FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 1493 dotazů

1098) Jak funguje počítač?14. 03. 2003

Dotaz: Rád bych se dozvěděl o tom, jak funguje na fyzikální úrovní chip a jak funguje celý počítač. (Josef Pugner)

Odpověď: Milý kolego, cesta je zřejmá, ale dlouhá: nejdřív je potřeba pochopit, jak fungují jednotlivé polovodičové součástky, posléze jak z polovodičových součástek sestavit logické obvody, jak to realizovat na jedné placičce křemíku, co všechno potřebuje mít v sobě počítač a jak to všechno realizovat. Celé lidstvo se to učilo dost dlouho, takže jistě nepředpokládáte, že Vám to v pár větách vysvětlíme. Nejpřímovatější cesta je asi přihlásit se ke studiu na nějaký vhodný obor na FEL ČVUT, po absolvování studia budete vědět víc, ale zdaleka ne všechno... Zkuste se pro začátek podívat například na adresu http://lucy.troja.mff.cuni.cz/~tichy/ .
(J.Dolejší)   >>>  

1099) Anomálie vody 214. 03. 2003

Dotaz: Co je to anomálie vody vím, ale nikde jsem nezjistila, které vlastnosti částic vody nebo které vnitřní síly ji způsobují. (Milada Otradovcová)

Odpověď: Nejde o nějaké nové síly, ale o to, že voda, tedy H2O, má zvláště příznivou strukturu pro tzv. vodíkové můstky.
Atom vodíku je sice pro chemickou vazbu jednomocný, ale - tak trochu jako záletník - dokáže vedle toho navázat i vazbu další, zvanou vodíkový můstek. Taková vazba je o hodně slabší než chemická, ale zase mnohem silnější než obecná vzájemná přitažlivost molekul (van der Waalsovy síly, daná tím, že i neutrální molekuly mají víceméně pevná a těžká kladná jádra a kolem nich záporné obláčky, které se vzájemným odpuzováním mohou přesunout nesymetricky, tím vytvořit z molekul elektrické dipóly, a ty už na sebe silově působí). Fluor, prvek sousední ke kyslíku, to vodíku také "toleruje", ale tam se to projeví tím, že vedle jednoduchého fluorovodíku HF je velmi stabilní i dimer (HF)2. Molekuly vody se naproti tomu vodíkovými můstky dynamicky spřádají do jakýchsi "sítí", a proto je za normálních teplot voda kapalná, proto je tolik různých struktur ledu apod.
Díky těmto "vnitřním propojením navíc", ne tak pevným, ale přesto výrazným, má voda anomálií mnoho: "obrácená roztažnost" mezi 0°C a 4°C, hustota ledu nižší než hustota kapaliny, klesání teploty tání ledu se zvyšujícím se tlakem, výrazně větší měrné teplo i skupenská tepla tání i varu než jiných kapalin apod. A především by měla být - podle své molekulové hmotnosti 18 - za obvyklých podmínek plynem, stejně jako fluorovodík, dvakrát těžší sulfan apod., a jak už bylo řečeno.
(J.Obdržálek)   >>>  

1100) Digitální vlhkoměry13. 03. 2003

Dotaz: Rád bych se Vás zeptal, na jakém principu funguje elektronický digitální vlhkoměr pro všechny stavební hmoty. (Pavel)

Odpověď: Digitální vlhkoměry pracují na dvou základních principech:
měření el. vodivosti a měření změny vysokofrekvenčního elektromagnetického pole.
Digitální vlhkoměry jsou určeny pro různá použití např. měření vlhkosti vzduchu, měření vlhkosti plynů, měření vhlkosti sena, slámy měření vlhkosti dřeva apod. Princip měření se liší podle určení a konstrukce vlhkoměru. Doporučuji se obrátit s konkrétním požadavkem na měření vlhkosti na specializované dodavatele laboratorní a přístrojové techniky. Všechny vyčerpávající údaje naleznete např. na www.google.cz - vlhkoměry digitální.
(M.Urbanová)   >>>  

1101) Rychlost přenosu informace13. 03. 2003

Dotaz: Pokud jsou dvě hvězdy od sebe velmi vzdálené, mají stejnou hmotnost a jedna se srazí s tělesem a svou hmotnost změní, změní se působící gravitační síla této hvězdy na druhou okamžitě nebo to potrvá? (Václav Šobr)

Odpověď: Správně uvádíte, že to "chvíli potrvá". Žádná informace se nemůže šířit rychleji než legendárních 299 792 458 m/s a okamžitá změna by vlastně znamenala nekonečnou rychlost přenosu informace.
(J.Obdržálek)   >>>  

1102) Změna počasí11. 03. 2003

Dotaz: Jak zavisí změna počasí na atmosferickém tlaku? (Pelcova)

Odpověď: Odpověď na tuto otázku není jednoduchá. Platí sice pravidlo, že při nízkém tlaku bývá obvykle oblačné počasí často se srážkami a v oblastech vysokého tlaku spíše malá oblačnost a beze srážek. Toto u anticyklon ale neplatí v chladné části roku, kdy se může vyskytovat nízká oblačnost a někdy i srážky ve tvaru mrholení. Ani změna tlaku vzduchu nemá přímou souvislost s počasím. Lze říci, že při stoupajícím tlaku bude tendence ke zlepšování počasí, při klesajícím naopak. Jinak je počasí dáno vlastnostmi vzduchových hmot, přechody atmosférických front a složitými dynamickými procesy, které v atmosféře probíhají a které nemusí mít přímou souvislost s hodnotou tlaku vzduchu.
(Doc. RNDr. Jaroslav Kopáček, CSc.)   >>>