FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!

nalezeno 1493 dotazů
1065) Nejen parní stroje02. 04. 2003

Dotaz: Zabývám se studiem tepelných motorů a potřebovala bych vědět, kde bych našla odpovědi na tyto otázky: 1. kdy Thomas Savery sestrojil svůj "parní stroj" - tzv. přítel horníků, 2. nákresy a popis činnosti jednočinného a dvoučinného parního stroje, 3. kdy sestavil Charles Parsons svou turbínu, 4. popis činnosti Ottova stroje, 5. zda Gottlieb Daimler vynalezl karburátor (Alexandra Holoušková)

Odpověď: 1. v roce 1698 Thomas Savery získal patent na parní pumpu, která měla čerpat vodu z dolů (proto tzv. přítel horníků).
2. Popisy parních strojů i s obrázky najdete například na následujících adresách: http://www.feudal.cz/sentinel/html/parni_stroj.htm , http://mujweb.atlas.cz/www/cistirna/obrazek2.html , http://www.hauzer.wz.cz/doc/parnistroje.doc , http://lokomotivy.webzdarma.cz/loko.htm , http://imc.wz.cz/Czech/556_1.html . Bohužel podrobné nákresy jsem nenašla (budu ještě hledat). Podívejte se ale na nějaké vysokoškolské skriptum zabývající se touto problematikou, tam je určitě najdete.
3. Ch. Parsons sestavil svoji turbinu v roce 1884.
4. V roce 1876 Němci N.Otto, G.Daimler a W.Maybach konstruují první motory s vnitřním spalováním a čtyřdobým cyklem. Do googlu napište příslušné heslo a vyberte si z článků, které Vám "vypadnou". Například: http://www.rawbw.com/~xmwang/myGUI/OttoG.html , http://www.referaty.sk/index.php?referat=4107 , http://www.iabc.cz/Clanek5110.htm .
5. O Daimlerovi se dočtete například na těchto stránkách: http://www.spartacus.schoolnet.co.uk/FWWdaimler.htm , http://inventors.about.com/library/inventors/bldaimler.htm .
(M.Urbanová)   >>>  
1066) Těžiště těla02. 04. 2003

Dotaz: Potřeboval bych pro svojí seminární práci nutně vědět vzorec pro výpočet těžiště těla. (julius bittmann)

Odpověď: Vzorec určitě neexistuje, záleží na tom, jaké je to tělo, jaká je jeho poloha, zda stojí s připaženýma nebo vztyčenýma rukama, sedí , dělá předklon, je skrčené do klubíčka atd. Nejjednodušší způsob , jak to těžiště určit je experimentální, zavěšováním. Jiné způsoby, např. numerickou integrací rozparcelováním těla na malé kousky a odhadem jejich hmotnosti určitě povede k nepřesnějším výsledkům. Pro stojící tělo je těžiště někde uprostřed pánve.
(M.Rojko)   >>>  
1067) Magnetický vlak02. 04. 2003

Dotaz: Mohli by ste mi poslat výpočet spotreby energie magnetického vlaku, potrebná energia na zdvih, samotná konstrukcia magnetického vlaku, popis funkcie jeddnotlivých častí v čase, spotreba energie pri pohybe vlaku a ktorá časť konstrukcie je vtedy aktívna a ako ju vypočítam. Ak ma vlak nějaké baterie na co sa používajú. Elektrický prúd je zrejme v cievkách trate, ako sa spínajú? (Kolesár Vladimír)

Odpověď: Co kdybyste do Googla napsal klíčové slovo maglev? Mně vypadla například stránka: http://www.rtri.or.jp/rd/maglev/html/english/maglev_frame_E.html , http://stoplusjedna.newtonit.cz/stare/200301/so01a00e.asp a spousta dalších. Nejsme vševědové, a brouzdání po webu Vám jednak může přinést odpovědi na Vaše otázky, jednak třeba kontakt na konstruktéry, kteří to opravdu dělají a které můžete kontaktovat.
(J.Dolejší)   >>>  
1068) Asynchronní motor01. 04. 2003

Dotaz: Potřeboval bych nějaké přehledné www stránky o asynchronních motorech jako např. vlastnosti, druhy, konstrukce, využití atd. (BEDA)

Odpověď: Stačí, když do googlu napíšete příslušné heslo a vyberete si z nabízených článků. Nevím, jak moc podrobné a složité informace potřebujete. Zkuste se podívat například na:
tady najdete základní údaje, normy, mechanické a elektrické údaje, rozměry motorů apod. http://people.vslib.cz/miroslav_zabka/asm.htm - určení parametrů a. motorů, http://hgf.vsb.cz/neu10/vyuka/pohony/Asyn.pdf - matematický model a. motoru, http://www.vogelmost.cz/Motory/Katalog/1LA7_K02D.pdf - motory nové generace.
Nebo se obraťte přímo na odborníky např. na ČVUT, kde Vám určitě poskytnou další informace.
(M.Urbanová)   >>>  
1069) "Výroba" černé díry?01. 04. 2003

Dotaz: Na ian jsem narazil na zajímavý výrok:
"S. Dimopoulos a G. Landseberg navrhli, aby budoucí evropský urychlovač LHC v CERN, jenž má být dokončen r. 2008, byl využit také k experimentální výrobě černé díry. Tvrdí, že by k tomu stačilo zhroutit pod hranici Schwarzschildova poloměru několik tisíc protonů. Prý se něco takového ostatně stává při průletu kosmického záření UHE zemskou atmosférou, aniž bychom si nečeho všimli." Tak... já žiju v představě, že jak je jednou černá díra, není způsob, jak z ní "vnitřek" vydolovat zpátky (pokud je obklopena hmotným prostředím, což na Zemi zcela jistě bude). Naopak, začne bobtnat a neudržíme se na nohou smíchy... Co mi k tomu můžete říci? (Kvapil A.)

Odpověď: Váš dotaz má minimálně dvě roviny: jedna se týká veřejné diskuse nebezpečí podobných experimentů, kdy je vyjadřována obava, že vznikne černá díra a sežere všechno okolo. To se stalo v souvislosti se zahájením provozu urychlovače RHIC v Brookhavenu, následující odkazy to jen ilustrují:
http://www.bnl.gov/bnlweb/pubaf/pr/1999/bnlpr091799.html , http://www.kressworks.com/Science/A_black_hole_ate_my_planet.htm , http://theory.gsi.de/~vanhees/publ/cup.pdf .
Další rovina je normální vědecká diskuse, co všechno se může ve srážkách částic nebo jader při vysokých energiích stát a co zajímavého může být vidět. Tohle je například prezentace jednoho ze zmíněných autorů http://www.desy.de/~susy02/pl.7/landsberg.pdf .
Na serveru http://weblib.cern.ch/Home/Library_Catalogue/Articles_and_Preprints/?nm=1 napište do hledacího okénka "black hole AND LHC" a najdete tam kromě článku zmíněných autorů http://doc.cern.ch//archive/electronic/hep-ph/0106/0106295.pdf i další.
Studium této otázky bude zřejmě pokračovat, všimněte si, že současně s tvorbou černých děr je tam zmíněno jejich rychlé vypařen, neopovažuju se odhadovat, k jakým závěrům coby fyzikové dojdeme ještě před spuštěním LHC a natož, co bude na LHC skutečně změřeno.
(J.Dolejší)   >>>  
<<< novější starší >>>