Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1078) Rezistory
20. 03. 2003
Dotaz: Chtěla bych se zeptat, kde bych se na internetu dozvěděla něco o rezistorech.
(Andrea)
Odpověď: Milá Andreo,
rezistory jsou elektrické součástky, dělíme je na pevné a proměnné. Ty pevné
mají pevně stanovený odpor, který nejde měnit. Mohou být buď vrstvové nebo drátové.
Jejich společným základem je destička nebo váleček (viz. obrázek ).Proměnné
rezistory mají, jak už název napovídá, proměnnou hodnotu odporu, jsou to například
potenciometry. Na rozdíl od rezistorů mají tři vývody. Třetí vývod se jmenuje běžec, pohybuje
se po celé odporové dráze a plynule tak reguluje hodnotu odporu mezi ním a jedním
z konců této dráhy. Další podrobnosti o rezistorech najdete například na stránkách:
http://lucy.troja.mff.cuni.cz/~tichy/kap1/11.html ,
http://www.sweb.cz/radek.jandora/f14.htm ,
http://www.iabc.cz/Clanek4764.htm .
Dotaz: Chci se zeptat, jak vypočítat obsah kruhu vepsaného do čtvrtkruhu o poloměru r.
(Michal)
Odpověď: Milý Michale, nejlepší bude, když si k výpočtu namalujete pomocný obrázek.
Nejdřív si namalujte čtvrtkruh. Do něj pak kružnici, její střed leží
na ose úhlu tohoto
čtvrtkruhu. Potom ze středu této kružnice narýsujte kolmice
k oběma úsečkám kruhové výseče, ty jsou dlouhé R, což je
poloměr vepsané kružnice. Na obrázku
pak snadno najdete pravoúhlý trojúhelník, který má odvěsny dlouhé R a
přeponu (r-R), sin 45°= R/(r-R). Po úpravě této rovnice dostanete pro
poloměr vepsané kružnice vztah:
R = (odmocnina{2} - 1). r
Obsah pak vypočítáte podle vzorce S=pi.R2.
Dotaz: Řeším takovouto úlohu:
"Jakou vzdálenost by urazil rychlík bržděný pouze třením,
má-li rychlost 120 km/h, je-li koeficient tření mezi koly a
kolejnicí 0,005 ?"
Jako laikovi mi není jasný, proč v daném případě není udána
hmotnost soupravy? Copak to je jedno jestli jedou dva vagonky nebo
25 vagonů s uhlím? (Lukáš)
Odpověď: Milý Lukáši, třecí síla se vypočítá podle vzorce Ft = f.m.g, kde f je koeficient tření, m je hmotnost vlaku a g je tíhové zrychlení,
tato síla musí vykonat práci rovnou kinetické energii vlaku Ek = 1/2 m.v2
. Tedy s.f.m.g = 1/2 m.v2 a odtud po úpravě dostanete vztah pro brzdnou dráhu:
s = 1/2 v2/(f.g), m "vypadne"!!!, po dosazení numerických hodnot dostanete výsledek přibližně 11 111 m.
Dotaz: Rád bych znal nějaký opravdu jednoduchý vzorec pro výpočet síly větru působící
třeba na nějaký billbord. Pro jednoduchý příklad uvedu rozměr 2x1 metr, který
je umístěný ve výšce 3 m nad zemí v běžných podmínkách. (radek)
Odpověď: Pro odpor vzduchu pro běžné rychlosti větru a kolmém směru větru na
desku by mohl být použit Newtonův vzorec:
Síla na bilbord (v newtonech) = 0,5 . odporový součinitel (asi 1,1 až
1,3) . plocha bilbordu (příčná plocha - v m2) . hustota
vzduchu (1,27 kg/m3) . rychlost větru (v m/s) na druhou
Pro kruhový tvar desky je odporový součinitel trochu menší (cca 1,1)
pro polokouli oblou stranou vpřed 0,3-0,4; dutou vpřed 1,35-1,4;
kapkovitý tvar (trup letounu) 0,045 - 0,055.
Dotaz: Ráda bych se zeptala:
1) zda roste s vlnovou délkou energie záření?
2) na závislost mezi vlnovou délkou a citlivostí u PN fotodetektoru.
(Petra Andrýsková)
Odpověď: 1/ Ta otázka je trochu zavádějící.
NEJMENŠÍ MNOŽSTVÍ, jakési zrníčko energie (kvantum), které se může
předat na frekvenci f, je úměrné této frekvenci : Emin(f) = hf . Vlnová délka
je nepřímo úměrná frekvenci, takže čím větší vlnová délka, tím menší je to
nejmenší kvantum, které se může předávat. Energie můžu vydat nebo předat
nebo přijmout kolik chci, ovšem bude to jen celý počet (zpravidla obrovský)
těchto kvant.
Pokud mám situaci takovou, že se mi hodí vlnový popis, pak vlna s
frekvencí f má tvar A = A0.cos(2.pi.f.t + fi0), kde A0 je amplituda, pi =
3,14..., t je čas a fi0 je fázová konstanta; celý výraz v závorce se nazývá
fáze. Takováto vlna má energii úměrnou A2 f2, čili při STEJNÉ AMPLITUDĚ
roste energie kmitů se čtvercem frekvence (neboli klesá nepřímo úměrně
čtverci vlnové délky).
Ptáte-li se ale, jak u konkrétného zdroje vln (třeba u rozžhavené
tyče) závisí vyzařovaná energie na vlnové délce, ptáte se na vyzařovací
charakteristiku příslušného děje (např. záření černého tělesa). Na to ovšem
není žádná univerzální odpověď, to potřebuje znát onen děj. (J.Obdržálek)
2/ Citlivost (proudová či napěťová) PN fotodiody je v ideálním případě přímo
úměrná vlnové délce dopadajícího záření. Pro reálnou fotodiodu existuje
dlouhovlnná mez (citlivost u určité vlnové délky prudce klesá k nule) a
navíc je ta lineární část snížena vlivem povrchové rekombinace.
