Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1062) Jak poznat pravdivé fyz. informace?
02. 04. 2003
Dotaz: Čas od času narážím na články, které popisují něco nového, někdy i
převratného, a za čas články, které původní zprávy vyvracejí.
Jak odfiltrovat informace, které jsou nepravdivé nebo nedostatečně
dokázané a naopak, které články přijmout jako ty, které jsou s největší
pravděpodobností správné?
Zajímalo by mě, kterou instituci či organizaci ctí svět fyziků tak,
že její závěry např. o nějaké nové teorii, bere jako platné. (Jan Bošota)
Odpověď: To není vůbec jednoduché. Jistou pomůckou je skutečnost, že renomované
fyzikální časopisy jsou recenzované, tj. před publikací příspěvek redakce
pošle recenzentovi, někdy třeba i několika, se žádostí o názor a
doporučení, zda článek publikovat nebo ne. Samozřejmě recenzent může být
ledabylý nebo novost příspěvku nepochopit, ale v průměru tenhle systém
dlouho a docela úspěšně funguje. Další pomůckou je zvyk dobrých pracovišť
diskutovat výsledky na seminářích a tak je podrobovat jisté interní
oponentuře. Nic z uvedených mechanismů však není dokonalé. Vidíte-li nový
článek s novou myšlenkou, experimentálním faktem atd., můžete se
orientovat skutečně jen podle renomé časopisu a pracoviště autora. Po čase
se ale objeví reakce, buď je práce citovaná, výsledky použité a ověřené
jinými autory, nebo naopak vyvráceny. Chce to čas. Ilustrativním příkladem
je příběh studené fúze (více se o ní dočtete v Odpovědně).
Dotaz: Když může střídavý proud procházet jednoduchým obvodem s kondenzátorem,
proč také neprochází přerušeným (rozpojeným) obvodem bez kondenzátoru?
Když si představím střídavý proud jako proud elektronů tlačený zdrojem
jako vodním pístem střídavě sem a tam, tak by to přece mělo fungovat
?! Také by mě zajímalo, zda proud bude procházet, pokud desky
kondenzátoru od sebe vzdálím tak, aby už netvořily kondenzátor. (Pavel Filo)
Odpověď: Ano, máte naprostou pravdu, i dva konce drátu jsou koneckonců kondenzátor a
střídavý proud může takovým obvodem procházet. Jediná otázka je, jak
velký. Nejsnáze to zjistíte tak, jak jste navrhoval - vemte si deskový
kondenzátor, zdroj střídavého proudu a ampérmetr (spíš citlivější), měřte
proud a vzdalujte desky...
Dotaz: Potřeboval bych vědět, jaké jsou příslušné frekvence tónové stupnice
C D E F G A H v hudbě.
(Tomáš Novák)
Odpověď: V každém případě má komorní A frekvenci 440 Hz. Dále jde o to, jaké ladění
máte na mysli.
Jde-li Vám o rovnoměrné temperované ladění, pak podíl frekvencí při půltónu
je dvanáctá odmocnina ze dvou. (Víte proč?) Počty půltónů mezi tóny jsou
tyto:
C 2 D 2 E 1 F 2 G 2 A 2 H 1 C.
Jde-li Vám o pytagorejské, pak frekvence v kvintovém kruhustoupajícím jsou
vždy v poměru 3:2. (Překročíte-li oktávu, musíte vydělit dvěma.) Kvintový
kruh pokrývající Vaše tóny je
F C G D A E H.
Jde-li Vám o přirozená ladění, pak jsou nejužívanější tři: Aristoxenovo,
Delezennovo a Ptolemaiovo. Pokud ale míníte uvedené tóny ve stupnici C-dur,
bude to stejné. (V jiných stupnicích by se tytéž tóny lišily!)
Durové kvintakordy mají po sobě jdoucí frekvence v poměrech 4:5:6; v daném
případě jsou to C E G , F A C a G H D.
Zbytek Vám sdělí s ochotou a vysokou přesností Vaše kalkulačka.
PS: Nemáte-li na kalkulačce zrovna dvanáctou odmocninu, pak vězte, že to je
přibližně 1,0594630943592952645618252949...
Dotaz: Zabývám se studiem tepelných motorů a potřebovala bych vědět, kde bych
našla odpovědi na tyto otázky:
1. kdy Thomas Savery sestrojil svůj "parní stroj" - tzv. přítel horníků,
2. nákresy a popis činnosti jednočinného a dvoučinného parního stroje,
3. kdy sestavil Charles Parsons svou turbínu,
4. popis činnosti Ottova stroje,
5. zda Gottlieb Daimler vynalezl karburátor
(Alexandra Holoušková)
Dotaz: Potřeboval bych pro svojí seminární práci nutně vědět vzorec pro
výpočet těžiště těla. (julius bittmann)
Odpověď: Vzorec určitě neexistuje, záleží na tom, jaké je to tělo, jaká
je jeho poloha, zda stojí s připaženýma nebo vztyčenýma rukama, sedí
, dělá předklon, je skrčené do klubíčka atd. Nejjednodušší způsob
, jak to těžiště určit je experimentální, zavěšováním. Jiné způsoby,
např. numerickou integrací rozparcelováním těla na malé kousky
a odhadem jejich hmotnosti určitě povede k nepřesnějším výsledkům.
Pro stojící tělo je těžiště někde uprostřed pánve.
