Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1084) El. rána od kopírky
18. 03. 2003
Dotaz: Pracuji v kancelářském prostředí, PC, faxy, kopírky etc. a stává se mi dosti
často, že když jdu položit papír na sklo kopírky nebo se dotknu něčeho
železnýho, dostanu statický výboj - ale rány takovéhle intenzity jsem nikdy
nezažil. Chci se zeptat, jestli je možné nějak zamezit mému samovolnému
nabíjení (nevím odkud - koberce, ozón z kopírek ??) případně, jak předejít
výbojům při styku s opačně nabitým povrchem? Můžu Vám říct, že už se kolikrát
bojím jít kopírovat, ďobne mě to klidně i přes papír. Slyšel jsem, že takovéhle
výboje můžou mít řádově až tisíce voltů, je to možné?? (Jan Mužík)
Odpověď: Ano, pokud pracujete ve velmi suchém kancelářském prostředí, na
moderních křeslech a kobercích, pak asi opravdu dostanete často ránu,
napětí může dosahovat značných hodnot a rány mohou být pěkně nepříjemné pro Vás
a velmi škodlivé pro techniku, znám to taky. Bohužel se mi teď nedaří
najít stránky s návody na eletrostatickou ochranu, která je například
potřeba v dokonalé podobě pro práci s některými součástkami. To se ještě
pokusíme najít. Našel jsem alespoň zmínku o nějakém přípravku na koberce a
potahy, viz:
http://www.azt.cz/charleswater/statguard/carpettech.htm .
Jde o to, zmenšit odpor většiny předmětů ve Vašem dosahu, tak, aby se
vznikající náboje odváděly a netřískaly Vás. Vyřešil byste to například
tak, kdybyste si třeba kolem nohy omotal drát, kolem křesla taky, připojil
to na topení nebo vodovod, podobně všechno okolo. To se Vám ale jistě
nechce. Možná by stačilo přišroubovat na stůl někde nenápadnou kovovou
lištu nebo hranu, která by byla uzemněna a které byste se přirozeně často
dotýkal. Na dané problémy jsou ale profesionálové (jen teď nemám správný
odkaz), mělo by to také patřit k hygieně pracovního prostředí.
Dotaz: Zajímalo by mě, jak je to z výkonem elektrických spotřebičů. V běžné zásuvce
je maximálně 230 V a 0,5 A. Podle vzorce pro výkon P = U.I by byl nejvyšší
možný výkon jen 165 W....ale to je přece blbost. Jak je tedy dosaženo většího
výkonu? Je ve spotřebiči nějaké zařízení, které proud zvětší?
(Martas)
Odpověď: Příteli,
nevím, kde jste se dočetl, že v zásuvce je 0,5 A. To je samozřejmě
nesmysl. Maximální proud, který lze odebírat ze zásuvky, je limitován
jističem. Pro zásuvky v běžném bytě to obvykle jsou jističe na 10 A,
ale mohou být až na 16 - 20 A. To určuje, jaké spotřebiče a s jakým
příkonem k té zásuvce nebo skupině zásuvek na společném jističi mohu
připojit. Příkon a podlimitní proud tedy určuje jen to, co do zásuvky
připojíte. Samozřejmě není možné mít jistič na libovolně velký proud,
je to opět limitováno, toto průřezem a kovem vodičů.
Dotaz: Mohli byste mi prosím poradit adresu na stránky, kde by se daly sehnat
podrobné informace o letu Apolla na Měsíc (doba letu, poloměr trajektorie
kolem Měsíce atd.)? (Vladimír Sommer)
Odpověď: Podívejte se na stránku:
http://www.lib.cas.cz/knav/space.40/1967/ najdete tam všechny úspěšně
vypuštěné družice a sondy, stačí si jen vybrat. Dole na stránce jsou
na výběr roky startu, po kliknutí na určitou družici se Vám objeví
podrobné informace o jejím startu, parametrech dráhy letu, cíli apod.
Dotaz: Chtěl bych se Vás zeptat, jestli nevíte něco o nejznámějších umělých
družicích (např. stavbu, kam letěla nebo letí atd.). (Lukáš)
Odpověď: Milý Lukáši,
kolem Země obíhají stovky satelitů. Některé z nich pořizují fotografické
snímky zemského povrchu, jiné umožňují telefonická spojení a další jsou
tu ke zprostředkování televizních přenosů. Mnohé z těchto satelitů jsou
viditelné pouhým okem.
Nejlépe se pozorují zhruba hodinu po západu či před
východem Slunce, kdy je jednak obloha dostatečně temná, ale Slunce zároveň
družice dobře osvětluje. Všechny družice však nevyhlížejí jako body
pohybující se mezi hvězdami. Pokud byste se chtěl podívat na družici,
která odráží signál do Vašeho satelitního vysílače, bude to pouze slabá,
okem nerozeznatelná a nehybná hvězda. Takovéto družice se nacházejí na
speciálních, geosynchronních drahách ve výšce kolem 36 tisíc km, díky níž
se vyskytují nad neměnným místem zemského povrchu.
Podrobnosti o umělých družicích najdete například na následujících
webových stránkách:
http://www.ta3.sk/cgi-bin/toCP1250/kozmos/zne/indexXXXIII1998.html ,
nejznámější družice - jejich seznam najdete na této adrese:
http://www.fortunecity.com/greenfield/dreams/102/vesmir/druzice/Druzic_C.htm ,
http://www.lib.cas.cz/knav/space.40/INDEX1.HTM ,
http://sky.web3.cz/ .
Podívejte se na fotografii jedné z umělých družic s názvem ISS.
