Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1059) Jak "rychlé" je naše tělo?
04. 04. 2003
Dotaz: Jak "rychlé" je naše tělo? (Martin)
Odpověď: Jestli se ptáte na rychlost růstu nebo rychlost činnosti lidských orgánů, tak Vám snad postačí tyto hodnoty.
Nos: Vzduch proudí nosem obvykle rychlostí 2,4 km/hod. Při kýchání však
dosahuje rychlosti orkánu - 170 km/hod. Ještě větší poryvy se v našem
těle odehrávají při kašli rychlost vzduch při něm může dosáhnout až 900 km/hod.
Ušní boltec se zvětšuje po celý život - rychlostí 1 mm za pět let.
Tělesná výška: Nejrychleji rosteme v dětském věku, někdy až o dvacet
centimetrů za rok. Zvyšuje se rovněž průměrná výška člověka a následující
generace je vždy o něco větší než rodičovská. Tento pohyb činí v průměru
1 mm ročně. Předpokládá se, že od roku 2005 bude růst tělesné výšky stagnovat.
Srdce: Stahy tohoto svalu, které určují náš pulz, se šíří rychlostí
4 - 18 km/hod.
Střeva: Pohyby tenkého střeva posunují potravu kupředu o dva centimetry
za minutu. Při průjmu se tato rychlost asi zdesetinásobí.
Nervy: Nervové signály z mozku se ke svalům dostávají rychlostí 400 km/hod.
Krev koluje v našich cévách na rozdíl od představ romantických autorů většinou
jen zvolna - rychlostí 0,7 - 1,8 km/hod.
Nehty na nohou a na rukou narůstají o jeden milimetr za týden,
tedy rychlostí šest miliardtin km/hod.
Vlasy rostou rychlostí zhruba jeden centimetr za měsíc,
tedy 0,000 000 014 km/hod.
Bolestivé podráždění kůže se dostává k našemu vědomí rychlostí 4 - 50 km/hod.
Dotaz: Zajímalo by mne, jaké napětí a proud bych naměřil u piezoelektrického
zapalovače. Dále bych rád věděl, jestli tento jev funguje i opačně.
V případě že ano, zajímala by mne závislost napětí a proudu na délkové
roztažnosti. (Lukáš)
Odpověď: Piezoelektrický krystal může poskytnout vysoké napětí, podle délky jiskry se
domnívám, že alespoň 10 - 15 kV. Jako zdroj proudu však neposlouží.
Poskytuje jen krátký impulz malého proudu. Po přiložení vysokého napětí se
krystal smrští, ovšem v rozměru maximálně milimetrů. Piezoelektrická
konstanta křemene je asi 10-9 m/V, u BaTiO3 je patrně největší,
asi 10-7m/V.
Piezoelektrické krystaly se používají například k posuvu hrotu atomových
řádkovacích mikroskopů, kde posuvy jsou srovnatelné se vzdálenostmi atomů,
tedy desetin nanometrů.
Dotaz: Rád bych se zeptal, jestli nevíte, zda se někde dají sehnat bárium-feritové
magnety na V.T.A. (S.Q.M.).
Doporučované rozměry magnetů jsou DxŠxV: 15*10*1cm.
Také nevím zda tyto magnety už mají póly nabo zda se musí zmagnetizovat.
Popřípadě zda se dá použít jiný v ČR dostupný materiál. (Zdenda)
Odpověď: Myslím, že najdete hodně informací na internetových stránkách Pramet
Šumperk, firem Elidis a Kyocera. Permanentní magnety se formují během
přípravy a tak mohou mít nejrůznější uspořádání magnetických pólů. Problém
můžete konzultovat také s firmou WAMAG z Mníšku pod Brdy, nabízí produkty
holandské firmy GOUDSMIT. Permanentní magnety se také nakupovaly od firmy
THYSSEN z Dortmundu nebo od americké firmy MAGNETIX. Nejlépe je pohledat na
internetu. Upozorňuji Vás, že magnety nejsou laciné, magnet Vámi uvadených
rozměrů bude stát jistě pár tisíc Kč.
Dotaz: Čas od času narážím na články, které popisují něco nového, někdy i
převratného, a za čas články, které původní zprávy vyvracejí.
Jak odfiltrovat informace, které jsou nepravdivé nebo nedostatečně
dokázané a naopak, které články přijmout jako ty, které jsou s největší
pravděpodobností správné?
Zajímalo by mě, kterou instituci či organizaci ctí svět fyziků tak,
že její závěry např. o nějaké nové teorii, bere jako platné. (Jan Bošota)
Odpověď: To není vůbec jednoduché. Jistou pomůckou je skutečnost, že renomované
fyzikální časopisy jsou recenzované, tj. před publikací příspěvek redakce
pošle recenzentovi, někdy třeba i několika, se žádostí o názor a
doporučení, zda článek publikovat nebo ne. Samozřejmě recenzent může být
ledabylý nebo novost příspěvku nepochopit, ale v průměru tenhle systém
dlouho a docela úspěšně funguje. Další pomůckou je zvyk dobrých pracovišť
diskutovat výsledky na seminářích a tak je podrobovat jisté interní
oponentuře. Nic z uvedených mechanismů však není dokonalé. Vidíte-li nový
článek s novou myšlenkou, experimentálním faktem atd., můžete se
orientovat skutečně jen podle renomé časopisu a pracoviště autora. Po čase
se ale objeví reakce, buď je práce citovaná, výsledky použité a ověřené
jinými autory, nebo naopak vyvráceny. Chce to čas. Ilustrativním příkladem
je příběh studené fúze (více se o ní dočtete v Odpovědně).
Dotaz: Když může střídavý proud procházet jednoduchým obvodem s kondenzátorem,
proč také neprochází přerušeným (rozpojeným) obvodem bez kondenzátoru?
Když si představím střídavý proud jako proud elektronů tlačený zdrojem
jako vodním pístem střídavě sem a tam, tak by to přece mělo fungovat
?! Také by mě zajímalo, zda proud bude procházet, pokud desky
kondenzátoru od sebe vzdálím tak, aby už netvořily kondenzátor. (Pavel Filo)
Odpověď: Ano, máte naprostou pravdu, i dva konce drátu jsou koneckonců kondenzátor a
střídavý proud může takovým obvodem procházet. Jediná otázka je, jak
velký. Nejsnáze to zjistíte tak, jak jste navrhoval - vemte si deskový
kondenzátor, zdroj střídavého proudu a ampérmetr (spíš citlivější), měřte
proud a vzdalujte desky...
