Dotaz: Zajímalo by mě, jak je to z výkonem elektrických spotřebičů. V běžné zásuvce
je maximálně 230 V a 0,5 A. Podle vzorce pro výkon P = U.I by byl nejvyšší
možný výkon jen 165 W....ale to je přece blbost. Jak je tedy dosaženo většího
výkonu? Je ve spotřebiči nějaké zařízení, které proud zvětší?
(Martas)
Odpověď: Příteli,
nevím, kde jste se dočetl, že v zásuvce je 0,5 A. To je samozřejmě
nesmysl. Maximální proud, který lze odebírat ze zásuvky, je limitován
jističem. Pro zásuvky v běžném bytě to obvykle jsou jističe na 10 A,
ale mohou být až na 16 - 20 A. To určuje, jaké spotřebiče a s jakým
příkonem k té zásuvce nebo skupině zásuvek na společném jističi mohu
připojit. Příkon a podlimitní proud tedy určuje jen to, co do zásuvky
připojíte. Samozřejmě není možné mít jistič na libovolně velký proud,
je to opět limitováno, toto průřezem a kovem vodičů.
Dotaz: Mohli byste mi prosím poradit adresu na stránky, kde by se daly sehnat
podrobné informace o letu Apolla na Měsíc (doba letu, poloměr trajektorie
kolem Měsíce atd.)? (Vladimír Sommer)
Odpověď: Podívejte se na stránku:
http://www.lib.cas.cz/knav/space.40/1967/ najdete tam všechny úspěšně
vypuštěné družice a sondy, stačí si jen vybrat. Dole na stránce jsou
na výběr roky startu, po kliknutí na určitou družici se Vám objeví
podrobné informace o jejím startu, parametrech dráhy letu, cíli apod.
Dotaz: Chtěl bych se Vás zeptat, jestli nevíte něco o nejznámějších umělých
družicích (např. stavbu, kam letěla nebo letí atd.). (Lukáš)
Odpověď: Milý Lukáši,
kolem Země obíhají stovky satelitů. Některé z nich pořizují fotografické
snímky zemského povrchu, jiné umožňují telefonická spojení a další jsou
tu ke zprostředkování televizních přenosů. Mnohé z těchto satelitů jsou
viditelné pouhým okem.
Nejlépe se pozorují zhruba hodinu po západu či před
východem Slunce, kdy je jednak obloha dostatečně temná, ale Slunce zároveň
družice dobře osvětluje. Všechny družice však nevyhlížejí jako body
pohybující se mezi hvězdami. Pokud byste se chtěl podívat na družici,
která odráží signál do Vašeho satelitního vysílače, bude to pouze slabá,
okem nerozeznatelná a nehybná hvězda. Takovéto družice se nacházejí na
speciálních, geosynchronních drahách ve výšce kolem 36 tisíc km, díky níž
se vyskytují nad neměnným místem zemského povrchu.
Podrobnosti o umělých družicích najdete například na následujících
webových stránkách:
http://www.ta3.sk/cgi-bin/toCP1250/kozmos/zne/indexXXXIII1998.html ,
nejznámější družice - jejich seznam najdete na této adrese:
http://www.fortunecity.com/greenfield/dreams/102/vesmir/druzice/Druzic_C.htm ,
http://www.lib.cas.cz/knav/space.40/INDEX1.HTM ,
http://sky.web3.cz/ .
Podívejte se na fotografii jedné z umělých družic s názvem ISS.
Dotaz: V jedné publikaci jsem četl, že třením ebonitové tyče o srst přechází
elektrony na ebonitovou tyč a ta se pak jeví jako záporně nabitá.
Dodnes jsem si myslel, že izolanty (ebonitová tyč) nemají volné elektrony.
Mohl by jste mi objasnit, jak dochází k předávání el. naboje? (Jaroslav Plavec)
Odpověď: Dokonalým izolantem je jen vakuum, elektrony schopné transportovat
náboj jsou tedy v každé látce.. Elektrony, přecházející ze srsti na
tyč nejsou ale v pravém smyslu toho slova volné, i když nejsou
součástí elektronového obalu, protože se na ebonitové tyči nedokáží
přemisťovat. Na tyči jsou drženy náboje na místech, kam byly ze srsti
setřeny lokální polarizací materiálu tyče.
