FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 1493 dotazů

1055) Rozfoukávání ohně07. 04. 2003

Dotaz: Jaká je hranice mezi rozfoukáváním ohně a jeho sfouknutím? A jaká je fyzikální příčina sfouknutí ohně? (Radek Kottner)

Odpověď: No to je krásná otázka, vůbec netuším, mohu jen spekulovat: Když si vezmu třeba jako modelový příklad kus již hořícího dřeva, pak rozfoukávání ohně, resp. dmýchání znamená, že k dostatečně zahřátému materiálu přivádím vzduch obsahující kyslík potřebný k hoření. Kdyby byl tento vzduch horký, jednoznačně by hoření podporoval. Když má pokojovou teplotu, pak bude kromě přinášení kyslíku oblast hoření ochlazovat a tento efekt asi při nějaké rychlosti převáží. Navíc u mnoha materiálů hoří páry, které dostečný přívod vzduchu může odfouknutím rozředit a ochladit tak, že se nezapálí. Navrhuji zkoumat podobné efekty u táboráku. Jinak se podívejte na stránky profesionálních hasičů, např. http://www.mvcr.cz/hasici/ aj. případně zkuste hasiče kontaktovat. To jsou experti na dané otázky.
(J.Dolejší)   >>>  

1056) Poznáme z čeho energie vznikla?07. 04. 2003

Dotaz: Do turbíny proudí pára, která se získává ohřevem vody ve dvou kotlích. Jeden je vytápěn uhlím a druhý biomasou. Turbína roztáčí generátor a ten vyrábí elektřinu a ztrátové teplo se odvádí do chladicí věže. Umíme říci, z jaké energie (uhelné nebo z biomasy) je vyrobena elektřina a z jaké teplo. Je nějaký fyzikální zákon, který nám říká jak se vyrobená energie dělí? (Bruner)

Odpověď: Neumíme. Na energii není stopa po tom, jak vznikla. Konvertujete-li teplo na mechanickou práci (a posléze na elektřinu), pak jen víte, jaká je maximální účinnost.
(J.Dolejší)   >>>  

1057) Mikrovlnná trouba04. 04. 2003

Dotaz: Někde jsem slyšel, že první mikrovlnné trouby prý neměly otočný talíř, takže jídlo se nemohlo prohřívat rovnoměrně. Nechce se mi tomu však věřit, protože podle mě by taková potravina nebyla dost dobře poživatelná. Proto se chci zeptat, je-li tomu tak, popřípadě, kde bych našel o tomto problému nějaké informace!?? (Petr)

Odpověď: Milý Petře, když jsem napsal do googlovského okénka slova "microwave oven history", objevily se tisíce odkazů, z nichž už první byl docela zajímavý. Bádání o tom, kdy se objevil otočný talíř, jsem nepodnikl, to nechám na vás. Ale chci komentovat nepoživatelnost potravin. Vlnová délka mikrovln z trouby je asi 12,5 cm, tj. kmitny stojatého vlnění jsou vzdálené 6 cm, jak můžete zjistit, když do trouby s vyjmutým talířem dáte kus chleba. Takže by stačilo onu potravinu po chvíli obrátit, posunout atd., aby se zredukovala možnost horkých a studených míst kousek od sebe. Pokud na webu najdete dokonalé komentáře, pošlete nám adresu, zveřejníme.
(J.Dolejší)   >>>  

1058) Historie času04. 04. 2003

Dotaz: Mohli byste mi, prosím, poradit adresu na stránky, kde by se daly sehnat podrobné informace o problematice přesnosti měření času, historii času? (Karel Valík)

Odpověď: Milý Karle, podívejte se například na následující stránky: historie měření času: http://physics.nist.gov/GenInt/Time/time.html , http://www.museumonline.at/1999/schools/classic/sternberk/historie.htm , http://www.veznihodiny.cz/mzhistorie.htm . http://www.gfxs.cz/komise/z/hod_his.htm , http://adam.czechian.net/referat-cas.doc . http://stoplusjedna.newtonit.cz/stare/200202/so02a00a.asp .
Přesnost měření času http://www.abf.cz/page/elektrocas/ .
Základní časová pásma .
(M.Urbanová)   >>>  

1059) Jak "rychlé" je naše tělo?04. 04. 2003

Dotaz: Jak "rychlé" je naše tělo? (Martin)

Odpověď: Jestli se ptáte na rychlost růstu nebo rychlost činnosti lidských orgánů, tak Vám snad postačí tyto hodnoty.
Nos: Vzduch proudí nosem obvykle rychlostí 2,4 km/hod. Při kýchání však dosahuje rychlosti orkánu - 170 km/hod. Ještě větší poryvy se v našem těle odehrávají při kašli rychlost vzduch při něm může dosáhnout až 900 km/hod.
Ušní boltec se zvětšuje po celý život - rychlostí 1 mm za pět let.
Tělesná výška: Nejrychleji rosteme v dětském věku, někdy až o dvacet centimetrů za rok. Zvyšuje se rovněž průměrná výška člověka a následující generace je vždy o něco větší než rodičovská. Tento pohyb činí v průměru 1 mm ročně. Předpokládá se, že od roku 2005 bude růst tělesné výšky stagnovat.
Srdce: Stahy tohoto svalu, které určují náš pulz, se šíří rychlostí 4 - 18 km/hod.
Střeva: Pohyby tenkého střeva posunují potravu kupředu o dva centimetry za minutu. Při průjmu se tato rychlost asi zdesetinásobí.
Nervy: Nervové signály z mozku se ke svalům dostávají rychlostí 400 km/hod.
Krev koluje v našich cévách na rozdíl od představ romantických autorů většinou jen zvolna - rychlostí 0,7 - 1,8 km/hod.
Nehty na nohou a na rukou narůstají o jeden milimetr za týden, tedy rychlostí šest miliardtin km/hod.
Vlasy rostou rychlostí zhruba jeden centimetr za měsíc, tedy 0,000 000 014 km/hod.
Bolestivé podráždění kůže se dostává k našemu vědomí rychlostí 4 - 50 km/hod.
(M.Urbanová)   >>>