Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 1493 dotazů
1113) Teorie relativity
05. 03. 2003
Dotaz: Mohli by ste mi, prosím, odparúčit rozsahovo kvalitnú webovú stránku,
kde sa pojednává o teoríi relativity a diletácii času? (Lukas)
Odpověď: Neodkážu Vás na webové stránky, ale na klasické učebnice; ty jsou psány
právě pro tento účel. Přečtěte si např. FYZIKA, Halliday, Resnick, Walker
(čes.překlad, VUTIUM, Prometheus, 2001), 4. díl, kapitola 37 - Relativita.
Tam máte všecko vysvětleno, s barevnými obrázky, i s velice novými
experimentálními ověřeními, i právě dilatace času, která Vás zajímá.
Dotaz: Proč se v Galaxii hvězdy blíže středu pohybují pomaleji než hvězdy vzdálenější,
když ve sluneční soustavě se planety, které jsou ke Slunci blíže, pohybují
rychleji než planety vzdálenější? (Markéta Kavalírová)
Odpověď: Rozdíl je dán tím, že v případě sluneční soustavy
je 99.8% hmoty ve středu (Slunci) a planety se tedy
ve velmi dobré aproximaci pohybují v gravitačním poli
"hmotného bodu"; oběžné rychlosti téměř kruhových
drah klesají s -1/2 mocninou vzdálenosti od středu.
V případě Galaxie tomu tak není - střed systému zdaleka
nedominuje svojí hmotou a rozložení gravitačního
pole v Galaxii vůbec neodpovídá poli hmotného
bodu. Výsledkem je zmíněný pozorovaný fakt...
Dotaz: Dočetla jsem se, že energie potřebná k rozkladu vody na kyslík a vodík je
241,9 kJ/mol, ale našla jsem i jiné hodnoty. Ráda bych věděla, zda je tato
hodnota spávná a které aktivity člověka by tomu energeticky odpovídaly. (Jindřiška Drozenová)
Odpověď: V tabulkách lze najít "slučovací teplo", tedy entalpii*/
vztaženou na 1 mol látky za pokojové teploty (298,15 K) a
atmosférického tlaku (101 325 Pa), pro nejrůznější látky -
pozor ovšem na jejich stav, případně krystalovou modifikaci
apod. Tak kapalná voda má slučovací teplo -285,830 kJ/mol,
vodní pára téže teploty jiné, totiž -241,826 kJ/mol. Rozdíl
mezi nimi připadá na výparné teplo, které musíme dodat kapalné
vodě, aby se proměnila v páru téže teploty. Pro srovnání: uvádí
se, že při spánku, trvajícím 1 hodinu vydají ženy 280 kJ, muži
310 kJ.
Mimochodem právě velmi vysoké výparné teplo vody a její
velká tepelná kapacita jsou odpovědné za to, že acetylenový
plamen je teplejší než plamen etanový, i když má etam větší
výhřevnost; při shoření 1 molu obou plynů vznikne z etanu
(C2H6) mnohem víc vody než z acetylenu (C2H2).
*/ Pokud nevíte, co je to entalpie, tak zcela laicky: V
systému s neproměnným objemem V (autokláv) zvyšuje dodané teplo
vnitřní energii U, v systému s neproměnným tlakem p (otevřená
zkumavka) zvyšuje dodané teplo entalpii H. Platí
H=U+pV .
Dotaz: Mám dva dotazy. 1/ Chtěl bych vědět, jak se odvodí 2. kosmická rychlost.
U 1. je to jasné, ale ta 2. mi stále vrtá hlavou.
2/ Na konzultaci pro FO kat. B v Olomouci byl zadán příklad:
Kometa se pohybuje kolem Slunce a má v určitém okamžiku rychlost 565,8 km/s
vzhledem ke vztažné soustavě spojené se středem Slunce. Polohový vektor má v
tomto okamžiku velikost 0,005543 AU. Určete, zda jde o kometu perodickou,
či nikoli. Řešení spočívalo ve výpočtu celkové mechanické energie.
Pro celkovou E menší než nula se jedná o kometu perodickou. A já bych chtěl
vědět, zda je možné tento příklad řešit tak, že si spočítáme jen 2. kosmickou
rychlost pro daný polohový vektor a porovnám s udávanou rychlostí.
Když jsem to zkoušel spočítat, tak mi to vyšlo. (Lubomír Šerý)
Odpověď: Ad 1. kinetická energie družice u povrchu Země =
absolutní hodnota potenciální gravitační energie na povrchu Země
E potenciální = - kapa . mZemě . mdružice/RZemě (v nekonečnu je
potenciální energie družice nulová a tedy kinetická energie musí tu
zápornou potenciální znulovat.
Ad 2. sečtu:
kinetická energie komety + potenciální energie v poli Slunce = x
výjde-li záporné číslo je kometa periodická, pro nulu a kladný
výsledek od Slunce uteče.
E potenciální v poli Slunce = - kapa . M Slunce . mkomety / rkomety
Té hmotnosti komety se neboj, zkrátí se v rovnici.
Dotaz: V učebnici pro 9.třídu se probírá
elmg. vlnění a rozděluje se na 7 typů (rádiové vlny, mikrovlny,
ultrafialové záření, světlo, infračervené záření, gama z.,
rentgenové z.). Nevím, jak je které
"silné", kterými předměty prochází? (Jana Wernerová)
Odpověď: Když jdete od delších vlnových délek ke
krátkým, tak pronikavost vlnění zprvu klesá a pak zase stoupá, pokud
neuvažujeme materiály, které jsou vyjímečně "průhledné". Velmi
zhruba můžete za orientační hodnotu považovat vlnovou délku, "vlnění totiž
musí i do neproniknutelného materiálu kus zalézt, aby poznalo, že to
nejde." Dlouhovlnné rádiové vlny vlezou všude, také se snadno ohýbají.
Jdete-li ke kratším rádiovým vlnám, resp. k mikrovlnám, pak jejich
pronikavost klesá na centimetry, decimetry (proniknou kusem masa v
mikrovlnce, v místech se slabým signálem mobilu záleží na tom, jak se
otočíte nebo jestli zalezete do hustého lesa. S viditelným zářením máme
zkušenosti všichni, UV a IFC jsou těsně vedle, spíš záleží, jak moc je
materiál průhledný, např. atmosféra s/bez ozonovou/é dírou/y pro UV.
Rentgenové záření pak zase je více pronikavé, typická tloušťka zeslabení
na polovinu jsou milimetry materiálu. Víceenergetické gama záření je pak
ještě více pronikavé, typická polotloušťka jsou centimetry.
