u bicích. Tady je světový rekord 1123 úderů za minutu.
Rychlostní rekordy lze lámat i ve zcela jiných oborech. Brit Steve Woodmore
dokázal vyslovit 637 slov za minutu (normální tempo řeči je asi 60 slov).
Rekordní výkon při pojídání jednotlivých zrnek rýže hůlkami dělá 64 zrn
za tři minuty. Za stejnou dobu spořádal Brit Mat Hand podle Guinnessovy
knihy rekordů 133 hrozny. Každá země má své závody v běhu do vrchu,
zdolávání schodů a podobné kratochvíle. Jednou z takových akcí byl i běh
do 1336 schodů 73 patrového singapurského hotelu Westin-Stamford.
Nejlepší čas činil 6 min. 55 s. Poněkud jiný rekord
zaznamenal Nepálec Babu Chiri Sherpa, který vystoupal na 8848 metrů vysoký
vrcholek Mount Everestu v zatím nejrychlejším čase 16 hodin a 56 minut.
(hodnoty rekordů převzaty z časopisu 100+1). http://www.mujweb.cz/www/murb/tab2.xls - výdej energie při
různých
aktivitách,
http://www.mujweb.cz/www/murb/tab3.xls - výdej energie a úbytek tuku
pro
70 kg osobu za 1 hodinu,
http://jakjime.host.sk/podpora/energie.htm - kalorické tabulky.
Do tématu "Fyzika a sport" si toho můžete vymyslet opravdu hodně, zaměřte se
třeba na svůj oblíbený sport, popište činnost svalů při něm, doplňte to
energetickými tabulkami, rekordy v rychlostech apod. Proč jsou sumisté tak
tlustí? Jaké rychlosti dosahují míčky při tenisových zápasech? Do čeho se
oblékají plavci a proč? Při jakých dalších sportech je nutné snížit tření?
... a
spoustu dalších otázek si jistě vymyslíte sám.
Dotaz: Jaká je hranice mezi rozfoukáváním ohně a jeho sfouknutím? A jaká je
fyzikální příčina sfouknutí ohně? (Radek Kottner)
Odpověď: No to je krásná otázka,
vůbec netuším, mohu jen spekulovat: Když si vezmu třeba jako modelový
příklad kus již hořícího dřeva, pak rozfoukávání ohně, resp. dmýchání
znamená, že k dostatečně zahřátému materiálu přivádím vzduch obsahující
kyslík potřebný k hoření. Kdyby byl tento vzduch horký, jednoznačně by
hoření podporoval. Když má pokojovou teplotu, pak bude kromě přinášení
kyslíku oblast hoření ochlazovat a tento efekt asi při nějaké rychlosti
převáží. Navíc u mnoha materiálů hoří páry, které dostečný přívod vzduchu
může odfouknutím rozředit a ochladit tak, že se nezapálí. Navrhuji zkoumat
podobné efekty u táboráku. Jinak se podívejte na stránky profesionálních
hasičů, např. http://www.mvcr.cz/hasici/ aj. případně zkuste hasiče
kontaktovat. To jsou experti na dané otázky.
Dotaz: Do turbíny proudí pára, která se získává ohřevem vody ve dvou kotlích. Jeden
je vytápěn uhlím a druhý biomasou. Turbína roztáčí generátor a ten vyrábí
elektřinu a ztrátové teplo se odvádí do chladicí věže. Umíme říci, z jaké
energie (uhelné nebo z biomasy) je vyrobena elektřina a z jaké teplo. Je
nějaký fyzikální zákon, který nám říká jak se vyrobená energie dělí? (Bruner)
Odpověď: Neumíme. Na energii není stopa po tom, jak vznikla. Konvertujete-li teplo
na mechanickou práci (a posléze na elektřinu), pak jen víte, jaká je
maximální účinnost.
Dotaz: Někde jsem slyšel, že první mikrovlnné trouby prý neměly otočný talíř,
takže jídlo se nemohlo prohřívat rovnoměrně. Nechce se mi tomu však věřit,
protože podle mě by taková potravina nebyla dost dobře poživatelná.
Proto se chci zeptat, je-li tomu tak, popřípadě, kde bych našel o tomto
problému nějaké informace!?? (Petr)
Odpověď: Milý Petře,
když jsem napsal do googlovského okénka slova "microwave oven history",
objevily se tisíce odkazů, z nichž už první byl docela zajímavý. Bádání o
tom, kdy se objevil otočný talíř, jsem nepodnikl, to nechám na vás. Ale
chci komentovat nepoživatelnost potravin. Vlnová délka mikrovln z trouby
je asi 12,5 cm, tj. kmitny stojatého vlnění jsou vzdálené 6 cm, jak můžete
zjistit, když do trouby s vyjmutým talířem dáte kus chleba. Takže by
stačilo onu potravinu po chvíli obrátit, posunout atd., aby se zredukovala
možnost horkých a studených míst kousek od sebe. Pokud na webu najdete
dokonalé komentáře, pošlete nám adresu, zveřejníme.
